Star Dance je tady! Velká fotogalerie

Ondřej Bank: »Jsem hodně netaneční typ!«

Mnohonásobný mistr České republiky, bývalý alpský lyžař Ondřej Bank (35) letos kvůli zraněním ukončil sportovní kariéru. Nabídku do StarDance ale přijal, i když nikdy předtím netančil.

Co pro vás bylo při tanci nejtěžší?
„Já myslím, že to nejtěžší teprve přijde.“ (směje se)

Měl jste s tancem nějakou zkušenost?
„Ne, já jsem hodně netaneční typ. Na diskotéce nebo na pařbě jsem ten poslední, kdo vždycky zůstává na baru.“

Chodil jste do tanečních?
„Podle kámošů, kteří říkají, že jsem se s nima jednou byl podívat na holky, jsem tam jednou byl. (směje se) Ale pak už ne. Bylo to na podzim a já jsem v tý škole zrovna moc času netrávil.“

Co bylo na trénincích nejnáročnější?
„Asi to, že jsem obecně shrbenej, že mám hlavu hodně dopředu, takže udržet to hezký postavení, abych vypadal, že jsem rovnej, to je nejtěžší. A trošku mě bolej kolena. Je to jiná zátěž než na lyžích.“

Z čeho máte největší strach?
„Ze všeho, co tady je. (směje se) Z tance a všech věcí kolem. Mně tady totiž nic dobře nejde! Myslel jsem si, že standard je maličko lepší, ale teď už si to nemyslím.“

A nějaké zranění na parketu zatím nebylo?
„Ne, jenom jsem jednou dostal přes držku. (směje se). Při tanci, jak se kolem mě Kamila točila, tak jsem stál blbě a dostal jsem loktem.“

Ladislav Vízek: »Jsem tady omylem!«

Během 55 utkání, v nichž reprezentoval Československo, dal 13 branek. Celkem jich dal 115 a stal se členem Klubu lidových kanonýrů. Bývalý fotbalista Ladislav Vízek (61) je nejstarším účastníkem letošní taneční soutěže StarDance.
 
Co je pro vás těžší, tanec nebo fotbal?
„Rozhodně tanec! V mým věku už to není žádná sranda. Já chodím domů tak zmlácenej a unavenej, že jsem to nikdy nezažil. A to jsme ve fotbale měli těžký tříměsíční přípravy. Byla to zabíračka, ale tohle se tomu nevyrovná!“

 
Přijal jste nabídku hned, nebo jste váhal?
„Váhal jsem. Až po dlouhým přemlouvání, že tam fotbalista ještě nebyl a všichni v mým věku jsou zranění a mají kolena pryč a já jsem ještě na nohách, jsem kejvnul. Ale tahle soutěž mě vyřídí natolik, že se přidám do řad těch důchodců, kteří už nemůžou nic. Natož tancovat!“
 
Už jste v tanci našel jistotu?
„Pořád mám pocit, že jsem tady omylem. (směje se) Mladý fotbalisti se styděj, tak tady musím být já. Tanečník nejsem, musel jsem se to bolestivě nadřít, takže uvidím, jak to prodám. Já budu spíš veselej před mikrofonem než na parketu. Jsem z toho nervózní, můj sál totiž není parket, ale tráva!“