Diana Kobzanová: Dokážu být zlá a pomstychtivá

Bývalá modelka a dnes velmi úspěšná moderátorka Diana Kobzanová (27) se proslavila hned několika skandály, které vesměs pramení z nahých fotografi í pro časopis Leo. „To jsem tehdy hodně podcenila,“ tvrdí dnes v otevřeném rozhovoru pro deník Aha!. Také přiznává, že dokáže být nelítostná, zlá a pomstychtivá. Klidně by se s přítelem Štěpánem Vojtěchem přestěhovala do Ameriky, kde bohatý podnikatel vlastní nemovitost. Povinnosti na rádiu Frekvence 1 to však Dianě nedovolují. Každé odpoledne totiž musí zaujmout pozici u mixážního pultu a tři hodiny bavit posluchače. A taky má v Česku velké »hypotéční dluhy«!

Chtělo se mi zvracet

Je to příprava, nebo jen velká improvizace, kolik času vám zabere připravit si své odpolední vysílání?
„Je to improvizace. Ale hodně mi pomáhají lidé, kteří reagují a píší mi. Během vysílání přijde okolo čtyř set sms zpráv. Snažím se vybrat různé názory. Nemám rozhodně problém přečíst sms, které jsou útočné vůči mně, protože to k tomu taky patří. Není jich moc, ale pět šest za týden určitě. přijde. Když jsem tady začínala, chodilo mi takových zpráv dvacet za den. Všeobecně tady v Česku mají lidi nedůvěru ke všemu, co je nové.“

Začínala jste večery o víkendech, teď jste tahounem a máte největší poslechovost. Co se za tu dobu změnilo?
„Začínala jsem na večerních vysíláních, někde se to člověk naučit musí.... Musí projít nějakým cyklem a dostat se tam, kde jsem dnes já. Jsou lidé, kteří mi píší, že mě dřív nemohli ani slyšet, postupem času si na mě zvykli a teď už mě mají rádi.“

Jaké to bylo poprvé?
„Hrozné, bylo mi špatně, chtělo se mi zvracet, a když jsem dovysílala, říkala jsem, že už nikdy nepřijdu. Tenkrát byly mnohem náročnější programy na míchání a vůbec celý ten program, který obsluhuje moderátor. Takže první výstup hrozný, druhý trochu míň hrozný a potom jsem si nějak zvykla. Nejsem úplně blbec na techniku, takže jsem to zvládla. Hlavně když mluvím, nesmí být slyšet, že dělám ještě něco jiného.“

Třeba co?
„Hýbám páčkami, pouštím zvuky ve zprávách, obsluhuju mikrofony...“

V rádiu nesmí být ticho. Hrozí vám za to pokuty?
„Když by někdo kouřil mimo studio a zapomněl se tam, může to být obrovský problém. Když je ticho z technického problému, nikdo mi nic nemůže říct. Ale na to tady jsou záložní disky, pustí se CD a jede muzika. Nedávno jsem měla padesátiminutové »ticho«.“

Tak si od vás posluchači odpočinuli...
„To jsem si taky říkala, ani si nevšimli, že jsem tady hodinu nebyla. Lidi si ale mysleli, že tady máme vánoční večírek a že je ta hudba puštěná schválně.“

Když vysíláte, tak stojíte, proč si nesednete?
„Mám rozkročmý postoj. Jsem moc vysoká a mikrofon nejde namontovat ke stropu. U sezení se nemůžu hýbat. A já dost gestikuluju, pomáhám si tím. Za tím sklem to vypadá, že jsem trochu hráblá. Ale stojí úplně všichni. Leoš Mareš taky stojí za pultem.“

Jak vycházíte s lidmi v redakci?
„V pohodě. Jen s jedním zprávařem se trochu hádáme. Někdy i sprostě. Jednou jsme řvali tak, že se náš dramaturg bál, že se zabijeme. Ale teď mi vlastně říkal, že ho hádání se mnou baví a že mě má svým způsobem rád. Je to spíš z hecu.“

