Libuška Hůlková: Kdyby mi zahnul, dostane válečkem!

O nevěrném Danovi a chystané svatbě s rockerem Pepou Vojtkem

PRAHA – Libuška Haraštová-Hůlková (25) má osud, který jí mnohé dívky závidí. Září jako tanečnice v muzikálech, zbláznil se do ní zpívající donchuan Dan Hůlka (38), který si ji neprodleně dovlekl k oltáři, a teď chystá svatbu se slavným rockerem Josefem Vojtkem (41). „Jsme s Pepou jedno velký LOVE,“ říká.

S Josefem Vojtkem, frontmanem skupiny Kabát, žijete už dlouho. Bude svatba?
„Rádi bychom to uskutečnili do konce léta. Máme rok od zasnoubení a říká se přece, že do roka a do dne...“ (smích)

Chystáte netradiční obřad?
„To ne, nejsme blázni, abychom se brali v baloně nebo pod vodou. Oba už jsme si jednu svatbu užili, tak nechceme nic velkolepého. Jen v rodinném kruhu, a pokud počasí dovolí, tak v přírodě. Třeba bychom se mohli vzít doma na zahradě.“ (smích)


Už máte vybrané svatební šaty? Léto už je přece tady…
„Ještě nemám vybráno, ale jsem předběžně domluvená s Táňou Kovaříkovou, a snad u ní nějaké šaty na půjčení vybereme. Nechci, aby mi doma visely dvoje svatební šaty. Dělala jsem s ní menší módní přehlídku a její šaty jsou nádherné.“

A první svatební šaty ze svatby s Danem Hůlkou tedy máte ještě doma?
„Mám. Šila mi je Beatka Rajská.“

Jak se na manželství díváte po tom, co vaše první skončilo po necelých dvou letech?
„To víte, že mám obavy. Ale už se známe skoro dva roky, a to není krátká doba na poznání člověka. Předtím to byla sázka do loterie. I když – to je vlastně vždycky. Nikdy nemůžete vědět jistě, že s tím člověkem budete do konce života. Ale člověk má riskovat. Snad jsem našla toho pravého.“

Jak na manželství s Danem Hůlkou vzpomínáte?
„Ten vztah byl jedna velká euforie. Brali jsme se po dvou měsících, a to nebylo to nejmoudřejší. Na začátku bylo obrovské zamilování, které jsme zpečetili manželstvím. Z první euforie jsem procitla po půl roce. Vztah pak držel ještě nějakou dobu setrvačností, ale pokud zjistíte, že je vám manžel nevěrný, je lepší vztah ukončit. Nejsem typ ženské, která doma čeká, jestli se manžel vrátí nebo nevrátí.“

Co kdybyste přišla na nevěru i Pepovi?
„To by byl asi rychlý konec. To by dostal válečkem... (smích). Myslím, že je lepší se rozejít, než si nasazovat parohy.“

Plánujete potomky?
„Zatím ne. Já se na mimčo ještě ani necítím. Až ta doba jednou přijde a budu chtít dítě, chtěla bych s ním být co nejdéle doma, a to znamená konec s tancováním.“

A raději byste holčičku, nebo chlapečka?
„To je úplně jedno. Hlavně aby to bylo zdravé. Ale... možná holčičku!“ (smích)

Jak se vůbec žije s rockerem?
„Krásně! Pepa je plný energie, a to se mi líbí. Není typ člověka, co se vydrží válet u televize celý den.“

Kdo je doma hlava rodiny?
„Pes... (smích) Máme dogu Diega. Všechno se točí kolem něho. Je obrovský, má metr v kohoutku. Nosí domů strašně moc věcí, všude slintá a pořád kouše kuchyňskou linku. Ale je to mazel, takové naše zlatíčko.“

Čas od času se o vašem vztahu objevují nelichotivé informace. Hádky, dokonce rvačky…
„Není to pravda a vadí mi tyhle »zaručené« zprávy. Nikdy bych neřekla ANO člověku, který by mi fyzicky ubližoval. Ať si ale píšou, co chtějí, ti, kdo nás znají, stejně vědí, že jsme spolu jedno velký LOVE.“

Jak se baví tanečnice ve volném čase?
„Na škole jsem docela řádila. Chodili jsme na diskotéky a občas pak šli rovnou na hodinu. Teď se radši sejdu s holkama na kafe, u vína nebo u fernetu, a povídáme do tří do rána. Jinak s Pepou rádi chodíme do kina a nejvíc se pobavíme s naším psem.“

Zářila jste jako tanečnice v představení Tři mušketýři, které mělo nedávno derniéru. Kde vás teď mohou diváci vidět?
„V nejbližší době v muzikálu Kleopatra, který se vrací 29. září do Divadla Broadway. V budoucnu snad v muzikálech Angelika a Golem, ale to zatím není jisté.“

Nebudete zkoušet dostat se k flmu?
„Určitě ne, já se držím svého kopyta. Vím, na co mám. Pro mě je kamera strašný nepřítel. Umím se vyjádřit pohybem a mimikou, ale mluvit před kamerou? Tak ne.“ (smích)

Takže ani v muzikálu vás nemůžeme čekat v hlavních rolích?
„Já bych svoji roli v muzikálu neměnila. Zpívání mě neláká. Já vždycky chtěla tancovat.“

Co byste poradila holčičkám, které mají podobný sen?
„Je to o talentu, o štěstí. Člověk se tomu musí hodně věnovat. Dřít, dřít a dřít. V dnešní době už bych se ale přikláněla k tomu, udělat si nějakou školu s širším zaměřením než jen taneční konzervatoř. Tancování je strašně věkově omezené povolání, takže člověk musí přemýšlet, co dál. Ve třiceti, pětatřiceti letech skončíte, a co…“

Co budete dělat vy?
„Pořád mám ještě pár let na přemýšlení. Chtěla bych i nadále zůstat u divadla.“

Autor: Leni KABELÁČOVÁ
Foto Aha!: Marek PÁTEK, ČTK