Radovan Lukavský: Ztrácím pameť!

..

„Raději už ani neposkytuji rozhovory, protože by to nemělo smysl. Už si opravdu nepamatuji skoro nic z mé herecké kariéry. A to mě zraňuje a mrzí,“ svěřil se nám legendární herec. Ani středeční pohřeb kolegy Svatopluka Beneše (†89) mu nepřihrál ty pravé vzpomínky, takže si nemohl vybavit, kdy se s touto legendou českého herectví potkal na jevišti nebo ve filmu. „Vím ale jistě, že jsem měl tu radost a potěšení s ním si zahrát. Mrzí mne však, že ta představení nedokážu pojmenovat,“ říká smutně.

O Benešově smrti se dozvěděl ještě tentýž den. „Jezdil jsem za ním do nemocnice, kde kdysi ležela i má už zesnulá paní. Minulý pátek jsem šel za Svatoplukem zase na návštěvu a tam se dozvím tu hroznou zprávu, že je mrtvý. To bylo velmi smutné a psychicky náročné,“ vzdychne.

I přes pokročilý věk a potíže s pamětí ale Radovan Lukavský stále ještě pracuje. „Hraji opět v Národním divadle. Výhoda mého povolání je ta, že v mnoha hrách potřebují roli dědka, a tak nekončíme s prací v šedesáti,“ usměje se poprvé během rozhovoru a libuje si, že režisérům nevadí ani jeho dnes již chraplavý hlas.

Po nedávné smrti jediného syna Ondřeje (†57) si Radovan Lukavský nejvíce cení obrovské pomoci své rodiny. „Vnučka, ale i ostatní jsou na mě neskutečně hodní. Nespustí mě z očí, pořád se mi snaží v něčem vyhovět. Žiju si díky nim jako v bavlnce. Má rodina drží pevně pohromadě a to mě na světě teď těší nejvíc ze všeho,“ říká s dojetím.