Karel Gott: Všechna jeho tajemství!

V neděli 30. dubna 2006 v 6.29 se mu narodila třetí dcera, Charlotte Ella. A proč takové jméno? Charlotte v sobě skrývá i jeho vlastní křestní jméno (Charles – Karel). A Ella jako jeho oblíbená jazzová královna Ella Fitzgerald… Gott b

7. července 2007 • 02:00

PRAHA – Karel Gott (67): »Bůh«, nebo obyčejný člověk s problémy normálního smrtelníka? Jaký vlastně Mistr je? Co má rád? Jaké ženy jeho životem prošly? A co v minulosti prohlásil zásadního? Aha! se pokusilo týden před zpěvákovými 68. narozeninami poodhalit řadu jeho tajemství…

Karel Gott (67): »Bůh«, nebo obyčejný člověk s problémy normálního smrtelníka? Jaký vlastně Mistr je? Co má rád? Jaké ženy jeho životem prošly? A co v minulosti prohlásil zásadního? Aha! se pokusilo týden před zpěvákovými 68. narozeninami poodhalit řadu jeho tajemství…

Ze školy, kde se učil elektrikářem, si stále pamatuje Ohmův zákon…
Má velkého pamatováka na jména a obličeje lidí…
Nerad se vybavuje o své o 36 let mladší partnerce Ivaně Macháčkové…
Ivana Macháčková tři roky pracovala v USA jako aupair. A dva roky údajně chodila s hollywoodským hercem Michaelem Douglasem (62)…
Jeho největším hitem je Lady Carneval, v Německu je ale nejoblíbenější Včelka Mája (podle jednoho průzkumu ji zná 95 % Němců). A v Rusku zase Mít talent, co měl Paganini (6 milionů prodaných alb)...
Není žádný rozhazovač peněz. I když vlastní několik luxusních mercedesů, městem jezdí spíš ve fabii...
V posledních letech nemá ochranku, po pořadatelích některých akcí ji ale vyžaduje…
Do telefonu se zásadně představuje celým jménem…
Na rautech a večírcích zásadně nejí. Kvůli fotografům, aby ho nezvěčnili s otevřenou pusou nad plným talířem jídla. Maximálně si dá oříšky, které mu moc chutnají…
Přes den pije jen nechlazenou minerální vodu…
Z Německa, o němž tvrdí, že je jeho druhým domovem, si vozí kvasnicové pivo…
Je velkým milovníkem židovských anekdot, sbírá obrazy a drahá vína. Je proslulý detailními znalostmi historie...
Pokud to jde, pravidelně sleduje v televizi zprávy, u kterých ho nikdo nesmí rušit...
V dětství měl velkou vášeň. Miloval pohřby. Těšil se vždycky na obřad, a když se dlouho v Plzni žádný nekonal, tak našel alespoň mrtvou kočku nebo vránu a sám jim vystrojil jejich »poslední cestu«…
Maluje obrazy a jeho díla, i když jimi mnozí výtvarní kritici opovrhují, se prodávají za statisíce. V roce 1999 byl jeho obraz Obdiv a závist (je na něm Kristus s kytarou) prodán za 1,4 milionu Kč...
Když se kdysi hlásil na Akademii výtvarných umění, namaloval k přijímačkám velkou starou botu. Nevzali ho...
Producent František Janeček ho někdy tituluje něžně (aspoň se to říká): „Oslíčku… otřes se…“
Nemá rád jablka. Jinak jí k smrti rád. Výjimkou jsou jen dny, kdy má večer koncert. To se pak skoro celý den postí a jediné, co sní, je ovesná kaše. Mimochodem – jeho partnerka Ivana je vegetariánka a maso by do úst nevzala...
Ze všech sportů má nejradši pingpong. Pak cyklistiku. Rád se dívá i na hokej...
Poprvé se jeho jméno objevilo v anketě Zlatý slavík v roce 1962 – dostal tři hlasy, vyhrál Waldemar Matuška. Rok nato už Gott ve Zlatém slavíku poprvé zvítězil...
Poprvé se zamiloval ve čtrnácti a to další »poprvé« přišlo v devatenácti s barovou zpěvačkou o 12 let starší...
V roce 2004 řekl, že měl 462 žen. Budemeli jeho slova brát vážně, vychází nám jedna žena na pět neděl...
V 60. letech byl zatčen policií za obnažování se na veřejnosti. Svlékl se v tramvaji. V policejním protokolu se bránil tvrzením, že »sexuální nutkání se u něj projevuje často« a že »již vyhledal lékařskou pomoc«...
Celkem prodal více než 50 milionů desek doma i v zahraničí (především v Německu a v Rusku). Hrál ve 14 filmech...
Nikdy by prý na sebe nevzal tričko s nápisem...
Má přezdívku Čuňas. Prý vznikla na konci 60. let, kdy v televizi dávali film o malých chlapcích. Jeden z nich byl prý Gottovi velmi podobný. Ale kdoví…
Nerad poslouchá vlastní písničky. „Nemohu se při tom na nic jiného soustředit a pořád přemýšlím o tom, jak ta píseň měla být zazpívána jinak. Jsem odjakživa velký sebekritik a v podstatě se mi nikdy nic stoprocentně nelíbilo...“
Nemá doma žádné album s fotkami ze svého dětství. Pamatuje si ale dobře, že na jejich dům v Plzni na konci 2. světové války spadla bomba...
Má rád sladké snídaně. Kafe a nějaké, nejlépe domácí, koláče...
Ve svém jméně má dvakrát slovo »bůh«. Jednou v němčině – Gott – a jednou v hebrejštině – Kar el, což znamená »bůh volal«...
Miluje květiny, ale má alergii na lilie...
Oblečení si nakupuje sám. Většinou konfekci, italskou...

