AUDIO Stanislav Hložek a Petr Kotvald hlásí velký návrat: 30 let! Spolu i bez sebe...

NERVÓZNÍ SETKÁNÍ

Před třiceti lety jste začínali jako duo, které doprovázelo Hanu Zagorovou. Kdy přišla ta chvíle, že jste byli slavnější než ona?

Petr: „To hlavně nikdo nečekal a my už vůbec ne. Na počátku jsme byli fakt jenom vokální duo. Přišlo to ve chvíli, kdy jsme nazpívali Holky z naší školky, což byl náš raketový vzestup, a najednou jsme byli okolo toho vrcholu. Byl to rok 1982.“

Standa: „U Hanky jsme byli jako křoví. Tehdy tam ještě zpíval Petr Rezek, který oznámil, že končí. Karel Vágner nás rovnou postavil před hotovou věc, že musíme zpívat s Hankou. Samozřejmě šlo o hodně převzatých věcí. Až později jsme se propracovali k vlastnímu úspěchu.“

Znali jste se předtím?

Petr: „Ne, vůbec. Potkali jsme se na den přesně před třiceti lety v televizi na natáčení Silvestra. Pozvali mě, abych přišel s nějakým klukem nazpívat Diskohrátky s Hanou Zagorovou. Tam jsem Standu uviděl poprvé.“

Standa: „Já se znal s Hankou několik let předtím. Jezdil jsem soutěž Intertalent, něco jako teď talentové soutěže v televizi. Hanka tam byla hlavní hvězda. My jsme byli kamarádi, ale Petra jsem neznal.“

Jaký byl první dojem, když jste se viděli?

Petr: „Nepamatuju si to. Já byl oslněný Hankou. To ostatní jsem vůbec nevnímal. Problém byl v tom, že já tu píseň nikdy předtím neslyšel, neuměl jsem ani notu, a oni chtěli, ať to natáčím v televizi.“

Standa: „To byla naše první televize, i já jsem byl nervózní jako hrom, Petra jsem vůbec neznal. Dali mi za úkol, abych ho Diskohrátky naučil. Péťa byl v hrozném zmatku, nikdy to neslyšel a dneska tvrdí, že jsem mu vlastně vůbec nic nevysvětlil. Ale já se snažil.“

Petr: „Učil jsem se to narychlo v šatně.“

TVRDÉ LOUČENÍ

Nakonec jste se poznali tak moc, že jste o sobě věděli, i jaké má kdo na sobě spodní prádlo.

Petr: „Ano, je to tak, věděli jsme o sobě všechno. My jsme si odžili těch pět a půl roku velmi intenzivně. Byli jsme si nejblíže. Spali jsme spolu na hotelu. Agentura nepochopila, že bychom měli mít své soukromí. My jsme spolu byli 320 dnů v roce, to byla fakt šílenost. Až před mými státnicemi na škole konečně pochopili, že bychom mohli mít každý svůj pokoj, takže jsem byl konečně sám. V tu chvíli se nám ulevilo. Ten minimální čas jsem měl najednou své soukromí.“

Standa: „Mě to neštvalo. Já jsem to bral jako práci. My jsme byli v takovém tahu, že jsme pořád něco dělali. Žili jsme strašně rychle, do toho ta sláva, kterou jsme si ani pořádně neuvědomovali. Já jsem to moc nevnímal.“

Petře, vám se ulevilo, a stejně jste se rozhodl pro sólovou dráhu?

Petr: „Ne, tak to nebylo.“

Kdo dal ten prvotní impulz a odešel?

Petr: „Já, to se ví. Když jsem se rozhodl, že končím, tak jsem o tom taktně mlčel. Všichni o tom mlčeli, viselo to ve vzduchu. My jsme pak od října nebo listopadu 1985 spolu stejně ještě několik měsíců jezdili. Ale já i všichni už jsme věděli, že odcházím. Nijak se to nevyslovovalo. Samozřejmě tam bylo nějaké napětí.“

Standa: „Dva měsíce předtím jsme byli v Rusku, kde jsme si večer sedli a cítili jsme, že by to chtělo nějakou změnu. Dali jsme si na to měsíc. Myslel jsem, že bychom se třeba posunuli žánrově malinko jinam. Pak z ničeho nic přišla rána, řekli mi, že Petr odchází. On sám mi to neřekl. Bylo to tiché mlčení před bouří.“

Co se pak dělo?

