Super máma Marie Terezie: Rodila 19 let!
Byla opravdu matkou se vším všudy! Však jí také dějiny pojmenovaly jako Matku dvou císařů (Josef II. a Leopold II.)! Která máma se tím může pochlubit? Historie nezná mnoho tak výjimečných žen jako byla královna a arcivévodkyně Marie Terezie (1717-1780). Včera jsme si připomněli 300 let od jejího narození. No a dnes máme Svátek matek, a tak můžeme na její počest připít podruhé...
Povila šestnáct potomků, rodila dlouhých 19 let! Uvádí se, že kromě porodů prodělala ještě sedm dalších těhotenství, které skončily potratem či narozením mrtvého dítěte. Tři děti jí umřely v raném věku, dva synové to ovšem dotáhli na císaře, jedna dcera na gilotinu. A Marie Terezie, mocná vládkyně středu Evropy, dokázala plnit nejen státnické, ale také mateřské povinnosti. Z toho ostatně vyplývá, že svědomitě plnila i ty manželské…
Matka poddaných
Titul císařovna mohla užívat pouze neformálně, neboť jako žena nebyla korunována v Římě, ale nad tím už historie mávne rukou. Jako matku (v přeneseném slova smyslu) ji můžeme vidět i pro národy, kterým vládla. Čechům, Rakušanům, Uhrům byla pokrokovou panovnicí. Habsburskou monarchii pozvedla z krize k nebývalému rozkvětu. Ráda si říkala matka poddaných, ale také matka polních táborů či vojáků (vojsko chtěla mít v co nejlepším stavu a často se setkávala s důstojníky). Na druhé straně trpěla pocitem nenahraditelnosti a chtěla být u všeho.
Neměla mateřskou dovolenou
Zasadila se o modernizaci školství, rozšířila povinnou školní docházku na šest let, vylepšil systém soudnictví, zavedla katastrální dělení a soupisy půdy. Když si uvědomíme, že většinu rozhodnutí dělal těhotná, tedy ve stavu, kdy se ženy odebírají na mateřskou dovolenou, zaslouží velký obdiv.
Jakou vlastně byla matkou?
I když měla k dětem spoustu služebnictva, kojné, komorné, vychovatelky i učitele, věnovala se svým ratolestem daleko víc než jiné aristokratky. Na tehdejší dobu, až nezvykle. Účastnila se hodin hudby i jazyků, když potřebovala relaxovat, hrála svým dětem na cemballo, zpívala jim, měla krásný hlas a dokonce je učila i svůj oblíbený menuet. K dětem nejenže utíkala před politikou, ale také jim organizovala denní program, dnes by se řeklo, že byla elitní manažerkou i volnočasovou animátorkou.
Panovnice vypracovávala přesné pokyny pro denní režim, sepsala, kdy které dítě bude vstávat a kdy půjde spát, rozdělila vyučování a další aktivity, dnes bychom řekli kroužky. Sama vstávala před sedmou hodinou ranní, po krátké toaletě a snídani děti osobně navštívila, promluvila s nimi i s jejich vychovateli.
Dopoledne se věnovala státnickým povinnostem, ale po obědě trávila opět čas s dětmi. Pořádala procházky, později i vyjížďky na koních. Milovala koně a dohlížela i na chod hřebčína a výcvik koní. Byla aktivní, dokonce s dětmi každý rok nacvičila divadelní vystoupení. Byla pokroková, protože své děti nechala očkovat proti neštovicím, přestože očkování bylo v začátcích a neozkoušené,
Děti ale nerozmazlovala, když zlobily, uměla i trestat, zakazovala moučníky jako matky o dvě stě i tři sta let později. Když na sklonku života rozhodovala o státnických povinnostech s Josefem II., nejstarším synem a následníkem, uměla si prosadit svou a dávala mu najevo, že je stále její dítě a bude poslouchat.
Manžel nevěrník
Manželství Marie Terezie bylo šťastné, i když měl František Štěpán Lotrinský v pozdějších letech velkou slabost i pro jiné urozené ženy. Za tímto účelem si držel ve Vídni na Wallnerstrasse palác, který měl tajné vchody i podzemní chodbu, kudy přicházely milenky bez rizika skandálu. Měl avantýry, ale vždy se nakonec pokorně vracel domů. A moudrá Marie Terezie raději rezignovala, i když bez výčitek a trucování se to neobešlo. Svého muže milovala a on ji.
1. Marie Anna (1738-1789). Nikdy se nevdala, angažovala se v dobročinnosti. Měla hrb, z čehož měla pochopitelně mindrák a stala se abatyší kláštera v Klagenfurtu. Co je u ženy nezvyklé, měla ráda mineralogii a numismatiku.
2. Josef II. (1741-1790). I když fakticky vládl jen deset let, byl osvíceným panovníkem a autorem mnoha reforem. Lidé ho měli rádi, byl velmi oblíbeným politikem.
3. Marie Kristýna (1742-1798). Marie Terezie se netajila tím, že ji miluje ze všech dětí nejvíc. Možná to bylo tím, že se narodila ve stejný den jako matka. Měla politický talent, ale mohla se jako jediná vdát z lásky.
4. Marie Alžběta (1743-1808). Matka s ní byla těhotná v době své pražské korunovace. Prodělala neštovice a měla zjizvenou tvář. Neprovdala se a skončila jako abatyše kláštera v Innsbrucku.
5. Karel Josef (1745-1761). Zemřel na neštovice. Byl nadaný ve všech směrech a starší Josef na něho žárlil. Měl veselou a přátelskou povahu. V době své smrti už měl snoubenku, tu si nakonec vzal jeho mladší bratr.
6. Marie Amálie (1746-1804). S matkou se neměly v pozdějším věku rády, protože žila příliš uvolněným a bohémským životem. Matka jí vnutila sňatek z rozumu, ona ale milovala i jiné může. Nestýkaly se.
7. Petr Leopold (1747-1792). Měl šestnáct dětí se španělskou princeznou a stal se po smrti bratra císařem, vládl však jen dva roky.
8. Johana Gabriela (1750-1762). Zemřela ve dvanácti letech na neštovice, den před Štědrým dnem. Byla prý nesmlouvavá a egoistická.
9. Marie Josefa (1751-1767). Také zemřela na neštovice. Zasnoubena, ale neprovdána.
10. Marie Karolína (1752-1814). Byla vládkyní Neapolsko-sicilské království a do dějin vstoupila i jako úhlavní odpůrkyně císaře Napoleona I. Bonaparta.
11. Ferdinand Karel (1754-1806). Byl pohodář a nechtěl se účastnit politiky. Je zakladatelem vedlejší linie Habsbursko-lotrinského rodu a to rodu d‘Este.
12. Marie Antoinetta (1755-1793). Vdala se Ludvíka XVI. a byla popravena během Velké francouzské revoluce. Před tím měla ráda život, muže a luxus.
13. Maximilián František (1756-1801). Byl mecenášem umění, arcibiskupem a velmistrem Řádu německých rytířů.
Prvorozená Marie Alžběta zemřela ve třech letech na neštovice, Marie Karolína se dožila pouze jednoho roku a Marie Karolína II. zemřela den po porodu.
