Hvězda Ordinace Stach (26): Vzkazy od sebevrahů! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

středa 24. dubna 2024

Svátek slaví Jiří, zítra Marek

Hvězda Ordinace Stach (26): Vzkazy od sebevrahů!

Libor Stach dostával předtím žádosti o ruku. Nyní dostává i zprávy od sebevrahů...
Libor Stach dostával předtím žádosti o ruku. Nyní dostává i zprávy od sebevrahů... (Foto: Facebook.com, archiv TV Nova, Jakub Poláček)

Jen za poslední týden dostal Libor Stach (26) dvě žádosti o ruku. Poté, co jeho doktor Adam Svoboda minulý týden v Ordinaci v růžové zahradě spáchal nepovedenou sebevraždu, začali mu na sociální sítě hromadně psát sebevrazi. Mladý herec to však bere s nadhledem. A když si potřebuje vyčistit hlavu, řeší to netradičně… Jak? To prozradil v rozhovoru pro Nedělní Aha!

Libore, když jste před rokem nastoupil do Ordinace, hned první natáčecí den jste na sále omdlel. Stalo se vám pak ještě něco podobného?

„To už naštěstí ne. Tehdy mi moc utáhli roušku a neřekli, že pod ní musím dýchat pusou. (směje se) Ale měl jsem různé zajímavé přežblebty. Třeba když jsem měl jít před lékařskou komisi, klepal se, nespal, přišla ke mně Andrea Kerestešová a já měl říct: »Mariko, já mám strašný strach, že mě tam vyhodí.« Tak jsem navážno řekl: »Mariko, já mám strašný strach, že mě tam vyhoní!« A vůbec jsem to nevěděl, normálně jsme dohráli!“ (směje se)

Váš doktor Adam se v seriálu pokusil o sebevraždu, snědl prášky. Jak se taková scéna točí?

„Bylo to náročné. Předem jsem si zjišťoval příznaky takového předávkování, snažil se si ten stav fyzicky vsugerovat a pak jsem dva dny nemohl nic jíst, protože jsem z toho měl žaludeční neurózu! Ale našly se i veselé chvilky. Například když jsem jedl ony prášky, byl to ve skutečnosti B-komplex. A když to opakujete třeba pětkrát, tam z toho máte úplně žlutou pusu! (směje se) A taky jsme museli předtočit některé scény dříve, než bylo původně plánováno, aby to Andrejky bříško nebylo tolik vidět.“

Narostl vám díky seriálu počet fanynek?

„Ano, divačky mi píšou stále. Chodí mi milé, podporovací i zamilované zprávy... A teď jsem dostal za jeden den dvě žádosti o ruku! (směje se) Ale není to vždycky jen veselý. Třeba mě pronásledovali dva maniaci – první za mnou chodil a druhý mi psal, že má deprese a že pouze já mu můžu pomoct. No a po tom mém pokusu o sebevraždu v seriálu jsem začal dostávat zprávy od lidí, kteří zažili ve svém životě podobnou situaci, psali mi své příběhy... Měli z toho zážitek, neb se v tom viděli, a měli tak možnost konfrontace. Potěšující bylo, když většinou psali, že to probíhalo přesně tak, jak to viděli v Ordinaci, což je důkaz toho, že jsme to asi udělali dobře.“

Odpovídáte jim?

„Těch zpráv je skutečně hodně a na vše odpovídat nestíhám. Ale mám občas záchvěv, třeba když mám nějaký splín, jsem unavený z práce a říkám si, že už nemůžu. To se pak k těm zprávám vracím, nabíjí mě to, je milé číst ta hezká slova, která mi chodí, člověk si pak uvědomí, že ta práce a vynaložená energie má smysl, a na některé z nich odpovídám. Ale na ty žádosti o ruku jsem zatím neodpověděl. Na to si dávám čas. Taková nabídka se musí promyslet, že jo. (směje se) Nicméně jsem šťastně zadaný, takže ten boj o mě nebudou mít lehký.“ (směje se)

S hereckou kolegyní?

