Gabriela Vránová (70): Doplatila jsem na podobu s Brejchovou!

Se svým synem Ondřejem Kepkou skvěle vycházíte a často spolu i pracujete. Jak si ale rozumíte s jeho životními partnerkami?

„S Andrejkou Kalivodovou jsme výborné kamarádky a pořád se stýkáme, i když se s Ondrou rozešli už před více než rokem. Bohužel jim to nevyšlo, protože jsou oba ohnivé živly a to nikdy nejde dohromady. Ona potřebovala, aby se o ni staral, ale na to on neměl čas, protože je moc zaneprázdněný. Ale důležité je, že se rozešli jako přátelé.“

A jeho současná přítelkyně?

„Skvěle si rozumím i s jeho novou přítelkyní Alenkou. Je to moc milé děvče, k Ondrovi se skvěle hodí, takže kdo ví, třeba bude brzy svatba a dočkám se konečně i vytouženého vnoučete.“

Nedávno jste si posteskla, že vás trápí problémy s páteří. Už je to lepší?

„Problémy s páteří mám od svých dvaceti let. Bohužel operovat to nejde, takže jsem se s tím musela naučit žít, i když je to občas dost těžké. Načas mi vždycky pomohou lázně a blahodárný vliv má na moje záda moře, kam se letos určitě chystám a moc se těším. Loni jsem nebyla a já cítím, že tam musím. Poprosila jsem svoje přátele Srbochorvaty, kteří mají hotel u moře, aby mi našli nějaké pěkné místo, ale ne na kopci, abych to měla blízko k vodě.“

Jezdíte jenom na Jadran?

„To ne. Třeba řecký Zakynthos byl krásný, mexické Veracruz bylo taky úžasné, plavala jsem i v Atlantiku, na Kubě, ale v Chorvatsku je opravdu krásné moře, to musím uznat. Raději ale poznávám nová místa, než abych bych jezdila pořád na to samé.“

Řada lidí má svoje dovolené v exotických krajích spojené s poznáváním cizích kuchyní. Ochutnáváte ráda?

„O mně je známo, že jsem dobrá kuchařka. Dokonce po mně chtěli už několikrát, abych svoje recepty vydala knižně. To ale nechci, kuchařky píše dneska každý. Pěkně to napsala jedna novinářka, že v televizi není snad nic jiného než vaření.“

Díváte se?

„Ne! (rozhodně) Mě už to nebaví. Dřív jsem ze zvědavosti koukala. Ale dneska ne. Jakože italští chlapci, ten Babic (Jiří Babica – pozn. redakce) nebo jak se jmenuje. Snad i ti Gondíci – moji žáci – mají v tom jejich pořadu něco o vaření…“ (smích)

Co vaříte nejraději?

„Maďarskou kuchyni. Třeba bakonská kotleta je vynikající záležitost. Vyrostla jsem na maďarskoslovenském pomezí, takže miluju masovo rýžové kuličky v zelí nebo štrúdly – ty mají Madaři taky bezkonkurenční, od zelných přes višňové nebo jahodové, jablečné... No nádhera, každý si vybere.“

Na kterou roli nejraději vzpomínáte? Která vám nejvíc utkvěla v paměti?

„Mému srdci bylo blízkých hned několik rolí. Třeba Natálie v Turgeněvově Měsíci na venkově, kde jsem byla partnerkou Viktora Preisse – na to opravdu nelze zapomenout. Pak samozřejmě nemohu pominout Maryšu – ta byla svého času a dlouhá léta nejslavnější. Velice ráda jsem měla Goethovu Markétku…“

A z těch televizních?

„Samozřejmě nemohu zapomenout na učitelku Hajskou z My všichni školou povinní. Tu mi lidé v dopisech stále připomínají, což mě moc mile překvapuje – asi je to i tím, jak seriál na televizních stanicích donekonečna opakují. Ale jsem za to moc ráda.“

Jak se vám ta role hrála?

„S velkými těžkostmi, protože mě to vyčerpávalo, i nervově. Chtěla jsem ale ukázat, že herecká profese je kumšt, že dokáže být sakra těžká. V rodině jsem měla několik skvělých kantorů, ale já musela najít ve své paměti ty, kteří uměli ublížit – takoví se vždycky najdou. Vždy se najde učitelka, která je tak trochu Hajská.

Ve vaší filmografii je mnoho úspěšných seriálů, ale filmů je tam o poznání méně. Čím si to vysvětlujete?

„Na to se zeptejte filmových tvůrců. Režisér František Daniel mi jednou řekl: Gábi, nemáš to lehké se jménem Vránové a vizáží Brejchové. A řeknu vám, že byly doby, kdy si mě na ulici s Janou pletli. Dokonce jsem byla i na konkursu k filmu Vlčí jáma, ale nakonec si vybrali právě ji... Roli ve filmu bych ale brala, nějakou starou moudrou babičku – a vůbec by nemusela být pohádková.“

A na co byste naopak ráda zapomněla?

„Když mi bylo deset let, zavřeli mi strýčka. Přijeli jsme na faru do Vojanovic, bylo to v únoru, a nám odvezli zabijačku i se strýčkem. Nám to bylo líto… Nevěděli jsme ani, kam ho vezou. Když pak za čtyři roky pohřbívali jeho tatínka, strýček byl zatím bůhví kde, možná ve Valdicích nebo na Mírově. Mezi lidmi na pohřbu byl určitě člověk, který ho udal. Zažili jsme moře hnusných věcí, ale byli jsme mladí, takže jsme se s tím nějak poprali.“

Sledujete současné seriály?

„Ne. Nekoukám, viděla jsem kousky, ani ne celé díly. Není všechno úplně špatné. Vůbec to neodsuzuji. Něco z té Ulice je občas docela zajímavé. Ale i tu už jsem neviděla třeba půl roku…“

Kývla byste na nabídku, kdyby vás z nějakého seriálu oslovili?

„Já bych ráda. Ne každý seriál je mi blízký, ale teď bych nerada jmenovala. Málo platné – televizi má každá domácnost, a tím si lidé připomenou i jiné věci.“

I přesto se řada herců nechala slyšet, že do seriálů nikdy…

„My herci máme rádi velká slova. A to se týká i reklam a všeho možného. Jen se podívejte, kdo dělá reklamy.“

Ty v cizině docela frčí, ale tady je to pořád bráno jako potupa, něco degradujícího a známých herců nehodného...

„Vůbec ne. Moje sestra Miriam žije v Americe, a když mi nabízeli roli v docela významné reklamě a já ji nevzala, tak mi řekla, že jsem to vzít měla. Co blázníš, tam to dělají nejlepší herci. Podobný vztah měla i k second handům. Vždyť tam nakupuje i Dustin Hoffman. Taky tam chodím, vzala mě tam a já poznala, že na tom nic není.“

Aha! Víte, že...

• ...Gabriela Vránová se narodila 27. 7. 1939 v Novém Mestě n. Váhom.
• ...Její otec Jaroslav V. Vrána (1904 – 1988) kromě profese pedagoga proslul i jako křesťansky orientovaný lyrický básník.
• ...Ve filmu Markéta Lazarová namluvila slovenskou herečku Magdu Vášáryovou.
• ...Je držitelkou řady významných ocenění – Ceny Fran-tiška Filipovského za dabing, Prix Bohemia za práci pro rozhlas nebo Ceny Karla Čapka.
• ...Zatím posledním počinem je DVD Království poezie, na němž se kromě ní představí celá řada známých umělců.

Režisér Ondřej Kepka, který proslul jako dítě rolí Honzíka v seriálu Arabela, se svojí současnou přítelkyní Alenkou.