Věra Tichánková a Jan Skopeček: 55 let manželství, to je hrdinství!

Věra Tichánková a Jan Skopeček jsou spolu už přes půl století.

25. března 2006 • 02:00

PRAHA – »Heřmanka« z právě reprízovaného seriálu »Byli jednou dva písaři« VĚRA TICHÁNKOVÁ (86) a »jeden z chlapů v chalupě« JAN SKOPEČEK (82) by si zasloužili zápis do knihy rekordů.

»Heřmanka« z právě reprízovaného seriálu »Byli jednou dva písaři« VĚRA TICHÁNKOVÁ (86) a »jeden z chlapů v chalupě« JAN SKOPEČEK (82) by si zasloužili zápis do knihy rekordů. Jsou totiž manželé již 55 let a sdíleli spolu po celou dobu nejen domácnost, ale i zaměstnání. Oba svorně přiznávají, že jejich společný život nebyl jednoduchý. Veškeré eskapády vztahu však překonali díky humoru a toleranci.

» Kde jste se poprvé setkali?
Oba: V Horáckém divadle Jihlava v roce 1946.

» Byla to láska na první pohled?
Věra: To ne. Prostě přišel nějakej »pitomej« kluk a bylo to.
Jan: Néé, počkej! To musíme říci takhle – to o tom cirkuse.
Věra: To ale bylo pozdějc. To si špatně pamatuješ!
Jan: Ale právě až tam jsem tě ulovil! Byli jsme v cirkuse a strhla se strašná bouřka. Museli přerušit představení. Sloupy, co nesly stan, se začaly šíleně kývat, nastala panika.
Věra: A Honza mě zachránil…
Jan: Nu, já jsem se chopil příležitosti, šel k ní, a už jsem u ní zůstal. (smích) Teď to bude pětapadesát let!

» To vás musel pan Skopeček hodně okouzlit. Vždyť vy jste tehdy prohlašovala, že se vdávat nechcete!
Věra: No ty vdavky byla taky pěkná blbost! (smích) Jeden kolega mu tehdy řekl: „Ty jdeš teď na vojnu a ona ti mezitím uteče!“
Jan: Neříkal mi nikdo nic!
Věra: No tak neříkal… (odevzdaně)
Jan: Já teda o tom nevím…
Věra: (pokračuje) …a při té příležitosti a díky jeho »nakopnutí« jsme se vzali. Vlastně jsem byla Jendou přemluvena!
Jan: (jen mlčí)

» Jak jste prožívala dobu, kdy šel váš manžel, hned po svatbě, na dva roky na vojnu?
Věra: Já jsem byla ráda! Nemusela jsem se o něj starat!
Jan: Ale to není pravda! To je blbost. Co to panu redaktorovi říkáš?
Věra: Byla jsem zaměstnaná v divadle, měla jsem pořád plno práce. On mi posílal čas od času nějaké špinavé ponožky a košile, abych mu je vyprala…
Jan: Ale to fakt není pravda… (urputně se brání)

» Jaký máte recept na manželství? Měli jste někdy manželskou krizi?
Věra: To víte, že ano. Přicházely chvíle, kdy si řeknete: „Jéé, to je zase ten samej mužskej!“
Jan: …a ženská. (hned doplní)
Oba: A recept? Snad jen velká dávka tolerance, humoru a statečnosti. Vždyť vydržet spolu 55 let je velké hrdinství, ne?!

» Váš manžel stále hraje v divadle. Proč se vy již herectví nevěnujete?
Věra: Já už skoro vůbec nehraju. Teď ale budu pár dní natáčet u Svěráka film Vratné lahve.
Jan: Mluv nahlas, ať jsi slyšet! (napomíná manželku)
Věra: Je to proto, že má paměť už není tak dobrá, jako dřív. Nepamatuju si už moc texty.

» Do povědomí lidí jste se dostala jako Heřmanka v seriálu Byli jednou dva písaři. Jak na natáčení vzpomínáte?
Věra: Hrála jsem tam s Jirkou Sovákem, s nímž jsem se znala dobře už z Jihlavy. On chodil s dívkou, se kterou jsem bydlela, a jednou jsem ho… Jééé, to ale nemůžu říci.
Jan: Ale proč ne? Vždyť je to pravda!
Věra: Byla sranda načapat ho v podvlíkačkách u mé kamarádky. Bydlely jsme totiž spolu v dvoupokojovém bytě.
Jan: Vrať se ale k Písařům!
Věra: To bylo hezké období. Užili jsme si tam hodně legrace. Teda až na tu záležitost se synem pana Horníčka, který se mu v době natáčení utopil. To bylo moc smutné.

» Chodili jste si vzájemně na premiéry? Jste vůči sobě kritičtí?
Jan: Jasně!
Věra: Já jsem z těch jeho představení nikdy nic neměla. Vždycky jsem viděla i ty nejmenší nedostatky. Jak špatně pohybuje nohou, jak jsou vidět všechny jeho zlozvyky.
Jan: Nejhorší je, když se na generálce podíváte do hlediště a ona dělá grimasy…

» S kým se vám nejlépe hrálo?
Jan: No přece s mojí ženou. A teď řekni ty! (podívá se na manželku)
Věra: No, co mi zbývá říci. Jednou jsem hrála jeho matku a vždycky jsem mu tam vlepila pořádnou facku! Je fajn to mít dovolené. To jsem si užívala!

» Na jakou roli nejvíce vzpomínáte?
Věra: Já měla nejraději Katrin v Matce Kuráži. Ta postava je němá. Mně se jednou stal trapas, že jsem nedopatřením promluvila. Od té doby jsem měla na triku, že jenom v mé interpretaci Katrin mluví!

» Proslavil jste se v seriálu Tři chlapi v chalupě. Spojovali si vás lidé s Potůčkem?
Jan: To víte, že ano. Jednou jsem dokonce podepsal v Hradci Králové s nějakýma »jezeďákama« na ubrousek smlouvu, že tam nastoupím jako předseda. Pak jsem se bál, že to budou brát vážně. Naštěstí to vyšumělo.
Věra: Nu, vidlema by ten hnůj mohl přehazovat, ale to je tak všechno, co o tom zemědělství ví. (smích)