Tereza Pergnerová: Marešovy vtipy mě nudí!

Otevřeně ale mluví i o tvrdší výchově syna Samuela (6) nebo o úctě k partnerovi Jiřímu Chlebečkovi (38). „Případná svatba nebude veřejná,“ prohlašuje však rezolutně Tereza Pergnerová.

Krátce po minulých VyVolených jste se vyjádřila, že už třetí řadu dělat nebudete. Proč jste nakonec změnila názor?
„Jsem malinko ješitná a nedokázala jsem si představit, že bych to už nikdy nedělala. Jak by někdo tu krásnou práci dělal místo mě, žárlila bych. Kdyby mi ale Jirka nenabídl, že se postará o Samuela a domácnost, nikdy bych do toho nešla. Bylo to od něj úžasné gesto, které není až tak obvyklé.“

Radila jste se i se synem?
„Je-li nějaký problém k řešení, svolává se rodinná porada. Měl hroznou radost, pak ho napadlo, že by nešel do školy, což mu neprošlo. Teď se těší, až tam nebudu. Jsem generál, proto je rád, že bude s Jirkou sám. Oba si totiž myslí, že bude doma humbuk, ale to se pletou.“

Netrpí syn vaší popularitou?
„Hrozně nerada ho do své práce zatahuju, nechci mu tím kazit dětství. Navíc třeba do školky chodil v Košířích a tam byly i děti Ivana Trojana nebo Jirky Macháčka, takže mít známé rodiče tam nebylo nic zvláštního, tak mu to nedával nikdo najevo.“

Těší se Sam do první třídy?
„Je psychicky připravený a opravdu se těší. Jenom maminka je hrozně nervózní. Ale zvládneme to. Jak nedělám v rádiu, stihnu s ním ještě před prací napsat úkoly a s tatínkem už ho čeká jen hraní, pohádky a podobné věci.“

Samuel nazývá vašeho partnera tatínkem?
„Jasně, ale nikdy do toho nebyl nucený. Stalo se to tak, že u nás byla Jirkova dcera Diana a Samuel slyšel, že mu pořád říká »tati«, tak se jí chtěl vyrovnat. Nakonec to oslovení zdomácnělo.“

Jak u vás probíhá výchova?
„Maximum, co můžu pro své dítě udělat, je to, že budu trvat na věcech, na kterých jsme se dohodli. Ať už křičí, vzteká se, zlobí, cokoliv. Jsem prostě přísná. Miluju ho, ale ne opičí láskou. Teď například myje nádobí, luxuje a po deseti korunách si postupně vydělává na hračky, které si přeje.“

Kdybyste odmítla nabídku moderovat třetí VyVolené a přijal ji Leoš Mareš, jaké byste měla pocity?
„Leoše si nesmírně vážím a jsem přesvědčená, že je to profesionál a patří do moderátorské špičky. Druhá věc je, co si já jako divák o jeho práci myslím, nebo že mě jeho vtipy nebaví. Já jsem přišla z léčeben, mě prostě nemůže rozesmát.“

Viděla jste už šedesátku soutěžících?
„Zatím ne.“

Mám s sebou jejich fotografie. Kdo z nich se vám na první pohled nejvíc líbí?
„Bezesporu zajímavý, ale taky asi komplikovaný člověk bude čtyřicátník Slávek Vališ. Pak je tu Martin Lev, klempíř, 32 let. To by taky mohlo házet něco zajímavého. A teď z děvčat. U nich vím, jak se umí líčit a měnit tváře. Líbí se mi třeba Michaela a Alexandra Honsovy. Jinak doufám, že kromě toho, že všechny holky vypadají zajímavě a dobře, tak v nich bude ještě něco lidského. Je potřeba, aby člověk se sebou ve vile pracoval. Nasadit se tam jak buchta a čekat, co bude, to nejde.“

Spekulovalo se o tom, že jste odmítala znovu pracovat s režisérem a expřítelem Adrianem Stojkovem a kolegyní Dianou Kobzanovou. Jak to tedy je?
„To je nesmysl. S Dianou jsem nikdy neměla nic společného, sotva se pozdravíme v maskérně, a nemáme tudíž ani žádné rozbroje. Co se týče Adriana, už jsme v pohodě. Pořád se mluví o něm, ale nikdo už neví, že přímé přenosy už od jedničky dělá Luděk Ausobský. To je člověk, se kterým ta show stojí a padá. Ve všem mu bezmezně důvěřuju.“

