Dana Morávková: Chci dítě! Zn.: I adoptované...

PRAHA – Dana Morávková se svou krásou, talentem a obrovským osobním kouzlem prodrala na českou hereckou špičku. Září ve filmech, exceluje na divadelních prknech a na její osudovou roli Andrey v seriálu Rodinná pouta nezapomenou statisíce lidí. Ale jaká je v roli matky osmiletého klučiny Péti?

Jste obdivovanou herečkou a váš manžel Petr Malásek známým hudebníkem. Jak syn Péťa nese fakt, že má slavné rodiče?
„On to moc neprožívá, vždyť v tom vyrůstá od malička. Než šel v září do první třídy, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že jsem herečka, tatínek muzikant, a proto se objevujeme v televizi. Takže to bere normálně. Ale v tatínkovi Petrovi se vidí.“

Půjde spíš ve vašich stopách, nebo ve stopách tatínka muzikanta?
„Já bych byla ráda, kdyby se vydal úplně jinou cestou. To by vám asi řekla každá máma. Chtěla bych, aby dělal to, co ho baví. Aby byl šťastný. A naše profese je nejistá. Pořád jste na někoho odkázaná. Ale když bude chtít být herec nebo muzikant, těžko mu to zakážu. Když tu práci máte, je to úžasný. Ale když ji nemáte… Byla bych šťastnější, kdyby se věnoval jiné profesi.“

Komu je víc podobný? Vám, nebo tatínkovi?
„Všichni říkají, že jde hodně do Petra.“

Péťa je spíš rošťák, nebo hodné dítě?
„Umí být rošťák, už jsme několikrát šitý. Ale je s ním dobrá domluva. On je Beran a u Berana nemáte s příkazy a rozkazy šanci. Ale dá se mu to rozumně vysvětlit. Má povahu po manželovi. Je to kliďas a je s ním sranda. Má na osmileté dítě neuvěřitelné fóry.“

Jak jste to jako matka nesla, když jste ho vedla poprvé do školy?
„Hrozně. Malej byl v pohodě, velkej byl v pohodě a já byla úplně hyn. Malej chlapeček už nebyl malej chlapeček, taška byla větší než on. Řešila jsem, jak to tam zvládne, aby byla hodná paní učitelka, aby byly hodné děti, aby nezlobil, aby ho to bavilo, jak to zvládne na obědě s tím obrovským tácem, to všechno mi letělo hlavou. Ale kluci byli v pohodě. Já jsem to hodně prožívala.“

Jste maminka citlivka, nebo to neřešíte?
„Snažím se nebýt příliš velká citlivka. Pokud jde o prkotinu. Ale když jde o něco vážného, to bych stokrát raději, aby to bolelo mě. Ale to asi každá máma.“

Problémy s holkama budete řešit vy, nebo tatínek?
„To ho pošlu za tatínkem. Kluci si v tomhle stejně líp rozumějí.“

Zatím je jedináček. Nechcete mu pořídit bratříčka nebo sestřičku?
„Chtěli bychom ještě jedno dítě. I když pro to bychom asi měli spíš něco dělat než o tom jenom mluvit.“ (smích)

Chtěla byste spíš holčičku, nebo chlapečka?
„Já jsem si to ani poprvé nezjišťovala, nechávám to na přírodě. Nejdůležitější je, aby bylo děťátko zdravé. Ale líbilo by se mi, kdybych měla chlapečka a holčičku. Ale Petr s Péťou by chtěli kluka… Uvidíme, až dotočíme třetí řadu seriálu Rodinná pouta. Když to nepůjde, tak to nepůjde.“

Uvažovali byste třeba o adopci?
„Kdyby to nešlo normální cestou, tak bychom zkusili umělé oplodnění. Pokud by to nevyšlo, tak asi jedině adopce.“

Ulovil vás manžel, nebo to bylo naopak?
„To bylo oboustranné. My jsme oba hodně nesmělí, i když tak nevypadáme. Ale zdárně se léčíme. Takže jsme si k sobě našli cestičku po špičkách. Ale bylo to krásné.“

Mezi vámi a manželem je obrovský výškový rozdíl…
„Petr je opravdu hodně vysoký, má ke dvěma metrům. Ale tím, že jsem malinká, jsem měla vždycky hodně vysoké muže. A navíc se mi vysocí muži líbí.“

A zvládáte při své pracovní vytíženosti péči o domácnost? Třeba vaření?
„Snaha by tu byla, ale přiznávám se, že to nezvládám. Tak to s Petrem nějak pytlíkujem…“

Hrajete ve filmu, v televizi i v divadle. Jak to časově zvládáte?
„Hraji v divadle u pana Heřmánka, jezdíme s hrou Jakub a jeho pán a mám roli také ve hře Bez roucha. Hraji také ve dvou hrách v divadle U Hasičů, a to Víš přece, že neslyším, když teče voda a Čtyři pokoje do zahrady. A s herci ze seriálu Rodinná pouta hrajeme zajímavou hru Postel plná cizinců, s níž jezdíme po celé republice. Ale dá se to zvládnout.“

Je nějaká filmová role, která vám už nikdy nezmizí z paměti?
„Určitě film pana režiséra Weigla Romeo a Julie na vsi. Díky tomu jsem poznala pana režiséra Weigla, kterého obdivuju a zbožňuju. A na divadle? Nechci být nevděčná, ale nikdy nezapomenu na spolupráci s panem režisérem Petrem Léblem ve hrách Naši furianti, Revizor a Kabaret. Tam jsem se seznámila se svým budoucím manželem, protože k tomu dělal hudbu.“

Je nějaká role, po které jste toužila, a nedostala jste ji?
„Kolikrát jsem šla na konkurz a nakonec si vybrali někoho jiného. To se vám stane mockrát, stává se to všem herečkám. Role přijde, nebo nepřijde, nebo přijde nějaká jiná…“

Zdá se, že to moc neřešíte…
„Nemá cenu tlačit na pilu. Kdy já bych si na škole pomyslela, že někdy budu hrát s paní Brejchovou nebo Květou Fialovou. A najednou se to stalo a je to skvělý! Nebo že budu točit s panem Kačerem… Nebo můžu stát na jevišti s panem Bartoškou a Heřmánkem. To je jako sen.“

Máte zkušenosti z filmu, televize i divadla. Co je vám nejbližší?
„To se nedá říct. Já jsem šťastná i za dabing nebo práci v rádiu. Ale na školu jsem šla hlavně kvůli divadlu. Každopádně jsem ráda, že můžu dělat tuhle profesi.“

Kam se chystáte letos na dovolenou?
„Měli jsme s manželem a se synem naplánovanou měsíční cestu do Ameriky. Bez cestovní kanceláře, chtěli jsme si půjčit auto a procestovat, co se dá. To jsme si vysnili, když měla končit Rodinná pouta. Teď se chystá třetí řada seriálu, takže nemáme měsíc volna. Tak pojedeme na týden k moři.“

Dana Morávková

Narozena: 29. 7. 1971 v Písku
Vystudovala herectví na DAMU a choreogra?i na HAMU. Čtyři roky moderovala v televizi Nova Snídani s Novou, dodnes pracuje jako moderátorka primáckého pořadu Prima jízda. Zahrála si v mnoha filmech a divadelních hrách, mimo jiné Romeo a Julie na vsi, Z pekla štěstí I a II, Andělská tvář či Van Helsing. Jejím manželem je hudební skladatel Petr Malásek, společně vychovávají osmiletého syna Petra.

Autor: Leni KABELÁČOVÁ
Foto: Aha, Marie VOTAVOVÁ pro Debenhams a Kio Yama-