Vstupenka na výstavu Adolfa Borna v Aha 1+1 zdarma!
20 fotografií
Pamatujete na blikající ucho Macha, když cestou do školy sjížděl po zábradlí? Na jeho kamarádku Šebestovou, psa paní Kadrnožkové Jonatána a samozřejmě utržené sluchátko? Na legendárním večerníčku vyrůstá už druhá generace Čechů. Záběr animátora, malíře, ilustrátora a také monarchisty Adolfa Borna (†85) byl ale nesmírně široký. Jeho dílo připomíná výstava v Muzeu Kampa.
Do srdce nejen dětí se ale zapsal právě hlavně díky spolupráci se scenáristou Milošem Macourkem (†75). Vtiskl podobu jeho Machovi a Šebestové či večerníčkovému seriálu Žofka ředitelkou ZOO. I jeho dílo, kreslené části, vytvořily legendu z filmové série Jak básníci... režiséra Dušana Kleina (78).
Miloval karikatury
Adolf Born, rodák z Českých Velenic, studoval střední a vysokou školu v Praze, kam se jeho rodina přestěhovala v 30. letech. Ke kresbě ho údajně přivedly ilustrace v dětských knihách, především od Luďka Marolda a Zdeňka Buriana. V 60 a 70. letech se proslavil jako karikaturista. „Život je groteska. Tak to cítím, proto jsem nikdy nemohl ilustrovat romantickou poezii,“ vzpomínal úspěšný výtvarník.
Filmové éra
Adolf Born také vytvořil mnoho animovaných titulků, například k filmům Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) nebo Což takhle dát si špenát (1977). Jeho jméno už navždy zůstane spojeno se scenáristou Milošem Macourkem. Společně se podíleli na více než šedesáti snímcích, hlavně večerníčcích pro děti. Kromě jiného dělal i filmové plakáty. Po Macourkově smrti ve tvorbě pro film z velké části přestal.
250 knih
Ilustroval přes 250 knih, zejména těch pro děti, například Pipi dlouhou punčochu či Boříkovy lapálie. „To byl od mládí můj sen,“ vysvětloval po letech. Výborně vystihl i humoristického Saturnina, do jehož ilustrací často dokázal vložit vlastní vtip. Jeho typický rukopis plný svérázných postav i zvláštních zvířat dodnes poznávají diváci i čtenáři na první pohled. Zemřel loni 22. května, jen pár hodin poté, co domaloval poslední obraz.
Školáci Mach a Šebestová
Nejslavnější počin, animovaný seriál, Adolfa Borna a Miloše Macourka je dobrodružství Macha a Šebestové. Patálie, které prožili s kouzelným sluchátkem s nimi u televizních obrazovek stále nadšeně prožívají malí i velcí diváci. Skvěle ho namluvil Petr Nárožný (79). Inspiraci našel výtvarník u své dcery a synovce, tehdy žáky 3. třídy. První díl večerníčku měl premiéru 6. října 1982, letos tedy oslaví už 35 let! A proč nemají hlavní hrdinové křestní jména? Podle tvůrců si děti ve škole stejně říkaly příjmením.
Opičí slečna Žofka
Další ukázkou perfektní večerníčkové spolupráce mezi Milošem Macourkem a Adolfem Bornem je Žofka a spol., který vypráví o malé orangutaní průšvihářce a jejích zvířecích kamarádech ze zoologické zahrady. Tady se výtvarník mohl opravdu »vyřádit«, třeba když si zvířectvo na maškarní bál půjčovalo propriety jiných živočišných druhů.
Animace v »Básnících«
Dobrodružství studenta Štěpána Šafránka doprovodil Adolf Born animovanými skeči. Ve zkratce a s nadsázkou komentovaly situace, ve kterých se mladý hrdina zrovna nacházel.
Miloval monarchii
Adolf Born měl také některé svérázné názory. Označoval se za jednoho z posledních monarchistů. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, zloději nekradli v kostele. Neslušelo se to ani mezi zloději,“ vysvětloval své postoje. I proto nosil mohutný knír a inspiraci dobou Rakouska-Uherska využíval i ve svých kresbách.
Na poslední rozloučení s umělecem Adolfem Bornem se podívejte zde:
20 fotografií
