LUBOMÍR LIPSKÝ: Miluju heavy metal!

PRAHA – Lubomír Lipský (82) i přes svůj pokročilý věk nezahálí. Pořád se plně věnuje divadlu, natáčí filmy a k tomu všemu sportuje. V sobotu večer by měl převzít cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Jaký má recept na mládí? Třeba se ono tajemství skrývá právě v jeho zalíbení v metalu…

Do povědomí diváků jste se zapsal filmy Šest medvědů s Cibulkou, Tři chlapi v chalupě, Čtyři vraždy stačí, drahoušku či Saturnin. Který z nich máte nejraději?
Určitě vzpomínám nejraději na Šest medvědů s Cibulkou. Už proto, že má úspěch u všech lidí bez rozdílu věku a že se z něj raduje již třetí generace dětí.

Jak se vám s medvědy pracovalo? Nebál jste se jich?
To víte, že ano. Medvěd je dost zrádné a zákeřné zvíře. Vzpomínám si, že při natáčení jeden z medvědů napadl ošetřovatele. Málem ho skalpoval.

Jak k tomu došlo?
»Míšové« se tehdy dostali nedopatřením do kabinetu, kde byla vycpaná zvířata. Ve chvíli, kdy vycpávky uviděli, tak dostali takový amok, že tam všechno totálně zničili. Měli jsme pak co dělat, abychom je zklidnili.

V crazy komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku si děláte legraci ze smrti. Co si myslíte o trestu smrti?
Nejsem zastáncem trestu smrti! Co dal Bůh, tak člověk nemůže přeci odebírat. Doživotní trest ano, ale vzít někomu život? Ne, na to nemá nikdo právo!

Jak vnímáte fakt, že hodně vašich hereckých vrstevníků již zemřelo?
Vím, že to je běh života, ale přesto je mi z toho smutno. Sžili jsme se totiž natolik, že jejich ztrátu beru jako odchod člena rodiny…

Se kterým kolegou jste se stýkal nevíce?
Asi s Miroslavem Horníčkem. Jezdili jsme i na společné dovolené. Vzpomínám si, jak jsme jednou v Paříži šli do chrámu Notre Dame. Vlezli jsme si do výklenků, kde stály sošky svatých. Tam nás načapali francouzští policisté. Dali nám pořádnou pokutu a hnali nás odtamtud.

Hrál jste převážně v komediích. Nevadilo vám, že jste si »vysloužil« škatulku komika?
To víte, že ano. Ono jak se říká: »Čeho je moc, toho je příliš«. Ale bylo pár režisérů, kteří mne sem tam obsadili do jiného typu rolí. Tak například ve filmu Ať žijí duchové hraji nepříjemného chlapa, který se snaží dětem znemožnit výstavbu hradu. A ve filmu Smrt za oponou jsem hrál dokonce vraha.

V Divadle ABC a v Divadle Na Jezerce hrajete hned v několika inscenacích. Jak si udržujete vitalitu?
Pokud je to možné, tak nejím tučná jídla. Vyhledávám ryby, drůbež, čínu a prostě lehčí jídla. Dále je důležitý pohyb a to jak fyzický, tak psychický. Snažím se plavat a hodně chodit na procházky. Také rád houbařím. A celý život trénuji paměť, poněvadž se pořád něco učím.

Máte tři vnuky, dělají vám radost, nebo zlobí?
Dělají mi jen radost. Navíc se věnují hudbě, kterou mám rád.

Jaký styl hudby dělají?
Založili si heavy metalovou skupinu »Negativ face«. To mě hodně potěšilo.

Vy posloucháte heavy metal?
Ano. Chodím na jejich koncerty. Vystupují v různých klubech. Pořád mě lákají, abych si s nimi zahrál na pozoun. Možná to někdy uskutečníme, i když si nejsem jistý, zda jde metal a pozoun dohromady. Nicméně metal je hudba podle mého gusta.

Jaké jiné skupiny máte ještě rád?
Chodím například na Kabáty a teď se chystám na Pink Floydy. Vnuci vždycky zarezervují lístky a děda to »zatáhne«. (smích)