Všimla jsem si, že se při vysílání dlouho nenadechujete. Jak dlouho vydržíte bez dechu?
„Skoro celé počasí.“ (směje se)

Taky máte na vysílacím pultu spoustu oplatek. Vy asi diety moc nedržíte, co?
„Ne, vůbec. Lidi si tady ze mě rvou vlasy, co všechno »sežeru«. Jsem štíhlá, ale fakt je, že jsem hyperaktivní. Mám bláznivého psa, kterého každý den ostrou chůzí venčím. Takže můžu vyjíst celého McDonalda. Když náhodou nestihnu nakoupit, somruju po patře po kancelářích a od každého chci něco k jídlu.“

Nejsem jako Leoš

Teď jste zrovna probírala téma alkohol za volantem. Dala jste si někdy panáka, když jste řídila?
„Není to tak, že bych se napila a jela. Spíš jsem mohla mít zbytkový alkohol. Musím říct, že se chlastu za volantem bojím. Mám zkušenost, že ať už jsem někde špatně parkovala, nebo měla jakýkoli přestupek, policisté mi nic neodpustí. Jsem známý člověk a ono by se to provalilo, takže by mi to ani nemohli odpustit. Bez papírů bych navíc byla namydlená. Auto potřebuju.“

Můžete mít třeba řidiče jako Leoš Mareš?
„Jsou lidi, co na to mají peníze a vyhovuje jim to. Já bych se s řidičem bála. Nechci mít za volantem cizího člověka. Víc mi vyhovuje spolehnout se sama na sebe. Prostě pořád by musel za můj život zodpovídat někdo jiný.“

Máte bezpečné auto?
„Mám audi, líbí se mi. Spoustu let už jezdím v bezpečných autech. Dřív jsem jezdila v modelu Q7 teď mám A5.“

Tohle je první auto, které jste si sama koupila?
„Nikdy jsem žádná auta nedostávala. Měla jsem je půjčené. Nebo si je platila s partnerem napůl a po rozchodu mi pak poslal půlku peněz.“ (šlo o fotbalistu Martina Jiránka pozn. redakce).

Vyděláváte hodně?
„Co je to hodně? Já nejsem Leoš Mareš, ale nemám se špatně. Jako každý člověk bych chtěla mít víc a mít se ještě líp. To víte, že se mi líbí vilka na pražské Ořechovce za dvacet mega, ale kde bych je tak asi vzala? Prostě to je nad moje síly.“

Vy se bojíte zadlužit na dvacet milionů?
„No to víte, že se bojím. Nedovedu si představit, že bych měla s chlapem společnou hypotéku. Každý je částečně trochu sobec. Já mám ze života takové zkušenosti, že bych si s chlapem bydlení dohromady nekoupila. Byť ti dva si mohou rozumět, přijde den, kdy to může neklapnout... Pak se lidi začnou kousat.“

Takže s bývalými chlapy jste nic společného neměla?
„Lidi si mysleli, že mě frajeři vždycky živili, ale není to tak. Pokud bude jakýkoli můj bývalý partner fér, každý řekne, že jsem vždy jela na vlastní triko. To, co dneska mám, je jenom díky tomu, co jsem v životě dokázala.“

Kdo byl nejlepší chlap ve vašem životě?
„To je nefér rozebírat a vracet se ke starým věcem. V každé části života potřebuje žena něco jiného. To, co mě bavilo ve dvaceti, by mě už asi nebavilo dneska. Už se občas cítím jako dospělá. Vyhovuje mi život, jak ho žiju teď.“

Nechci děti ve čtyřiceti

Teď máte nového přítele, automobilového závodníka Štěpána Vojtěcha. Prý je často v Americe, kde trénuje.
„Ne, on už hlavně není sportovec a automobilový závodník, živí se něčím jiným. Není důležité mluvit o mém partnerovi. Dělá nějaký svůj byznys mimo showbyznys a já ho nechci vystavit tomu, aby se o něm psaly nějaké nesmysly.“