Jeho osudové ženy

Jeho životem prošly stovky žen. Teď už má sedm let jen jednu. O 36 let mladší Ivanu Macháčkovou (31). „Je první ženou v mém životě, která má klíč od mého domu. Dříve ve mně začal blikat alarm, když mi nějaká žena začala měnit vybavení bytu,“ říká Karel Gott. Zároveň ale tvrdí: „U mě nikdy nedošlo k sexu se ženou, kterou jsem nemiloval! Každou jsem miloval. I kdyby to mělo být jen ten okamžik.“

I když má tři dcery, Ivana Macháčková byla zároveň první žena, se kterou chtěl mít dítě. „Uvažovali jsme i o adopci, kdyby to nevyšlo. A vyšlo!“ Svatba? Té se ale zatím dál vyhýbá. Není proč se ženit, k lásce prý nepotřebují glejt. Kdysi to vtipně komentoval slovy: „Můj táta říkal: Nejdřív si najdi seriózní povolání a pak se ožeň.“

Před časem v jedné knize vyšel seznam jeho osudových žen. Gott se směje: „Přiznám se, bylo mi trochu smutno, že se zveřejnilo jen asi deset, dvanáct žen. Že jich našli jen tolik, tak to jsou břídilové.“

Karel Gott se poprvé zamiloval v učení. Jmenovala se Vlasta a chodila na jedenáctiletku. Karel se jí představil jako divadelní a filmový herec. Romance skončila, když se o něm dozvěděla pravdu…

