Kateřina Hrachovcová – Herčíková: Můj Žulda je na vozíku!

● První pes jí zemřel na nádor
● Druhý před třemi lety ochrnul
● Jak Katka zmákla jeho handicap?

Tenkrát se zařekla, že už nikdy žádné zvířátko doma mít nebude. Pak ale přišel režisér Karel Kachyňa se svou manželkou Alenou Mihulovou a jako dárek jí věnovali malý chlupatý uzlíček. Bylo to štěně hrubosrstého jezevčíka, kterému dali jméno Žulda. Ale i jeho však stihl krutý osud. Po zranění ochrnul. Katka to ale nevzdala…

Žuldík byl štěně jako každé jiné. Malý, roztomilý rošťák, který chvíli neposeděl. Mezi jeho nejoblíbenější hry patřilo skákání, aportování a koupání. Nenechal na pokoji žádný klacík, kámen, zkrátka všude strkal čenich. Nejlépe se cítil, když byla celá jeho »smečka« pohromadě na chalupě. A právě tam se »to« stalo… „Před třemi lety jsme byly s mámou na chalupě a rozhodly se, že se půjdeme vykoupat. Žulda samozřejmě musel jít s námi. Skákal za námi do vody, lovil klacky a rošťačil. Když ale po jednom takovém skoku do vody vylezl ven, všimla jsem si, že divně našlapuje. Okamžitě jsem vyhledala pomoc na místní veterině, kde mu paní doktorka napíchala nějaké injekce, které však nezabíraly. Pak nám tedy doporučila veterinární kliniku v Horoměřicích, kde podle jejích informací byl doktor, specialista na podobné úrazy,“ vzpomíná herečka.

Díky Žuldovi našla manžela

Strach o zdraví milovaného pejska ji přiměl rychle na kliniku zavolat. „Hned druhý den jsme tam s mamkou a Žuldou jeli. Tam jsem poprvé potkala doktora Herčíka. Bude to asi znít divně, ale vlastně díky Žuldovi jsem našla svého životního partnera. Jeho neštěstí přineslo štěstí mně,“ říká dojatě.

Žulda absolvoval náročnou operaci, po které se sice zotavoval, ale kýžený výsledek se stále nedostavoval. Kateřina s ním jezdila každý den na rehabilitaci a věřila, že se jeho stav zlepší. Marně. Žulda musel podstoupit další operaci.

„Pořád jsem doufala, že se stane zázrak, že Žuldík zase začne lítat, nosit mi klacíky, bude se koupat s námi v rybníce, bude zkrátka řádit jako dřív… Jeho stav se ale nezlepšoval, i když psychicky byl úplně v pohodě. Měl rád celý personál veteriny a nejvíce si oblíbil pana doktora. A já jsem také měla pocit, že je mi tu hrozně fajn a že ten pán v bílém je úžasný člověk. Po týdnech rekonvalescence lékař stanovil konečnou diagnózu. Infarkt míchy, na jehož následky Žulda ochrnul na obě zadní tlapky. Bylo to velmi smutné,“ vypravuje Katka.

Žulda byl jako modelka

Pes, který byl plný života, najednou zůstal odkázaný na pomoc lidí. Katka s maminkou ho musely nosit v náručí, pak ho začaly vodit ve speciálních kšandičkách, které mu nadzvedávají zadní část tělíčka, a on může chodit po předních tlapkách. „A pak jsme přišli na to, jak Žuldovi pomoct. Máma zjistila, že existují vozíčky, na které se dá pejsek přikurtovat, a on může úplně normálně běhat pomocí předních nožek. Ty zadní si veze na vozíčku,“ říká Katka Hrachovcová.

Její manžel oslovil jednoho pána, který měl podobně postiženého jezevčíka a měl právě takový vozíček, zda by nám jej také nevyrobil. Jenže to byl vozíček opravdu po domácku vyrobený, takže nesplňoval svou funkci.

„Nakonec máma na internetu zjistila, že v USA vyrábějí originální vozíčky pro takto postižené pejsky. Okamžitě se s nimi zkontaktovala a požádala je o pomoc. Ozvali se po několika dnech…“ pokračuje už s úsměvem na tváři herečka. Do Ameriky poslali Žuldovy míry – délku, váhu, délku zadních tlapek. „Žulda si asi připadal jako modelka, které berou míry na šaty. Na základě těchto informací nám zhotovili vozíček přesně na míru, takže Žuldu žádný řemínek neškrtí a cítí se v tom postroji velmi dobře,“ vzpomíná Katka Hrachovcová.

Happy end

Vše jim zaslali na dobírku a cena se pohybovala okolo šesti tisíc korun. „Ale i kdyby to mělo stát daleko víc, určitě bych necouvla. Protože ten pocit, že je můj pes opět spokojený a mohl se zařadit do normálního života, se nedá žádnými penězi zaplatit. Tenhle úžasný vynález má Žuldík téměř čtyři měsíce a je na něm vidět, že je opravdu spokojený,“ dodává s nadšením herečka.