Čím se hvězdy nechlubí? Kdo byl čím?

Karel Gott září na českém nebi popmusic přes 40 let.

2. prosince 2007 • 02:00

Sláva, květiny a zástupy fanoušků… To je sen mnoha lidí, který ovšem málokdo dokáže zrealizovat. Vyprávět by o tom mohli mnozí čeští umělci, kteří dříve, než se dotkli nebe showbyznysu, pracovali jako úplně obyčejní lidé.

Živila je fabrika!

Nedělní Aha! zjistilo, že mezi českými hvězdami najdeme jak bývalého saniťáka, tak tělocvikáře, zdravotní sestru či skláře…

Karel Gott (68) - Elektromontér

Karel Gott vždy toužil stát se malířem obrazů. O studium na výtvarné škole se sice pokoušel, ale marně. Dalším jeho koníčkem byl zpěv, ale nakonec skončil v učení na elektromontéra v ČKD. Hudba ho však držela stále, a tak po zaměstnání zpíval na různých soutěžích i v klubech. V roce 1958 ho potkalo terno, které změnilo celý jeho život. Dostal totiž angažmá v pražských tanečních kavárnách, kde hrály nejlepší české orchestry, zároveň vyhrál první místo v soutěži amatérských zpěváků. Dva roky ještě pracoval jako elektromontér v ČKD a zároveň zpíval. Pak pověsil řemeslo na hřebík a už se naplno věnoval výhradně zpěvu. Jeho bývalé zaměstnání však dodnes vzbuzuje zvědavé otázky. Jedna z nich padla v německém pořadu, kdy se moderátor Karla Gotta zeptal: „Karle, ty jsi vyučený elektrikář, dokázal bys ještě zapojit lampu, aniž bys způsobil zkrat?“ Karel Gott s úsměvem odpověděl: „Víš, Floriane, já jsem byl silnoproudý elektrikář, a my žádné lampy neopravujeme.“

Naďa Urbánková (68) - Zdravotní sestra

Naďa Urbánková, vlastním jménem Naděžda Balabánová, se v roce 1957 stala zdravotní sestrou. Nastoupila do zaměstnání, kde vydržela dva roky, ale srdce ji táhlo k herectví a zpěvu. Pak nastoupila do pardubického divadla, a to byl konec kariéry zdravotní sestřičky. Narodila se hvězda. Naďa účinkovala v Laterně magice, hrála ve filmu Kdyby tisíc klarinetů a nakonec dostala nabídku z divadla Semafor. Zpěvačka však na své bývalé zaměstnání nezapomněla a rozhodla se stát patronkou střední zdravotnické školy v Praze. „Zaměstnání zdravotní sestry vnímám jako poslání. Z vlastní zkušenosti vím, že vlídné slovo sestry je často účinnější než antibiotika a transfuze,“ prohlásila před budoucími sestřičkami.

Martin Maxa (46) - Tělocvikář

Martin Maxa se ve skutečnosti jmenuje Ivan Varga. Vystudoval fakultu tělesné výchovy a sportu a poté se stal učitelem tělocviku. Učil ve škole, ale téměř ve čtyřiceti letech se mu úplně od základu změnil život. Vyhrál totiž v anketě Český slavík »Skokana roku«. Svůj náhlý úspěch komentoval: „Já sám ani přesně nevím, jak se to stalo. Hraji už dlouho, s kapelou jsem se léta harcoval po festivalech, kde si mě všimli vydavatelé. Na pokraji čtyřicítky jsem s nimi podepsal smlouvu a tak to začalo.“ S učením definitivně skončil a vrhl se na pěveckou kariéru.

Dalibor Janda (54) - Strojní zámečník

„Od první třídy jsem chtěl být zpěvákem. Jednou jsem o tomhle svém snu řekl učitelce a dostal jsem pohlavek, myslela, že si z ní utahuji a řekla, že bych měl dělat něco pořádného,“ práskl na sebe zpěvák. Šel tedy dělat »něco pořádného« a vyučil se strojním zámečníkem. Do zaměstnání nastoupil jako údržbář strojů. A jak mu práce šla od ruky? „Opravovali jsme soustruh, celý jsme ho rozebrali, a když jsme ho složili zpátky, zbyly nám tři součástky. Tak zase znovu…“ Soustruh evidentně nebyl Daliborovým hobby...

Waldemar Matuška (75) - Sklář

Když byl Walda kluk, chtěl být metařem nebo strojvůdcem. Co se zpěvu týče, nikdo by v tomto směru jeho budoucí kariéru nečekal. Třikrát dostal na vysvědčení ze zpěvu čtyřku. Nakonec se vyučil sklářem. Práce se ale musel brzy vzdát. Vážil jen šedesát kilo a měl příliš slabé plíce. „Já jsem byl strašně hubenej, vyzáblej, podvyživenej, prostě nemožnej,“ říkal Walda.

Marta Kubišová (65) - Úřednice

Marta se po gymnáziu snažila dostat na lékařskou fakultu, ale nevzali ji ani tam, ani na jinou vysokou školu. Nastoupila tedy do zaměstnání v poděbradských sklárnách. V té době také začala zpívat s taneční kapelou. Získala Zlaté slavíky, cestovala po světě, vyprodávala sály. Po roce 1968 ovšem nastal vynucený konec kariéry, na který si Marta dobře vzpomíná: „Byla jsem příliš spjata se srpnem 1968. Kvůli podvržené pornofotografii, na které byla podobně učesaná a mně trochu podobná holka, byl důvod zakázat mi zpívat ve světě. Ani vyhraný soud nic nezměnil.“