Vdova po Petru Mukovi (†45) o Vánocích a fotografiích, na které nemohla půl roku koukat - »Petře, tady jsme byli šťastní...«
Eva Muková (37) chystá první Vánoce bez svého muže Petra Muka (†45), který tragicky zemřel před půl rokem. Nebýt malé Noemi (4), nic by neslavila. Vždyť ještě před měsícem se jí postava mrtvého manžela zjevovala v zrcadle a ona by bez prášků nemohla vůbec existovat. Jak budou probíhat vánoční svátky u vdovy Mukové? Kde budou slavit? Jaké má sny a přání?
Evo, od Petrovy smrti uběhl půlrok. Jaké se vám honí hlavou vzpomínky?
„Včera večer jsem si poprvé po smrti Petra prohlížela fotky. Samozřejmě že mi to neudělalo úplně dobře. Hledala jsem vánoční fotky a bylo to tak smutné. I teď mě to dojímá. Ale včera poprvé jsem to album dokázala otevřít. Dřív ne. Ještě před měsícem jsem stála v koupelně a v zrcadle viděla Petra. Každý den jsem na něj čekala, až se vrátí v noci domů. I pes neustále štěkal, jako by po schodech kráčel Petr.“
Seděla jste u alba i s Noemi?
„Ne, ona je velmi citlivá, zažila si svého otce málo, ale když byli spolu, tak to bylo velmi intenzivní... (Pláče se slovy, že je to normální, že slzy přijdou ještě několikrát – pozn. aut.) Noemi je přece jen víc nad věcí. Je to taková ta malá čistá dušička a ona by mi dávala těmi svými větami rány do srdce. Ona to bere svým dětským rozumem. Raději jsem si to prohlédla sama.“
Loňské Vánoce jste ještě slavila s Petrem, letošní budou úplně jiné. Budete je vůbec slavit?
„Budu, slavím je ale jen kvůli Noemi. Víte, co znamenají Vánoce pro děti – Ježíšek a dárky. A ty hvězdičky v očích malé, když si rozbaluje dárky, jak je šťastná... Budu s rodinou, blízkými a s přáteli, jen s mým mužem už se mi nepodaří být.“
Máte už dárky?
„Ano, mám všechny pro Noemku. Ale nedostane úplně všechno, co si přeje, protože si jich nadiktovala asi třicet. Je to zbytečné, i kdybych na to měla prostředky.“
A vy máte přání?
„Nejvíc na světě bych si přála, abych byla šťastná. To štěstí je všude kolem mě, ale já ho nevidím. Ono je určitě i ve mně, ale já ho zatím nevnímám. Musím ho jen znovu objevit.“
Kdy jste se od srdce zasmála?
„Asi při nějaké větě Noemky, ale jinak ne.“
Pláčete hodně?
„Už ne. Přijdou takové chvíle, ale to zase něco řekne Noemi. Taky pláču u filmu Jak dostat tatínka do polepšovny – to jsme sledovali všichni spolu. S Petrem jsme tento film milovali a teď se na to prostě nemůžu dívat. Nemohla bych si ani pustit žádnou romantiku, to bych zvládala jen těžko.“ (Opět se rozpláče.)
Kde budete slavit?
„Půjdu za rodiči na Slovensko. Tady doma nebudeme mít ani stromek. V Praze prostě slavit nebudeme. Na Silvestra pak možná pojedeme k dědovi do Budějovic. Ta cesta z Bratislavy do Budějovic je ale náročná. Nevede tam dálnice, navíc vezu dítě a psa.“
Jezdili jste k rodičům na svátky i s Petrem?
„Ano, s Péťou jsme slavili svátky u rodičů několikrát, jen jednou jsme byli sami. Jinak vždy u našich nebo u jeho rodičů. A vlastně jsme nebyli nikdy úplně sami, stejně pak přišel Petrův otec. Jeho maminka už nežije. Před třemi lety zemřela. Ale s tatínkem máme krásný vztah. A mám hrozně ráda Petrovu sestru Dášu, to je zlatá žena, její vnitřní síla mi hodně pomáhá.“
