SYN VLADIMÍRA BRABCE (†83): Na co táta skutečně zemřel!
36 fotografií
Je to týden, co znenadání zemřel Vladimír Brabec (†83). Jeho děti, herečka Helena Brabcová (53) a Pavel Brabec (60), prezident Asociace českých reklamních agentur, myslí na tatínka s láskou a úctou. Syn herce, s nímž se zítra všichni mohou rozloučit na piazzettě Národního divadla, v sobě našel dost sil, aby na tatínka zavzpomínal.
Vaši maminku Naděždu miloval táta nadevše. Jaké bylo mezi nimi pouto, že jim to spolu vydrželo 64 let?
„Maminka to s tátou určitě neměla jednoduchý... To víte, pěknej chlap, těžko odvrátit zrak, když je holka hezká! Ale pro rodinu žil naplno, moc hezky se táta choval i ke svým rodičům.
S mamkou občas měli menší »Itálii«, ale čas prověří vše... Vychovali nás, byli spolu až do posledních chvil. Maminka zemřela minulý rok v červnu. Rok předtím mu ještě vyznala lásku. Byli jsme se ségrou Helenou u toho.
Jakým způsobem?
„Táta ležel se srdíčkem u pana profesora Neužila v Nemocnici Na Homolce a vůbec to nevypadalo dobře. V podstatě jsme se s ním loučili. Maminka ho hladila a vyznala mu lásku. Brečeli jsme všichni. Na to se nedá zapomenout.“
Myslíte, že smrt maminky urychlila tátův odchod z tohoto světa?
„Když se dva milují, nemůže odchod jednoho z nich prodloužit život...“
Na co vlastně táta umřel? Měl trojitý bypass, za sebou tři infarkty, nakonec prý vůbec nemohl chodit. Nic z toho ale není smrtelné.
Co se stalo? Slyšela jsem i, že v soukromé Nemocnici Na Pleši, kde váš otec zemřel, ležel na onkologickém oddělení.
„S tátou jsme já i sestra prožili všechny těžké chvíle. Víte, stáří není sranda, ale je spravedlivé. Táta si život užil se vším všudy a žil tak asi tři životy. Kdybych zažil tolik mejdanů a probendil tolik nocí a prožil na jevišti tolik životů jako on, tak už tady nejsem. Pánbůh ho měl rád, protože byl dobrý.
Táta vlastně zemřel zdravý. Prostě jen opotřebovaný. To je stáří. Neměl žádnou rakovinu. Před deseti dny jsme si dávali ještě skleničku vína. Jsem moc vděčný sestře Heleně, že se v poslední době o něj s celou její rodinou starala.“
Věděl táta, že odchází? A jaká jste od něho slyšel poslední slova a kdy?
„Nechci, aby to znělo pateticky, ale bylo to vlastně úplně tak, jak se píše v knihách – jeho čas se naplnil... Poslední pusu jsem mu dal, když jeho duše už nebyla s námi.“
Pro většinu televizních diváků byl váš otec jednou provždy majorem Zemanem. Jak sám říkal, zničilo mu to kariéru.
Ladislav Županič dokonce tvrdí, že kvůli Zemanovi nedostal Thálii. Myslíte si totéž?
„Já nechci soudit, ale myslím si, že za to, co odvedl za svůj celý život v divadle, si uznání zasloužil. Myslím, že ho to i hodně mrzelo. Hodně profíků z branže ho spíš vidělo jako Zemana a zapomnělo na jeho skvělého Cyrana z Bergeracu, Jeppeho z vršku, kde exceloval s Rudolfem Hrušínským, nebo třeba Polonia v Macháčkově Hamletovi.
To bylo třeba představení, kdy lidé po oponě seděli a bylo ticho. To se nezažívá moc často. Ikonické představení. No a já si myslím, že někteří ctění divadelní profíci by měli rozeznat to pravé od plev.“
A co si táta o seriálu Třicet případů majora Zemana vůbec myslel. Bavili jste se o tom?
„Moc ne, ale vím, jak to vznikalo. Na svou dobu to byl gigantický projekt. Táta byl po prvním infarktu, v Národním se strašně pohádal se šéfem Přemyslem Kočím. Nechtěli mu dát neplacenou zdravotní dovolenou na zotavenou. Tak si dupl a po pětadvaceti letech dal v Národním výpověď. Přišla nabídka na seriál. Táta nebyl nikdy v KSČ a to byl pro některý lidi okolo seriálu problém.“
Velký problém?
„Vím, že jednou přišel domů a byl hrozně vytočenej. Říkal: Já přece kvůli tomu natáčení nepudu do strany! Potom se pro Zemana rozhodl. Nikdo, ani on, netušil, jak přesně se to bude vyvíjet. Faktem je, že režisér Jiří Sequens byl velký profík, a to bylo pro tátu taky důležitý. No, a taky musel živit rodinu a málem umřel... Táta to měl tenkrát v hlavě asi hodně těžký a nechtěl bych být v jeho kůži.“
Kdy vám otec řekl, že nechce po své smrti obřad a okázalosti?
„Táta si nepřál nikdy žádné oficiality. Takže máme takové malé rodinné tajemství. Je to jeho vůle. Pohřeb nebude a s maminkou budou stále spolu. Ale asi by se na nás táta přece jen trošku zlobil. Hodně lidí volalo, hodně jeho kamarádů a kolegů na něho chce vzpomenout.
Tak jsme se rozhodli se sestrou, že přece jen neformální setkání těch, co ho měli a stále mají rádi, bude. Tuto sobotu od deseti hodin dopoledne bude na piazzettě Národního divadla kondolenční kniha a večer se s pozvanými hosty sejdeme v přilehlé budově Nové scény a vzdáme tátovi úctu. Zaslouží si to.“
Jaký byl Vladimír Brabec otec? Pokračování rozhovoru s jeho synem čtěte zítra!
36 fotografií