Co také řekl…

O touze mít syna
„Chtěl bych syna. Aby jméno Gott nevymřelo. Budu to zkoušet tak dlouho, až bude… Když ale před dvěma roky řekla Helena Vondráčková na předávaní Slavíků v přímém přenosu »Ať je to kluk!«, tak se těhotná Ivanka vyděsila, ježíš, co teď? Tak jsem ji ujistil, že nejsem Jindřich VIII., že nepůjde na špalek.“
O prvních dvou dcerách
„Nebyl jsem dobrý otec. Byli jsme výborní kamarádi, ale otcovství to nebylo, jak má být. Jenže právě proto, že jsem tam nestál, abych je potrestal, když nebudou úkoly, o to víc jsme byli kamarádi. Kájo, mi říkaly, ne táto, až teprve později tati. Kája byl kamarád, výbornej kamarád, kterej jim koupil všechno, i to, co nepotřebovaly. Nějaké ty maličkosti, třeba byt nebo auto.“
O krmení Charlottky
„Já začal zpívat a ona zvracela. A přitom se usmívala! Pro mne to bylo něco nového, já ještě nezažil ženu při mém zpívání ublinkávat. A ona mě poslouchala, oči dokořán a pořád ublinkávala. Já si přitom vymýšlel legrační texty. Pustil jsem Mozartovu symfonii a zpíval jsem, popisoval, co jsme dělali. My jsme papáááli, pak jsme blinkáááli, pak jsme kakáááli a přebalovali.“
O dětském pokojíčku
„Uvolnil jsem jeden pokoj. Rozprodal jsem sbírku art deco nábytku, obrazy impresionistů i expresionistů a místo nich teď lepím plakáty Ferdy Mravence a Mickey Mouse.“
O mužské roli
„Úloha samce v přírodě je boj, přinést chleba a oplodnit co nejvíce samiček.“
O ženách
„Dokud jsem nezpíval, měl jsem nouzi o kontakty s dívkami. A to jsem nebyl ošklivý. Je jednoduché najít si ženu v době slávy… Mimochodem – žena je tvrdší než muž. Má větší odvahu, víc snáší bolest. Ve vztahu muž a žena je citlivější muž.“
O sexu
„Kdysi jsem byl v Mnichově na diskotéce a tam jsem tancoval s příjemnou mladou vdanou ženou, která mi říkala, že její muž je na obchodní cestě, a navrhla, abychom k ní zašli. Přišli jsme do jejího bytu, otevřeli sekt a až jsem byl překvapený, jaký to mělo spád. Během chvíle jsme byli v tom nejlepším. Tak asi po patnácti minutách zpoza závěsu vyběhl nahý chlap a vrhl se na mou partnerku a nedbaje, že jsem na ní já, svou potřebu s ní dokonal. Nikdy jsem nebyl tak rychle oblečený! Oni mi začali vysvětlovat, že jejich manželství trvá 10 let, ale přestože se mají rádi, už je nic nenapadá a připadá jim to stejné.“
O smrti
„Myslel jsem na to, co by malá Charlottka bez táty a co by Ivanka tady... Myslel jsem na to do té doby, než jsem napsal novou závěť. (smích) Teď už je to jedno… Já se ale vyhýbám takovému přemýšlení. Protože myšlení ovládá tělo. Nepřipouštím si ponuré myšlenky. Já bych chtěl umřít tak ve 104 letech.“
O sebevraždě
„Myslíte, že jsem nikdy na sebevraždu nepomyslel? To byste se divil! Jenomže já jsem holt zbabělec. Bojím se bolesti. I já jsem ale slyšel, že s bolestí úzce souvisí rozkoš. Zkoušela to se mnou jedna kamarádka, ale nějak to u mě nefungovalo. Napadl mě přitom jeden starý fór: Víte, co musí být nejhorší pro masochistu?... Když mu sadista nedá.“
O posmrtném životě
„Na posmrtném životě možná něco je. Já se ale snažím, abych si užil tady a teď. Co když posmrtný život neexistuje? Když si představím, že s ním budu počítat, umřu a žádný jiný život nepřijde... Toto zjištění by mě strašně naštvalo.“
O kariéře