Standa: „Mě to hrozně mrzelo, já jsem v tom prostředí s Hankou zůstal, jezdili jsme pořád. Ale je jasné, že mi Petr chyběl.“

ODMÍTÁNÍ A NÁVRAT

Pak ale přišel další krok, a to dát vás znovu dohromady, kdo za tím stojí?

Petr: „Napadlo to mě už v roce 1996 při výročí mého třítisícího koncertu, kdy jsem chtěl mapovat těch mých deset let sólové kariéry. Tak jsem pozval ty, kteří stáli na počátku – Hanku a Standu. Přišli si se mnou zazpívat jednu písničku.“

Standa: „Ano, byl to on a já měl několikrát chuť říct NE. Zjistil jsem, že tahle naše trojice s Hankou existovala jen díky mně. Kdyby mě neměli, tak by si v životě ti dva spolu nezazpívali. My jsme byli s Hankou kamarádi už dlouho předtím. Já jsem se s Petrem po rozchodu potkával a každý rok jsem mu říkal: »Měli bychom něco udělat. Nebo natočit písničku, desku.« Ale Petr na to neslyšel. Pak už jsem si říkal, že jsem na něj asi moc tlačil. Na něj se totiž nesmí hlavně tlačit, je tvrdohlavý. Ale zvyknul jsem si a teď spolu vycházíme bezvadně. Pak přišel Petr s myšlenkou vrátit se a mě okamžitě napadlo, že mu to vrátím... Ale přece se s ním nebudu takhle přetahovat. Byla by to škoda, kdybychom sem tam nezazpívali.“

Teď jste spolu vydali celé album. Co vás k tomu vedlo? Peníze, nebo touha po dalším úspěchu?

Petr: „Tohle bylo čistě kvůli tomu projektu, což je dvojalbum Diskohrátky, a taky chystáme společný koncert v Lucerně, což je závěr letošní série koncertů. Nejsou zatím opravdu peníze, je to výročí třiceti let od našeho setkání a dvaceti pěti let od momentu, kdy jsme si řekli, že se rozejdeme.“

Kdo řídí vaše duo? Kdo je tím mozkem, který o všem rozhoduje?

Petr: „Nevím, to se takhle nedá říct. Uvidíme, co řekne Standa.“

Standa: „Hm, tak vzhledem k okolnostem jsme vše spolu konzultovali, ale větší slovo měl Petr.“

Navštěvují se vaše rodiny?

Petr: „Ne, my se životem moc neprolínáme.“

Standa: „Já k němu chodím. Petr k nám sice ne, ale potkáváme se. My jsme vlastně ani neměli potřebu se vidět. A hlavně jeho mladá k nám chodí, teda chodila...“

Petr: „Počkej, u toho já nebyl.“

Standa: „Ona se kamarádila s mým synem.“

Vy jste dali dohromady svoje děti?

Standa: „Ne, to byly malé děcka.“

Petr: „Standa zapomněl, že teď už jim je osmnáct a tohle se dělo v době, kdy jim bylo pět.“

Jak vznikal rozhovor

Šešli jsme se v provizorní šatně vytvořené z kuchyně jednoho pražského baru v den, kdy oba křtili svou novou desku s největšími šlágry za posledních třicet let. Ve chvíli, kdy se převlékal Hložek, odpovídal Kotvald, který měl od svého lékaře nařízený hlasový klid. Zato Stanislav byl v dobrém rozmaru a prozradil spoustu pikantních věcí, které se třeba týkaly i jeho parťáka Petra. Vždyť Kotvald taky kulil oči a nestačil se divit.

Krátkou ukázku z Vánočních Holek si poslechněte ZDE

Autoři songu Vánoční holky z naší školky – Karel Vágner/Pavel Žák

Fotogalerie

5 fotografií