„Ne, herečka to není. Je velmi úspěšnou psychoterapeutkou! Krásná a chytrá žena. A teď dokonce vydala knihu, se kterou jsem jí tak nějak pomáhal, a oba se z ní radujeme. Potkali jsme se v práci, na Ordinaci, zpracovává tam pro tvůrce tzv. karty postav. Už od počátku jsme si dost rozuměli, zjistili jsme, že je nám spolu dobře, že máme podobný pohled na svět, humor... A po čase jsme se sblížili tak nějak víc a náš přátelský vztah se prolomil v lásku. Já jsem navíc velký workoholik a občas potřebuji, aby mě někdo vrátil na zem. A to se jí daří velmi dobře. Tak se tak nějak hezky doplňujeme.“

A když náhodou máte volný čas, co vás nabíjí?

„Takové ty klasické věci jako příroda, rád fotím, čtu, chodím na výstavy... A pak mám tedy jednu »nabíjecí úchylku«... A to je úklid a praní! Když mám v neděli volno, vstanu, dám si sprchu, nasnídám se, nedívám se ani na telefon a v pyžamu začnu úklízet. Luxuju, pak vytírám, utírám prach, k tomu si pustím hudbu. A strašně rád peru! Vydržím třeba hodinu sedět před pračkou. To mám odmala. A už jsem zjistil proč. Jak je tam černo a leskne se to, vypadá to jak díra do jinýho světa a to mě prostě fascinuje. To je taková moje úchylka. (směje se) Paradoxem mé čisticí úchylky je to, že dělám hrozně rád i nepořádek.“

Proč?

„No abych to pak mohl uklidit! (směje se) Mám to spojený s úklidem v sobě. Uklidím si v bytě a mám pocit, že se mi utřídily myšlenky. Ale není to tak, že bych po bytě chodil s bílou rukavicí, to zase ne. (směje se) A taky dobře vařím a hrozně rád peču! I to je pro mě forma relaxace.“

Takže jste vlastně ideální muž...

„Tak to každopádně! (směje se) Ale úplně dokonalý ne, nemám rád například žehlení a mytí nádobí, kopání, vrtání... A taky nejsem moc manuálně zručný. Hřebík už zatlouct umím, ale mám třeba problém vyměnit žárovku. Teda tu LEDkovou. Ale zase zahradnický práce, to mi jde! Třeba hrozně rád štípu dříví. To je totiž skvělá věc, když ze sebe potřebujete vypudit agresi.“

Tu v sobě máte? Vypadáte jako kliďas...

„To tak působí! (směje se) Ale já dokážu být hodně výbušný. Kumuluje se to ve mně, až to praskne. Tím, jak ještě pracuju s emocema, tak některý věci prožívám dvakrát tolik. Takže věc, která by normálního člověka nenaštvala, mě naštve, ale ty výbuchy jsou spíš vzácnost, často vzejdou z únavy a to jsem pak naštvaný, když se něco nedaří. A může za to i má touha po perfekcionismu. I když, jak mi teď dochází, je celkem zajímavý, že mi nevadí, když si doma dělám ten nepořádek!“ (směje se) Co mě ale dokáže hodně naštvat, jsou pomluvy, lži, zapšklost a touha po mstě. To jsem pak schopný naštípat i celý les.“ (směje se)

Jak mrazil hlavy

Jako herec z Ordinace zažívá nejrůznější věci. „Třeba jsem čtyři hodiny lidem mrazil hlavu,“ směje se Libor. „Pozvali si nás, seriálové herce, na festival zdraví s tím, že potřebují, aby lidi měli pocit, že jsme fakt doktoři, takže jsme si museli vzít i plášť. Dostal jsem tekutý dusík, vypadalo to jako lux s hadicí, mělo to -180 °C, a to jsem jim dával na hlavu. Prý to oživuje vlasový kořínky,“ vypráví herec. „Původně ke mně dali doktora, ale ten pak odešel a já tam zůstal v bílým plášti sám,“ směje se Libor, který prozradil i svůj herecký sen – chtěl by si zahrát prince nebo nějakého hlavního kladného hrdinu ve vánoční pohádce…

Na video se Stachem se můžete podívat zde:



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.