Havlová (63) poprvé o krvavém útoku: Zuřivě jsem bušila do běsnící černé obří tlamy!
45 fotografií
Někdejší první dáma Dagmar Havlová (63) zavzpomínala na chvíle hrůzy, které před několika týdny prožívala během útoku zuřívé dogy na jejího psa. Zpověď umístila na svém internetovém profilu i se snímky pokousané boxerky Grace.
Hezkého Valentýna, moji milí!
Tento pátek to bude 8 týdnů, kdy jsem v předvečer Štědrého dne vyšla z Nadace, projít se rozsvícenou Prahou.
Svou fenku jsem měla na vodítku (občas jedou koně, na které městský pes reaguje). Kochala jsem se rozsvícenou Pařížskou ulicí. Měla jsem všechno hotové, obalené, nazdobené, jen mě čekalo s vnučkami dodělat bramborový salát.
Když jsem šla kolem nazdobených výkladů, vyřítila se ze dveří jednoho butiku obrovská černá doga. Její panička zůstala stát v norkovém kožíšku ve dveřích. Po dvou skocích tohoto osmdesátikilového mazlíčka, který na druhém konci vodítka neměl už svou paničku, jsem pocítila, co je totální bezmoc. Pes (nikoli fena) chytil mou boxerku za krkem a lomcoval s ní jako s hračkou. Stále jsem v šoku držela svou fenku na vodítku, takže stačila chabě uskakovat ze strany na stranu. Pokusila jsem se ji vytáhnout z té obrovské tlamy, ale viděla jsem, že se to nepovede, aniž by kus těla Grace nezůstal v zubech dogy.
Mé kopání té obludě vůbec nebránilo v dalším útoku. Klekla jsem si ve strachu o život Grejsinky na zem, za šíleného řevu těch dvou i mě samé, a zuřivě jsem bušila do běsnící černé obří tlamy.
Grace se podařilo vyvléct z vodítka a utéct mezi hlouček lidí, kteří střídavě na černého vraha volali down, lehni, pusť, chyťte ho někdo, kde má páníčka. Doga se chystala k závěrečnému ataku. Vycenila zuby přímo do mé tváře. Stále jsem totiž klečela na zemi uprostřed rušné předvánoční Pařížské ulice. V centru Prahy!!! Zakryla jsem si v pudu sebezáchovy rukávem obličej… Než stačila stisknout, drobné majitelce se podařilo odchytit svého psa.
O tom, že má obranářka podstoupila v předvečer Štědrého dne v narkóze dvouhodinovou operaci, o následném negativním dopadu na rodinné „šťastné a veselé“ i o tom, jak jsem spala přes celé svátky s pejskem na zemi, abych jí podávala léky na bolest a hlídala, aby si nevytáhla dreny a stehy, o neuskutečněné rodinné dovolené, o tom někdy později. Dnes je sv. Valentýna, svátek patrona lásky.
A chci děkovat. Těm z Vás, kteří pomohli z náklonnosti ke mně, k pejskovi nebo jen tak z lásky ke spravedlnosti vyžádat z ruské majitelky toho zabijáka aspoň nějaké ID. Těm, kteří jste mi dali své telefony, jsem již poděkovala. Děkuji tedy těm, kteří mi nabídli odvoz na veterinu, protože jsem nebyla schopná řídit sama, těm, kteří mě podporovali a zavolali mou asistentku a dceru, těm, kteří viděli, co se všechno mohlo uprostřed rušného centra stát…
S Grace jsme byly nedávno na poslední kontrole. Zahojila se jí naštěstí i ta hnisající hluboká rána. Jen se bojí, kdykoliv se v její blízkosti nečekaně otevřou dveře.
Hezkého Valentýna a hodně lásky.
Vaše Dagmar Havlová
45 fotografií
