Peter Freestone, milenec Freddieho Mercuryho: Zaútočil na Lucii Bílou! Prý je líná! A bude toho brzy litovat!

K tomu je každou chvíli na cestách, během kterých se s Mercuryho fanoušky setkává. Sešli jsme se v předvečer Freddieho smrti, od které včera uplynulo už dlouhých 16 let. Probírat Mercuryho aféry, o kterých už se psalo tolikrát, jsme nechtěli. Spíše jsme si povídali o Peterově pobytu v Česku a o jeho názorech na českou hudební scénu. V některých chvílích si Peter nebral servítky!

Už je to dlouho, co Freddie Mercury zemřel. Přesto vás pořád obletují jeho fanoušci. Jaký je to pocit?
„Pro mě je to velmi překvapující a nádherné, že i po tak dlouhé době stále ještě lidé mají zájem o Freddieho a jeho hudbu. Někdy je mi ale nepříjemné, kolik lidí si se mnou chce potřást rukou a potkat mě. (smích) Mám opravdu úžasný život a vím, že to je díky Freddiemu. Dnes mu to rád vracím tím, že se bavím s jeho fanoušky.“

V Česku žijete už skoro sedm let. To se vám tady tolik líbí?
„Ano! Žil jsem tři a půl roku v Praze. Ale odstěhoval jsem se na západ Čech, protože nedokážu žít ve velkém městě.“

A proč si zrovna známý Brit vybere k bydlení Českou republiku?
„Protože mám dost peněz, abych si mohl vybírat! Velká Británie se mi vůbec nelíbí, ani vláda, ani směr kterým se ta země ubírá. Je to tam plné zákazů a příkazů! Tady jsem mnohem svobodnější. Možná je to tím, že místním politikům nerozumím. Mám ale pocit, že komunismus odešel teprve nedávno a lidé si tu nově nabytou svobodu stále ještě dokážou pořádně vychutnat. Je tu úplně jiná atmosféra. Když vydržím ještě tři a půl roku, tak se můžu stát českým občanem. Už se na to těším.“ (smích)

Prozradíte mi, kde na tom západě Čech bydlíte?
„Ne, raději ne. Jedno ale říci mohu, jsem tam hodně šťastný.“

Když tak milujete Česko, chodíte tady za kulturou?
„Ano, byl jsem teď v Národním divadle a tam hráli Libuši. Posledních patnáct minut je úchvatných, jak tu Češi budou navěky. Co se mi nelíbilo, když Přemysl mluví o lípě. Mám jednu na zahradě a chci se jí zbavit, jenže úřady mi to nechtějí povolit. (smích) Taky se mi líbí vztah Čechů k hudbě. Britové už žijí v době MTV. Mladí lidé tak pod třicet koukají jen na MTV a poslouchají pop. Nikdo se nepřizná, že by poslouchal Bacha či Beatles. Tady se i desetileté děti hlásí ke Gottovi. Všichni poslouchají všechno!“

A nechcete jako hudbou protřelý muž české muzice nějak pomoci?
„Už se stalo! Seznámili mě se zpěvákem Petrem Kotvaldem. Jeho hudbu jsem pak pustil producentovi alba Barcelona a toho velmi zaujala. Rád by s ním pracoval. Tak alespoň něco pro českou hudbu dělám. Myslím, že by měla znít i za hranicemi země. Tady se spousta lidí nechce učit anglicky a taková Lucka Bílá například raději bude velkou hvězdou tady, než aby se naučila jazyk a byla malou hvězdičkou v celém světě. Do jisté míry to chápu. Protože angličtina je velmi těžká, pokud ji chcete umět pořádně. Mně to došlo, až když se moji přátelé začali učit anglicky a pak se mě ptali na gramatiku a tak. Ale ta hudba si to nezaslouží, měla by znít za hranicemi této země.“

To jsme probrali Česko, v zahraničí na něčem pracujete?
„Fanoušci Freddieho jsou všude, takže trávím řadu týdnu cestováním po světě.“

Vy jste už několikrát mluvil o tom, jak to u Mercuryho dvora chodilo. Velké večírky atd. Mě ale zajímá jedna věc. Ta zpráva o tom, že má Freddie AIDS, se skutečně dostala na veřejnost 23. listopadu 1991, tedy den před jeho smrtí?
„Freddie to věděl už od roku 1987 a řekl to asi dvanácti lidem. Já jsem se to dozvěděl asi čtyři měsíce poté. Potřeboval jsem to vědět, protože kdyby se zranil, tak mě mohl ohrozit. Tajil to hlavně proto, aby ho nikdo nelitoval. Rodina, přátelé ani fanoušci. Nakonec to přiznal, protože chtěl zabránit dohadům po své smrti. Věděl, že zemře brzy, ale netušil že to bude trvat jen jeden den.“