Maminka moderátora Leoše Mareše dře v nádražním bistru
On je téměř denně na obrazovce, kupuje si automobily za miliony a nemovitosti za desítky milionů. Ona každý den míří do malého bistra na berounském nádraží a celý den obsluhuje zákazníky, bez chvilky na oddych. Řeč je o nejlépe placeném moderátorovi u nás – Leoši Marešovi (32) a jeho matce Lence (56).
Od Leoše žádnou pomoc nechci!
Kdekdo by si řekl, že fi nančně více než dobře zajištěná hvězda, jakou Leoš beze sporu je, nenechá svou matku tvrdě dřít kdesi na nádraží. Jenže opak je pravdou! Nedělní Aha! získalo exkluzivní zpověď matky slavného moderátora, ve které se svěřuje, proč nedostala od syna jedinou korunu a navíc prozrazuje, co všechno Leoš v minulosti vyváděl!
Leoš tančil mezi stoly
Krátce po sametové revoluci začala Leošova maminka Lenka uvažovat o tom, že by po letech strávených za pultem berounské cukrárny bylo fajn otevřít si vlastní podnik a postavit se tak na vlastní nohy. A tak se do toho pustila. V hale berounského nádraží si pronajala snack bar a dala se do práce. „Když jsem s podnikáním začínala, chodil Leoš na gymnázium a občas tu za mě zaskočil. Hosté mi pak vyprávěli, jak mezi stoly tancoval a pouštěl nahlas hudbu, kterou měl rád. Zákazníci měli zkrátka občerstvení i s programem, protože Leoš tu dělal show. Kde mohl, tam se předváděl, protože v sobě měl v té době umělecký přetlak a ten musel ven!“ vzpomíná Lenka Marešová.
Rozvod!
V době, kdy Leoš chodil na gymnázium, se nicméně v jeho rodině odehrála i jedna nepříjemná věc – a to rozvod jeho rodičů. Jeho táta Ivan odešel a Leoš to prý nesl velice těžce. Snad proto, aby zahnal bolest z rodinné kolize, se začal stále více upínat na svůj sen – hrát v divadle, být co nejvíce před kamerou. „Jeho touha se projevovala i tak, že si po škole vodil domů spolužáky a rozdával jim role, aby mohli hrát hru, kterou předtím napsal. Ve škole také hodně vyrušoval,“ vzpomíná Leošova maminka.
Pomyslným zlomem v Leošově životě byla chvíle, kdy ho maturantky požádaly, aby jim na jejich rozlučkovém večírku pouštěl písničky. A on přijal. O několik měsíců později už na berounských diskotékách účinkoval jako dýdžej. „Chodil na gymnázium, v noci hrál po diskotékách a vymýšlel si přitom neuvěřitelné show a různá taneční čísla. Býval unavený, ale bavilo ho to. Jeho úžasnou vlastností je, že to, po čem touží, vždycky udělá na maximum. V hlavě to měl velmi dobře srovnané, všechno si vydřel sám a v kariéře mu nepomáhal vůbec nikdo, ani neměl kdo,“ vzpomíná dál jeho maminka.
Studia ekonomie
Přesto se však Leoš přihlásil na jinou školu, než by si jeho umělecké nadšení žádalo – na vysokou školu ekonomickou. Jeho matka v té době stále vedla svůj skromný podnik na nádraží a Leoše všemožně podporovala ve studiích a plnění jeho snů. Pak ale náhle začaly potíže. Nájemné za prostory na nádraží se začalo rapidně zvyšovat a Leošova maminka si musela připustit i variantu, že svůj podnik bude muset zavřít. Shodou okolností to bylo v době, kdy se Leoš stále více prosazoval a začínal být známější také díky působení v rádiu. Ani v této chvíli ale Lenka Marešová nevyužila nabídek pomoci od svého syna a za každou cenu se vlastními silami pokoušela udržet svůj podnik nad vodou, což se jí, na rozdíl od většiny dalších podniků na nádraží, podařilo. Dnes její snack bar na berounském nádraží funguje dál, byť už jen jako jídelna. I když denně bojuje v drsném světě malého podnikání o přežití, stále zarputile odmítá nabídky svého bohatého syna na pomoc. „Neboj, ještě může být hůř,“ říká mu stále hrdě.
