Jaroslava Pokorná alias Antonie Hnátková z Okresního přeboru: Princip fotbalu mi stále uniká!

Jaroslavo, jak jste se do seriálu Okresní přebor dostala?

„Zavolal mi režisér, pozval mě na konkurz. A nakonec si vybral mě. Ráda jsem tuto roli přijala.“

Jaký vztah máte k fotbalu?

„Abych řekla pravdu tak vůbec žádný, nějak mi uniká princip této hry... Ani u nás v rodině nikdo fotbalu nepropadl, nikdy jsme se na něj ani v televizi nedívali. Tenhle sport šel vždycky mimo nás. Ale nic proti němu nemám.“

Takže jste ani tu pravou vesnickou atmosféru fotbalového utkání nezažila?

„To zase jo. V místě, kde máme chatu, se vesnický fotbal hraje. Občas tam zajdeme. Je tam hospoda, tak si dáme limonádu a chvíli se koukáme. Ale nikdy jsem žádný zápas nevydržela dokoukat do konce.“

Jaké jsou ohlasy vaší rodiny na roli Hnátkové?

„Velice kladné. Rodina mi fandí. Když mám čas, dívám se, ale vzhledem k tomu, že hraji v divadle, všechny díly jsem neviděla. Ale můj zeť mi slíbil, že mi všechny díly nahraje a pak mi je dá.“

A co lidé na ulici? Poznávají vás teď více?

„Ano... Zrovna před dvěma dny mně třeba jeden pán, který u smíchovského nádraží prodává kuřata, poděkoval. Že prý se mu v seriálu líbím. (smích) Zatím jsem se setkala jen s pozitivními ohlasy. Ale světská sláva – polní tráva. Když se před několika roky objevil film Nuda v Brně, kde jsem také hrála, lidé mě také najednou začali poznávat. Pak to utichlo. A teď díky Přeboru je zájem zase o něco větší.“

Vaším seriálovým přítelem je Luděk Sobota. Jak se vám s ním hrálo? Někteří herci ho v seriálu nechtěli...

„S Luďkem se známe léta. Chodili jsme spolu na DAMU, on chodil o dva ročníky výš. Na natáčení byl skvělý, jako vždy naprosto připravený, příjemný. Během práce panovala báječná atmosféra. Všichni jsme si to užili.“

Teď se mluví i o filmové podobě Okresního přeboru. Děj by měl předcházet seriálu a jednou z hlavních postav by měl být právě váš seriálový manžel trenér Hnátek. Už víte něco bližšího?

„Zatím mě nikdo nekontaktoval, takže nedokážu říct, jaký prostor Hnátková dostane, a hlavně jestli ji budu hrát vůbec já. Uvidíme.“

Jaký názor máte na nekonečné seriály typu Ulice, Ordinace?

„V Ulici jsem se objevila v jednom pilotním díle. Ale abych řekla pravdu, na tyto seriály se moc nedívám.“

Vy jste vystudovaná herečka, přesto jste jeden čas pracovala jako nápověda v divadle. Co se vlastně stalo?

„Po třiceti letech skončilo Divadlo Labyrint – bývalé Realistické divadlo, a já se musela rozhodnout co dál. A protože se zrovna uvolnilo místo nápovědy, vzala jsem to. Složenky jsem z něčeho prostě platit musela. Do toho jsem ještě chodila učit a hostovala jsem v jiných divadlech. To, že jsem dělala nápovědu, beru jako vynikající zkušenost.“

U čeho si nejlépe odpočinete?

„Mám zahrádku, o kterou ráda pečuji. Jsem také vášnivá čtenářka, mám plnou knihovnu nejen doma, ale i na chatě. A vždycky jsem měla ráda pohyb a tanec. Po operaci páteře, kterou jsem absolvovala, jsem se ale tance musela vzdát.“

O vašem soukromí se toho moc neví. Prozraďte nám něco...

„Mám dvě dcery – Marii a Barboru – a už tři báječná vnoučata. Jejich přítomnost si moc užívám. Víte, já jsem měla dcery dost brzy po škole, takže jsem si je moc neužila. O to víc si to teď užívám s vnoučaty.“

Svatba?

Přestože děj v dalších dílech seriálu televize Nova i samotní herci úzkostlivě tají, podle našich informací dojde ke svatbě Antonie Hnátkové s předsedou Václavem Orlem, kterého ztvárnil Luděk Sobota. „To vám říci nemohu. Jsem vázána smlouvou,“ odpověděla nám Jaroslava Pokorná, alias Antonie Hnátková.

Jaroslava Pokorná

V roce 1968 vystudovala obor herectví na DAMU, v roce 1995 ukončila studium na DAMU podruhé, tentokrát na katedře autorské tvorby a pedagogiky. Působila od ukončení studií v Realistickém divadle (1968 – 1991), po zániku této divadelní scény a její přeměně hrála v Divadle Labyrint (1991 – 1998). Hostovala v Divadle v Řeznické, Husa na provázku, Dejvickém divadle, v Kladně, Příbrami a byla členkou souboru Divadla v Dlouhé, kde hraje doposud. Zahrála si i v několika českých fi lmech, např. Smradi (2002) nebo Nuda v Brně (2003). V roce 2006 obdržela cenu Alfréda Radoka za roli Hedviky v insenaci Jana Nebeského v Ibsenově hře Divoká kachna.

Fotogalerie

3 fotografie