„Na kariéru myslím celý život! Potěšit svět, nejen sebe, reprezentovat svůj národ. Teď v sedmašedesáti se těžko změním, abych najednou začal vynášet zázemí rodiny, když mé toulavé boty mě pořád táhnou.“
O malování
„Malováním vyvažuji stres byznysu. To ticho kolem mě, jako krunýř proti světu. Nepouštím si žádnou muziku, plně se soustřeďuji na tah štětce.“
O psech
„Já měl jezevčíka Lumpíka. A ten mi »proklepával« obchodní partnery. Když k nám přišel někdo neznámý a Lumpík mu přinesl panenku nebo míček, ať mu ji hodí, věděl jsem, že je všechno v pořádku. Když se zeptal, jak se jmenuje, chtěl ho pohladit a on mu jen tak ze strany ukázal zuby, bylo mi jasné, že s tímhle člověkem nemám dělat žádný kšefty. Na ženské návštěvy žárlil vždycky.“
O penězích
„Peníze štěstí nezajistí, ale spokojenost určitě. Bohatství uklidňuje. Bohatství člověka se ale měří i podle toho, jak dokáže nakládat se svým volným časem. Podle tohoto měřítka jsem chudý jako kostelní myš.“
O rodičích
„Vím, že se často hovoří o mé fixaci na matku, ale já k ní měl prostě dobrý vztah. Fandila mi v muzice, zatímco otec ne. Říkal jsem jí mamušo…“
O politice
„Odvíjí se podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, ani války. Běh světa řídí banky a vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže… Třeba takové vítězství proletariátu, který vedla ruská inteligence, placená nejvyššími západními finančními kruhy. Zakladatel Rudé armády Lev Trockij a jeho soudruzi byli vycvičeni na území Standard Oil v New Jersey a vysláni prezidentem newyorské banky Jacobem Schiffem do Petrohradu s podporou pro revoluci ve výši 20 milionů dolarů ve zlatě. Němečtí průmysloví magnáti zase vybavili Lenina z Curychu. A třeba japonský útok na Pearl Harbor? O tom prezident Roosevelt věděl dopředu a nezabránil mu – doufal, že reakce Američanů mu usnadní vstup do 2. světové války. Tehdy bylo mnoho vojáků obětováno za splnění politických cílů.“
O terorismu a válkách
„Když se zvyšuje nebo aspoň udržuje mezinárodní napětí, rostou zisky zbrojních společenství a dalších obchodníků. Lidé, kteří se zabývají prodejem akcií, nepochybně o teroristických útocích z 11. září v New Yorku předem věděli, vždyť obrovsky vydělali na poklesu akcií leteckých společností, pojišťoven a makléřských firem.“
O okupaci v roce 1968
„Dnes už je známo, že všechny vojenské kroky si v poválečné historii vítězné velmoci dohodly. Už v květnu 1968 jsem si v Londýně koupil časopis Newsweek. Uvnitř byla vojenská mapa Československa. Přesně tam bylo popisováno, kudy půjdou vojska. Důkaz, že o tom NATO předem vědělo. A souhlasilo.“
O českých politicích„
Všímají si i zahraniční pozorovatelé, že na počet obyvatel je tu příliš mnoho politiků. Prostě, příliš mnoho náčelníků, málo indiánů.“
O výhružkách
„V roce 1981 jsem dostal dopis, v němž mě organizace s mezinárodním působením Charta 82 – na rozdíl od Charty 77 byla prý tajná – vyzvala, abych zaplatil tři miliony výkupného, jinak že mě zastřelí. Určila místo schůzky, kam jsem měl obnos přinést, a důrazně mě varovala, abych se v žádném případě nesnažil informovat policii, protože všude mají své lidi.“ (Gott nakonec policii informoval. Okamžitě dostal ochranku, která ho doprovázela i na místo, kam měl dovézt peníze. Nikdo si je ale nepřevzal. Pár dní na to odjel do Německa, kde ho hlídala policie. Do jeho domu se mezitím pokusili vloupat dva muži.)