● Ta svatba byla hodně pompézní
● Zámek, luxusní auta, bohatá hostina
● Na kolik to všechno přišlo?

Ženich s nevěstou sem přijeli luxusním automobilem, on v krémovém obleku Hugo Boss, ona v nádherných šatech jako pro princezny. Když si řekli »ano«, vyměnili si prstýnky z bílého zlata s vyrytým nápisem LM 1. 7. 2006. A nad tím vším kroužilo letadlo najaté deníkem Aha!
Prostě svatba, jakoby si Tom Cruise bral svou milou Katie. Před lednickým zámkem stál ve skutečnosti Libor Bouček (26) a slovenská moderátorka Marianna Ďurianová (29) – dnes Boučková. Vzali se po půlroční známosti, jejich blesková svatba šokovala obě země a nyní jsou spolu necelé dva měsíce. Jak jim to klape?

Máte pár týdnů po svatbě. Jak jste je strávili?
Libor: „Naprosto skvěle a hlavně spolu. Proběhly první dvě části naší svatební cesty – vydali jsme se do Českého Krumlova a následně do Paříže. Taky jsme začali lehce zařizovat pražský byt, který se mění z ubytovny pro mladíka na rodinné zázemí. A oba přitom stoprocentně plníme pracovní závazky.“
Marianna: „A já přitom nedočkavě vyhlížím riviéru, kam jedeme na konci srpna.“

U některých párů se pár dní po svatbě projeví krize. Možná ze stresu během příprav na obřad. Stalo se vám něco podobného?
Libor: „Těch párů je nám líto. U nás se žádná krize ani v náznaku neobjevila. Není důvod.“

Vzali jste se zhruba po půlroční známosti. Proč jste se rozhodli tak brzy se vzít? Většina párů se chce nejdříve dobře poznat…
Libor: „Já poznám Mariannu už na čtvrt kilometru. Ona nosí brýle, takže mě pozná jen ze sto metrů. Ale poznáme se a rozhodli jsme se, neboť s nikým jiným život strávit nechceme.“

Varovali vás rodiče, kamarádi, abyste se neukvapovali?
Marianna: „Poté, co naše okolí vidělo, jak spolu fungujeme, nás začali podporovat. I když je člověk tvor pochybující, o svatbě jsme nepochybovali. Bylo to bezpochyby dobré rozhodnutí.“ (usmívá se)

Objevují se spekulace, že svatba byla nahraná, třeba do některé reality show...
Libor: „Je pravda, že je nahraná na videokazetu v našem rodinném archivu. Tyhle spekulace vyjadřují zoufalé osamocené trosky z řad některých bulvárních novinářů. A taky lidé, kteří si nedokáží připustit, že štěstí je všude kolem nich.“

Proč byla vaše svatba tak pompézní?
Marianna: „Nebyla pompézní. Odpovídala našim představám o nejvýznamnějším dni pro manžele. Na světě i v našich zemích existuje určitě mnohem víc pompézních svateb. Pompéznost například umocnilo kroužící letadlo nad obřadem. To si ale objednalo Aha!, ne my. Takže za domnělou pompéznost děkujeme i vám!“

Dá se odhadnout, na kolik vaše svatba vlastně přišla?
Marianna: „Nemusí se to odhadovat, díky fakturám to víme naprosto přesně. Ale ta částka není nijak důležitá.“

Marianno, už máte v občance jméno Boučková?
Marianna: „Samozřejmě. Jmenuju se tak už přes měsíc. Libor má ale v občance stále jméno Bouček, Boučkové se, nevím proč, brání.“ (usměje se)

Zbyl vám čas na svatební noc? V některých případech na ni ani nedojde…
Libor: „Svatební noc korespondovala s nádherným dnem a byla nádherným vrcholem celého dne.“

Už jste se rozhodli, kde bude vaše rodinné hnízdečko?
Libor: „Hnízdečko bude tam, kde dokážeme zajistit naši rodinu. Bude prostorné. Zahrada, bazén, děti apod.“

Takže plánujete založení rodiny? Kolik byste chtěli mít dětí?
Marianna: „Děti chceme oba. A oba stejně – dost!“

Marianna: Zdravá žárlivost je potřeba

Marianna je možná nejhezčí slovenskou moderátorkou. Na TV Markíza uvádí Televizní noviny. Co nám řekla o vztahu s Liborem?


Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste Libora poprvé uviděla? Co jste si řekla?
„Sobě nic, ale jemu sem toho navyprávěla dost! (směje se) Nejsem zvyklá se příliš zpovídat, ale Libor ve mě od začátku vzbudil pocit důvěry.“

Čím vás okouzlil?
„Cítila jsem se s ním velmi příjemně, i když jsem ho vůbec neznala. A byl odvážný, hned v ten večer se se mnou zasnoubil. Samozřejmě ze srandy. Tehdy asi ještě netušil, že za pár měsíců to bude doopravdy.“

V jednom rozhovoru jste zmínila, že před Liborem vás dva muži požádali o ruku. Proč jste jejich nabídky odmítla?
„Protože sem to na manželství s nimi necítila. S Liborem ano. Ne všechno musí mít racionální vysvětlení. Je to o pocitech.“

Po svatbě bývá na řadě rodina. Jste připravena na to, že se kvůli ní budete muset vzdát kariéry?
„Nejsem kariéristka. Moji práci nevnímám jako hon za kariérou. Je to něco, co má bavit, živit. Takže když přijde dítě, přizpůsobím svoji situaci jeho požadavkům.“

Kdo má ve vašem vztahu hlavní slovo?
„Každý dobře fungující vztah musí být založený na kompromisech. Není to o tom, kdo si bouchne do stolu. Je to o dialogu. A náš vztah funguje výborně.“

Je něco, co vás na Liborovi štve?
„Nikdo není dokonalý. A tak jako je určitě pár věcí na mě, které mu nejsou úplně po vůli, tak je má i on. Ale jsou to věci, které nejsou natolik důležité, abych se s nimi nedokázala smířit.“

Kolem Libora se točí a stále bude točit spousta žen. Jste žárlivá?
„Zdravá žárlivost je potřebná. Přílišná jistota ve vztahu zabíjí vášeň. A jak si ho budu bránit? To jsou tajné zbraně, které vám nemůžu prozradit, když si to bude číst i můj manžel.“ (směje se)

Libor: Marianna je mým nejlepším přítelem

Na co jste Mariannu sbalil?
„Já jsem ji nesbalil. Marianna je natolik úžasná, že bych si ji sbalit nedovolil. Koupil jsem jí jako první dárek album s názvem »Naše dítě« a tím jsem vztah definoval.“

Čím vás »dostala«, že jste se rozhodl oženit se?
„Je vtipná, krásná, inteligentní. Dovedu si ji představit jako matku našich dětí. Je v ní kus princezny i silné ženy. A navíc je to i nejlepší přítel. To je kombinace ne pro letní dny, ale pro celý život.“

Jste smířený s tím, že by to měla být poslední žena ve vašem životě?
„Nejen smířený, jsem tím nadšený.“

Marianna je velmi krásná. Žárlíte na ni?
„Žárlím. Logicky. Neumím si hypoteticky představit situaci, ve které bych se začal rvát, ale jsem připraven hájit její zájmy jakýmkoli způsobem. Je to má manželka.“

Cítíte se zralý na to stát se tátou?
„Jednoznačně. Jsem ve věku, kdy si budu moci s dětmi hrát přirozeně a nebudu vypadat jako strýček z Mnichova.“ (směje se)

Autor: Tomáš Zapletal
Foto: Marek Pátek, Dalibor Puchta, Martin Pekárek a archiv