Co říkáte na to, že znělku nazpívá opět Helena Zeťová?
„Vážně? To jsem nevěděla. To je skvělý! Proti Daře nic nemám, Slováci jsou bratři, ale přece jenom mají trochu jinou mentalitu a Helena se na to prostě hodí víc.“

V prvních dvou řadách VyVolených došlo ve vile na svatby. Nenavážete na tradici tentokrát vy sama?
„Rozvod bude určitě. (smích) Ale i když se to nezdá, jsem holka, která se nejlíp cítí v úzkém kruhu lidí, davy mi nedělají moc dobře. Pokud bych se tedy vdávala, tak to bude skromné a bez lidí. Stresovalo by mě, kdyby ta svatba měla být veřejná.“

Jak se vlastně vašemu ještě stále současnému manželovi daří?
„Věnuje se sportu, je to snowboardista. Teď přes léto si pronajal hospodu. Samuel mi říkal, že má přítelkyni Terezku. Snad se mu tedy daří dobře, ale v kontaktu příliš nejsme, spíš s jeho rodiči.“

Všichni dobře víme, že dvojka VyVolených nedopadla úplně nejlépe. V čem byl podle vás největší problém?
„Hlavně tam nebyl žádný příběh. Chybou bylo i to, že dvojka začala bezprostředně po jedničce. Do vily se víceméně dostali fandové první řady, což nebylo úplně správné. Znali dokonale pravidla a nebyl tam žádný moment překvapení. Teď už je dostatečně velký odstup od předchozí řady a VyVolení tak všechny mohou pořádně překvapit.“

V druhé řadě jste byla trochu drsnější než v jedničce. Jakou změnu chystáte nyní?
„Jsem prostě Tereza Pergnerová, jdu tam za sebe a doufám, že mě život ve vile bude dostávat do rozpaků, neboť rozpaky dokáží vyprodukovat něco opravdu hezkého a zajímavého. Jakmile vás nic nerozladí, nerozpláče, nenaštve, tak se držíte toho, že za minutu je reklama. Krása téhle práce je přitom v tom, že je nevypočitatelná tak, až se vám zpotí záda.“

Při druhých VyVolených jste dostala těžký zápal plic. Chodíte ještě na kontroly? A kouříte teď méně?
„Na zdraví jsem lempl. Jakmile to vypadá, že se to lepší, k doktorům přestávám chodit. A čtyřicet cigaret pořád udělám. Možná mi ale nové studio, ze kterého se bude vysílat, ušetří aspoň dvacet cigaret. Zatímco dřív jsem o reklamě odběhla za první kulisy a zapálila si, v cirkusovém šapitó to asi nepůjde, a vybíhat ven, když bude sněžit, to asi taky nebude možné.“

Ze studia to budete mít jen pár minut domů. Budete jezdit na otočku kontrolovat svoje kluky, jestli neprovádějí nějakou neplechu?
„To nehrozí. V moderování nejsem suverén. Potřebuju dokonale rozumět tomu, co říkám, takže se při přípravě na večerní přenos musím pekelně soustředit. Musím se odstřihnout od toho, co je doma, na sto procent odmakat a prožít práci a pak se spokojeně vrátit domů, lehnout si do vany a usnout.“

Nedávno jste se vrátila z dovolené v lesích na Šumavě. Potkávali houbaři nenalíčenou Pergnerovou v teplákách a holínkách?
„Přesně takovou by mě viděli, ale na místě, kde jsme byli, jsme nepotkali živáčka! Takový pocit svobody u moře, kde je jedno tělo na druhém, zažít nemůžete. Bylo to uprostřed lesů v nadmořské výšce osm set metrů, blízko byl pstruhový potok a Samuel se učil chytat ryby. Každý den jsme šli spát v deset večer a vstávalo se už v sedm. A před spaním jsme si celá rodina četli Almanach tajemna. Užili jsme si to.“

Fanoušci s vámi rádi komunikují. Posíláte si s nimi maily?
„Internet nepodporuju. Ta komunikace je tak neosobní, že to doma mít nechci. Zrušili jsme ale i PlayStation a všechno podobné. Samuel by k tomu inklinoval.“

Co byste na závěr vzkázala čtenářům Aha!?
„Moc bych prosila každého, kdo bude chtít svůj čas věnovat VyVoleným, aby věnoval taky velkou pozornost výběru, koho do vily dostane. Je to pro mě nesmírně důležité, aby se v lidech ve vile mohlo publikum najít!“

Autor: DAVID ZÁPAL
Foto Aha! – Marek Pátek