Alice Bendová zcela otevřeně o porodu: Řeknu vám, co bylo nejtěžší!

Nedělnímu Aha! však Alice poskytla rozhovor, ve kterém o porodu a o všem, co nastalo po něm, hovoří s nebývalým klidem…

Jak dlouho trval porod?
„Přirozený porod, od úplného odtečení plodové vody do císařského řezu, trval šest hodin.“

Kdy jste si naplno uvědomila, že budete rodit?
„Asi tak půl hodiny před porodem. Protože půl hodiny po prasknutí plodové vody se dostavily kontrakce.“

Během porodu se objevily komplikace. O co vlastně šlo?
„Já jsem rodila pět hodin přirozeně a potom lékaři zjistili, díky všem možným monitorům, že je tam někde namotaný pupečník, buď kolem ručičky nebo krčku. To je mimochodem velice běžná komplikace. Pan doktor v tu chvíli řekl, že než aby nastaly nějaké vážnější komplikace, tak radši přistoupí k císařskému řezu. No a patnáct minut na to byl malinký venku.“

Bývá zvykem hodnotit průběh porodu. Jak ho tedy hodnotíte vy?
„Bolestivě! To byly strašný bolesti! Kontrakce jsou takové bolesti, že jestli nějaká maminka řekne, že to je pohoda, tak jí nevěřím, nebo je to nějaká výjimka. Když začnou kontrakce po jedné minutě a člověk má přesně tolik času, aby si trochu vydechl, tak je to fakt dost hustý. Přirovnala bych to asi ke krumpáči zaseknutému v kosti, kterou se snaží vší silou vyrvat z těla.“

Co vás jako první napadlo, když vám synka ukázali?
„Když mi velký Vašek přinesl malého, tak jsme začali oba strašně brečet. To je pocit štěstí a úlevy, takový, že se to nedá vůbec popsat. Není nic víc, než že vám na prsa přiloží vaše zdravý, krásný miminko.“

Jak snášel porod manžel?
„Musím říct, že je hrdina. Jako opravdu! Pořád mě držel za ruku nebo za nohu. Nebo mě hladil. Byl pořád se mnou, od začátku až do samotného konce. A musím říct, že to zvládl velmi statečně. Vlastně i císařský řez, kdy jako by asistoval. Sice za sklem, ale viděl to. Takže jsme na sebe celou dobu koukali, protože já jsem měla pouze epidurálku (lokální znecitlivění – pozn. redakce). Chtěla jsem být při vědomí, chtěla jsem to všechno vnímat. Takže jsme spolu přes to sklo komunikovali a ve chvíli, kdy mě šili a přinesli mi malého, Vašek přišel slavnostně jako otec.“

Přestřihával manžel pupeční šňůru?
„Ne, to se nestíhalo. Během toho císařského řezu jde všechno ráz na ráz a to stříhání by se prostě nestíhalo. Takže ne.“

Viděla jste během porodu na manželovi nervozitu?
„On to moc nedává najevo. Spíš mě uklidňoval a konejšil. Takže žádnou nervozitu nedával najevo. Já jsem z něj cítila klid a jistotu. To pro mě bylo nejdůležitější, že tam se mnou byl chlap. Chlap, který to zvládnul od A až do Z naprosto na jedničku. Žádné omdlévání, sesouvání se nebo hysterčení…“

Šel manžel malého Vašíka zapít?
„Jo, šel, zapíjel ho dva dny. Hned po porodu za mnou přišel na JIPku, kdy mi malého přinesli na kojení. Takže u prvního kojení byl. Potom se jel domů malinko prospat a pak to večer začalo. Druhý den se na mě přijel podívat a večer zase pokračovali ve slavení. A pak už byl jenom se mnou.“

Jak teď vypadá váš den?
„Tak každé 3 až 3,5 hodiny kojím, mezitím, když maličký usne, se snažím obstarat svoje věci doma. Moc toho naštěstí není. A v každé volné chvíli se snažím cvičit na břicho. Občas přijde někdo z rodiny na návštěvu, ale jinak dodržuji šestinedělí. A protože malinký v noci moc nespí, tak je máme takové prohýřené.“ (směje se)

Jak dlouho chcete zůstat na mateřské?
„Chtěla bych zůstat půl roku, ale v září musím dotočit pro Českou televizi seriál Hop nebo Trop, takže budeme s oběma Vašíky jezdit na natáčení.“

Kolik jste během těhotenství přibrala?
„Přibrala jsem čtrnáct kilo, ale třináct už mám dole. Druhý den po porodu jsem měla pryč devět kilo.“

Takže žádné diety nedržíte, cvičení nepěstujete?
„Diety vůbec, ale cvičím. Já myslím, že to potřebuje každá ženská po porodu na stažení dělohy a bříška. Ale musím říct, a to bych chtěla doporučit každý mamince, ať se maže. Třeba pětkrát, šestkrát denně. Já se mazala někdy i v noci a neudělala se mi jediná strie! Určitě se vyplatí tohle nepodceňovat. Mazat prsa, zadečky a bříška!“

O kolik se vám během těhotenství zvětšila prsa?
„To neprozradím.“ (smích)