František Hacker, kamarád Waldemara Matušky: Tohle zahrajeme Waldovi na poslední cestu!

Aby nás Pán Bůh
Aby nás Pán Bůh miloval, miloval,
hříchy odpustil, nebe dal, nebe dal,
nic nežádáme, enom to samé,
aby nás Pán Bůh miloval, miloval

Jak se vypořádá s jeho pohřbem, co mu s KTO naposledy zazpívají a jaký byl Walda kamarád? Na legendárního zpěváka, jak ho neznáme, zavzpomínal kapelník společně s Nedělním Aha!

Mluvil jste po smrti Waldemara Matušky s jeho manželkou Olgou?
„Ano, volala v den jeho úmrtí asi kolem páté hodiny našeho času, což bylo u nich dopoledne. Oznámila mi, že Walda zemřel, a později jsme byli v kontaktu ještě několikrát.“

Zúčastníte se posledního rozloučení s Waldemarem na pražském Žofíně?
„Samozřejmě. Mám na starosti pozvané hosty a veškeré kroky kolem pohřbu probereme s Olinou. V úvahu připadá i čestná stráž u rakve, kde bychom se s Waldovými přáteli střídali zhruba po půl hodině. Je to takový starý sokolský, skautský a částečně i trampský zvyk. Ale ještě se o tom poradíme.“

Co říkáte zájmu médií o Waldemarův pohřeb?
„Připadá mi to naprosto samozřejmé. Na rozdíl od období zákazů v době socialismu, kdy se o něm nesmělo psát vůbec nic pozitivního a jeho jméno se nesmělo objevit ani v žebříčku prodeje desek, si takovou pozornost zaslouží.“

Máte s KTO připravenou na smuteční obřad pro Waldemara nějakou písničku?
„Ano. Miloval lidové písničky a vždycky jich měl připravenou nepřebernou zásobu. Obzvlášť rád zpíval písničku Aby nás Pán Bůh miloval, a tu mu také na poslední cestu zazpíváme.“

S Waldemarem jste jako kapela začínali v roce 1972, takže jste ho poznal jako málokdo. Mluvil někdy o svých třech bratrech nebo o rodičích?
„O bratrech nikdy nemluvil, jen se zmínil, že mu zřejmě vyčítají, že s nimi neodešel do ciziny. Že z něj bude bolševik. O rodičích mluvil vždy hezky, a když jeho táta umřel, udělali jsme soukromou pietu. Také o prvním synovi mluvil málo, byl asi příliš mladý, když měl první rodinu.“

Byl Waldemar pod pantoflem?
„Možná to tak mohlo na někoho někdy působit, ale nebyl. Z takové mužské pohodlno sti nechával plno věcí na Olině, která byla zase žensky velmi aktivní. Walda si velice dobře a úspěšně hájil tu svou bublinu nedotknutelnosti. Olina dělala i řidičku, vyměňovala brzdové destičky, a dokonce zvládala i zednické práce.“

Proč Waldemar neřídil?
„Kdysi vlastnil jeep a po bouračce mu vzali papíry. Když potom obdržel výzvu, aby si je vyzvedl, nechtěl je a nepřišel si pro ně. Za pár let mu je přinesli domů, ale už nechtěl řídit.“

Jak na tom byl s alkoholem?
„Vždycky měl rád plzeňské, dělalo mu dobře i zdravotně. Jako první člověk u nás dostal jednou dárek v podobě prototypu domácí pípy, kterou pro něj vyrobila parta z Kolína. Měla automatické vzduchování, aby pivo nezvětralo, něco podobného neměl ani žádný papaláš. Pochopitelně že třeba na Moravě si dal víno a také měl rád gin s tonikem. Když jsem u něj byl loni na Floridě na návštěvě, tak si přiťukl nějakou pálenkou, asi slivovicí.“

Byl ješitný?
„Byl sebevědomý a nebál se ani papalášů. Když slavil ředitel Pragokoncertu deset let ředitelování, sešla se na oslavách celá umělecká elita, přítomní byli i ministr kultury, jeho náměstek a další komunističtí pohlaváři. Zazpívali mu Karel Gott, Helena Vondráčková a další hvězdy, v repertoáru byly lidové písně. Walda přišel později, přesně v okamžiku, když náměstek ministra Holan řečnil. Náhle se obrátil na Waldu a řekl – viďte, pane Matušík? Walda ani nemrkl a odpověděl – jak se máte pane Hulan? Potom se ujal slova již podnapilý partajník a kulturní expert Müller a přímo vyzval Waldu, aby mu něco zazpíval. Walda se krátce poradil s muzikanty, přímo před Mülllerem udělal pukrle a k úžasu přítomných spustil píseň, jejíž text zněl: Panskej pacholku, půjč mi pistolku, já ti dám jednu ranku. Úplně nám zatrnulo a po skončení písně se první ozval právě Müller. Podíval se na Waldu a řekl: Ty rošťáku...a já ti dám zasloužilého umělce. A tak si Walda vyzpíval titul, který mu za vystoupení zajišťoval místo šesti stovek rovných devět set.“

Když Waldemar emigroval, měli jste s kapelou problémy?
„Poslední den v srpnu mi volali z Floridy, že se nevrátí, rozhodli se skutečně až v poslední den pobytu. Od 1. září jsme měli jet na šňůru do Ostravy. Šňůru jsme zrušili a já strávil osm hodin na výslechu. Pochopitelně nastaly zákazy, do televize jsme nemohli ještě v létě roku 1990.“

Byli jste na Waldu asi hodně naštvaní?
„Dlouho jsme spolu nekomunikovali, nesetkali jsme se ani při jeho prvním návratu v roce 1990, kdy koncertoval v Lucerně. Udobřili jsme se až v roce 1993, kdy jsem za ním zašel a vše jsme si vyříkali.“

Měl někdy Wal demar hvězdné manýry?
„Ne. Byl kamarádský, dokonce s námi chodil i na srazy pražských trampských osad. Za svůj život jsem poznal jen pár tak talentovaných muzikantů, jakými byli například hráč na banjo Franta Turek, Eva Olmerová a pár dalších. Walda mezi ně rozhodně patřil.“

Program Matuškova pohřbu

• Čtvrtek, 18. června,
  10.00, palác na Žofíně
  Úvod: Václav Postránecký
  Smuteční proslovy: Karel Gott, Helena Vondráčková
  Hudba: KTO band živě
  Projev: Waldemar George Matuška (syn)
  Hudba: Waldemar Matuška ze záznamu
  Kondolence 11.30–20.00 –
• Žofín otevřen široké veřejnosti
  V noci dojde k žehu zesnulého, v pátek ve 12 hodin bude urna uložena na vyšehradském hřbitově

Autor: Jaroslav BENDA
Foto Aha! - Jaroslav Benda, Supraphon Music