Strávili jste spolu Vánoce?
„Ano, ale na Štědrý den odpoledne vždycky vysílám. Většina mých kolegů tady má malé děti, já ne. Když já potřebuju volno, tak to tady za mě taky musí někdo vzít. Jednou budu mít děti já a taky budu potřebovat, aby to tady za mě nějaká fiflena vzala.“

Měla jste vůbec nějakou dovolenou?
„Před Vánocemi jsem byla tři týdny v Americe a chystám se tam zase. Odpočinout si. Když tam má člověk zázemí, nepřespává na hotelu, je to jiné.“

To znamená, že tam má přítel byt?
„Ano, partner tam má určité zázemí...“

Takže hrozí, že se odstěhujete do Ameriky?
„Nejdřív musím splatit auto a ten byt, pak se teprve můžu někam stěhovat. Mám však hypotéku na dvacet let.“

Jak samu sebe vidíte za dvacet let, co budete dělat?
„Doufám, že budu mít děti starší než do první třídy. Nechci mít děti až ve čtyřiceti. Nevím, jestli chci být vdaná, je fakt, že když má člověk děti, je lepší být v manželském svazku.“

Nejdražší v šatníku

Máte ráda luxus?
„Jak v čem. Třeba bych se styděla jezdit ve ferrari. Ale kupuju si věci, které si možná běžná ženská nekupuje. Ale teď mám třeba legíny ze slevy za tři stovky.“

Co je nejdražší ve vašem šatníku?
„Asi šaty od Diora, ale v životě bych si je sama nekoupila. Boty, občas kabelka, byt, auto, mobil, za to utrácím.“

Kupujete třeba i věci mámě a sourozencům?
„Mám nevlastní sourozence, jednomu je jedenáct, s tím si nemám co říct, to je prostě ještě pako. Ale s tím osmnáctiletým je to lepší. Ale když za mnou ten starší přijede, nemám problém s ním jít a koupit mu mikinu, triko, džíny. A mámě spíš dám novou plovoucí podlahu.“

Prosí vás lidi o peníze?
„Přišlo mi pár dopisů. Ale přiznám se, že já tyhle dopisy neberu vážně. Lidem totiž moc nedůvěřuju. Nemám problém pomáhat, a kdybych věděla, že u nás na vesnici je ženská, která nemá peníze a potřebuje je, to je jiná situace.“

Jste náladová?
„Ano, jsem beran. A všímají si toho lidé okolo mě. Když mi někdo vadí, dám mu to najevo. Nerada se přetvařuju.“

Jste zlá?
„Když je někdo zlý na mě, dovedu být zlá docela dost. Když mě někdo otravuje, dokážu mu to vrátit.“

Leo jsem podcenila

Ještě pořád jste i modelka, musela jste s někým spát, abyste se dostala na vrchol?
„Ne, možná to tak může být, ale mně se to nestalo. A to jsem měla hluboko do kapsy a když jsem v patnácti začínala, neměla jsem nic. Nikdy jsem s nikým nespala. Klidně to podepíšu vlastní krví. Vím ale, že to je možnost a cesta. Potkala jsem holky, které to udělaly, a nevím, jestli jim to k něčemu bylo. Na druhou stranu já jsem nedosáhla ničeho tak velkého, abych musela s někým spát.“

Patří k vám kauza v Leu a vy nahá na titulní straně, jak se na to díváte dneska?
„Hm... Je to jediné, co nemůžu smazat. Mám to nalepené na zádech. Byla to chyba. Dnes bych to v žádném případě neudělala. Byla to hrozná bota. Tenkrát jsem věděla, že se budu soudit, a jediné, co jsem neodhadla, je to, že mi to bude dodnes někdo občas připomínat, kdy mi někdo píše, že jsem stará kur..., co roztahovala nohy. Velmi jsem to podcenila.“