Herečka Jana Krausová exkluzivně o svém soukromí a malování - Svatba s Rodenem? Nikdy!

Paní Jano, ví se o vás, že ráda malujete. Na co se nejraději zaměřujete?
„Pro mě je věčnou inspirací příroda a krajina. Miluju průhledy do krajiny, mýtiny, hru se světly. Jde hodně o pocitové věci. Věnuji se tomu již od školy. A mám také ráda figurální tematiku a portréty.“

Malujete přímo na místě?
„Spíš si udělám skicu a pak si s tím pohraju doma.“

Již několik let jste zámeckou paní. Hledáte inspiraci také v krásném okolí zámku Skrýšov na Příbramsku, kde s Karlem Rodenem bydlíte?
„Je jí tam opravdu hrozně moc, ale zatím jsem neměla moc času a patřičný klid. Poslední dobou jsem se hodně zabývala divadlem, a tak jsem neměla dost času. Nestačí mi na to jen půl dne. Musím si rozdělat barvičky, papíry, čeká se na pořádné světlo…“

Malujete i svou rodinu?
„Vždycky tomu tak bylo, ale poslední dobou opravdu není kdy.“

Karla jste někdy zvěčnila?
„Mám doma nějaké obrazy i s ním. Když to dovolí, tak je třeba někdy ukážu.“ (usmívá se)

Dokáže si vůbec tak vytížený člověk jako vy říci: „Dej si pozor, už to s tou prací přeháníš, vždyť nemáš ani čas na své koníčky…?“
„Snažím se to hlídat, ale teď se mi to příliš nedaří. Poslední dobou mám pocit, že je toho na mě moc. Jinak se ale snažím včas rozpoznat, kdy to vyčerpání přijde, a zabrzdit. Například divadlo ale nemůžu odložit, a tak spíš odložím tu výtvarnou činnost. Pak je mi z toho ale smutno.“

Odpočinete si alespoň při pracích na Skrýšově, který prochází rozsáhlou rekonstrukcí?
„Spíš to vnímám jako součást pracovních povinností. To už ani jinak brát nejde.“

Jaké je na zámečku nejoblíbenější místo?
„Takové tam ani nemám. Je to tam hezké všude.“

Nebojíte se do některých částí objektu vstoupit? Sám bych se bál, že by mi mohl spadnout strop na hlavu…
„V těch krizových částech domu vládnou řemeslníci, tam nepobýváme. Vlastně tam vůbec nechodíme. Sice řemeslníky hlídáme, ale není to až takové, že bychom museli riskovat zdraví.“

Platíte si stavbyvedoucího?
„Ne, všechno si dělá a hlídá sám Karel. Za ta léta se o té problematice už naučil tolik, že se tomu věnuje skoro jako odborník. Všechno konzultuje s památkáři, protože nechce nic na zámku zanedbat. Hrozně ho ta práce chytla, věnuje se tomu na sto procent, vše řeší do nejmenšího detailu.“

Je pečlivým řemeslníkem?
„Velmi zdatným a pečlivým. A víte, proč nechce stavbyvedoucího? Takhle si může vymýšlet mnoho postupů a detailů sám. A je to dobře, protože pak nebude hrdý na cizí dílo, ale na své vlastní.“

Odmítá i filmové nabídky, aby měl čas na své milované sídlo?
„No… Myslím, že to jde ruku v ruce. Stíhá to, co stíhat má a co stíhat chce. Rozhodně neodmítá nabídky, které za to stojí. Ještě se nestalo, že by kvůli rekonstrukci ubíral na práci. To by Karel nikdy nedovolil.“

Paní Jano, pojďme zabrousit do vašeho soukromí. Před pár lety jste se rozvedla s Janem Krausem. Proč jste tak dlouho otáleli? Vždyť se všeobecně ví, že jste už dávno od sebe a vyměnili jste si partnery.
„Dlouho jsme to neřešili, protože to nebylo třeba, a navíc nebylo tolik času. Pak se ale ukázalo, že to formálně musíme dát do pořádku, už kvůli našim synům a Janovu synu Jáchymovi. Do té doby nám to nevadilo.“

A nechcete se teď stát ženou pana Rodena?
„S Karlem jsme spolu patnáct let. A nic se nemění. Sňatek je opravdu nepodstatný. Všechno je tak, jak má být.“

A co kdyby před vás přítel poklekl a požádal vás o ruku?
„To si nedokážu představit. Romantik sice je, ale ne v tom typickém slova smyslu. Ta představa mě pobavila. Víte, ale že ani nevím, jestli jsme o svatbě spolu někdy mluvili? Ne, ten papír není důležitý.“

Co byste nejraději změnila na svém životě?
„Jsem spokojená. Jen toho času je málo, tak kdybych ho mohla mít víc, vůbec bych se nezlobila. Dvakrát tolik by bylo ideální.“

Nedostává se vám ho jen na malování? Chybí vám i kvůli rodině?
„Je pravda, že bych ho potřebovala kvůli synům. Ti jsou tak pracovně vytížení, že za mnou vůbec nejezdí. Takže za nimi musím jezdit já. Všichni jsme moc zaměstnaní.“ (povzdechne si)

Paní Jano, váš přítel pokřtil vlastní řadu vín. Jak jste na tom vlastně s pitím vy? Budete Karlovi pomáhat s konzumací?
„Myslím, že to kluci (Karel Roden s bratrem Marianem – pozn. red.) zvládnou sami. Já jsem se pro alkohol nenarodila. Dám si sotva jednu dvojku, víc nemůžu, dělá se mi po tom špatně. Když si sedneme s přáteli, celý večer popíjím jednu skleničku.“

Tomáš Vican, vinař, kamarád Jany Krausové

„Jana má v sobě velkou vnitřní noblesu. Je to hodná, éterická bytost. Na rozdíl od Karla, který si před neznámými lidmi drží odstup, je přátelská ke všem. Je na ni ve všem spoleh. A taky je neuvěřitelně pohostinná. Když jsem byl s rodinou naposledy u Jany a Karla na návštěvě na Skrýšově, udělala nám hrozně dobrá míchaná husí vajíčka na cibulce.
Pro Janu je její rodina vším. Karlovi je velkou oporou, řekl bych, že je k němu velmi loajální. Má také neskutečně ráda zvířata. K jejím dvěma malým pejskům přibyl nedávno ještě ohař.“

Jak probíhal rozhovor

Žije po boku slavného, ale nemluvného herce, který se kontaktům s veřejností vyhýbá, sama Jana Krausová je ale velmi otevřená a bezprostřední dáma. Zároveň si nejde nevšimnout ani její kultivovanosti. Povídali jsme si na křtu vín Karla Rodena v brněnské Vinné galerii, kde zároveň probíhala i vernisáž Janiných obrazů. Roden s bratrem museli přerušit zábavu a s Bolkem Polívkou odjeli na divadelní představení. To herečka, kterou proslavila hlavní ženská role v seriálu Velké sedlo nebo účast ve snímcích Pěsti ve tmě, Čas sluhů, Žralok v hlavě či Hezké chvilky bez záruky, se nenuceně bavila s lidmi, jež viděla poprvé v životě, dalších několik hodin.

5.6.2010 12:00