Miroslav Dvořák (35) alias vymahač Rudovský z Ordinace: Jsem operní pěvec! A navíc: Nové tváře v Ordinaci!

..

V seriálu jste si vydobyl pověst nelítostného lichváře a vymahače dlužných pohledávek. Jak se na vás tváří lidé na ulici?

„Lidi reagují kupodivu zatím příjemně. Spíš jsem se bál, že mi třeba v obchodě nic neprodají, ale ohlasy jsou vesměs pozitivní. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by mi někdo vytkl, že můžu třeba za smrt doktora Šambery, nebo jiné situace. Ale je pravda, že poslední dobou se ke mně nějakým způsobem hlásí poměrně hodně lidí, dokonce i školní výlety. Jsem pro ně zřejmě taková dobrá kuriozita.“

Předpokládám, že vás mnozí oslovují vaším seriálovým jménem.

„Zásadně mě oslovují jako Rudovského. Často slyším hlášky jako přišel Rudovský, nebo někdo volá, že kolem jde Rudovský... Spousta lidí určitě neví, jak se vlastně jmenuji doopravdy.“

Dluží vám někdo nějaké peníze?

„Tak to ne. To by si asi nikdo nedovolil.“ (smích)

S jakými pocity jste k této roli přistupoval?

„Původně to mělo být pouze na jeden natáčecí den, jeden seriálový díl, ale postupně se ta role nějakým způsobem rozepisovala. Nejdříve to byly pletky s architektem Hakenem (Martin Trnavský) a doktorkou Barnovou (Bára Munzarová) a potom s doktorem Šamberou (Petr Konáš). Vzhledem k tomu, že jsem předtím hrál vesměs komické nebo charakterní role, byl jsem rád, že si zahraji také zápornou postavu. Možná mě vybrali kvůli mému zjevu, možná i kvůli hlasu. Jak jsem záhy zjistil, ta role je u diváků dobře zapamatovatelná a pro mě to byla i příležitost pracovat s tak skvělým týmem, ve kterém jsem se setkal i s mým mladším spolužákem Petrem Konášem.“

Na co ve vašem případě lidé nejvíc reagují?

„Kromě zájmu, který třeba na ulici vzbuzuji, se mě často ptají, proč nosím v seriálu pořád jednu rukavici. Odpovídám, že je to proto, že mi v jednom díle uřízli tři prsty. Bylo to po napadení bojovými kohouty.“

Co vlastně děláte, pokud nevymáháte prachy jako lichvář Rudovský?

„V současné době jsem na volné noze, předtím jsem působil dva roky v Horáckém divadle v Jihlavě a pět let v Mosteckém divadle. Učím na Mezinárodní konzervatoři v Praze na muzikálovém oddělení jevištní řeč neboli hlasovou výchovu. Kromě toho ještě učím na Vyšší odborné škole herecké v Praze a jezdím operetní, operní a muzikálové koncerty s paní Gallou Macků, zpěvačkou karlínského divadla.“

Vy také zpíváte?

„Mým původním snem bylo stát se operním pěvcem. Chtěl jsem být druhým Hakenem a za tím účelem jsem dělal přijímací zkoušky. Měl jsem říct monolog, a když jsem v komisi uviděl paní Gallu Macků, rozhodl jsem se jinak. Zazpíval jsem árii vodníka z Rusalky, a navíc jsem si vydobyl, že mě bude učit operní zpěv. Časem se z nás stali kolegové a dnes je na konzervatoři i mojí šéfovou. V divadlech hraji v činohře, zpěv jsem si už nechal jenom jako koníčka. Zřejmě i kvůli mému basovému hlasu jsem vždycky vypadal o něco starší. Například když jsem hrál jako dvacetiletý prince v Popelce, ječel na mě režisér, ať mluvím o oktávu výš.“

Co televize nebo film? Chystáte něco nového?

„Chystám jeden film, který ještě nesmím prozradit. Snad jen to, že to bude spíš komedie a měl by být hotový během příštího roku. A potom je na obzoru snad ještě jeden film...“

Máte nějakou vysněnou roli?

„Mým snem je zahrát si čerta v pohádce, která by se vysílala na Štědrý večer.“

Vás by navíc nemuseli ani příliš maskovat...

„Na tom by se ušetřilo, stačily by rohy.“ (smích)

Jak to máte se ženami? Mají vaše fanynky šanci, nebo jste zadaný?

„Jsem pořád šťastně svobodný, fanynky mají tudíž šanci a je jich dost.“

Dlužník MUDr. Šambera se stal lichvářovou obětí.

„Doktůrku, mám tě v hrsti,“ říká lichvář Rudovský.

Místo plánované operace v nemocnici musel doktor Šambera operovat Rudovského pobodaného kumpána.

Nové tváře v Ordinaci po prázdninách?