Pawlovská 3 roky po smrti manžela: O druhé svatbě!
Prožili 37 let společného života. Tři roky trvalo, než se Halina Pawlowská (61) vyrovnala se smrtí svého manžela Zdeňka (†60), který prohrál boj s rakovinou. Nejprve se ze svých smutků vypsala v knize Pravda o mém muži. A teď dokončila filmový scénář podle své knihy. Komedie Zoufalé ženy dělají zoufalé věci se začne co nevidět točit. A na otázku, jestli nepřemýšlí o svatbě, odpovídá: „Neříkám nikdy nikdy...“
Funguje vám ještě přátelství s producentem Karlem Czabanem? A nepřemýšlíte o svatbě?
„Někdy si říkám, že bych si na svatbu mohla pozvat všechny kamarády a že bych si pořídila nějaké úchvatné černé šaty, jak jinak... To by bylo docela fajn, takže ani na tuhle vaši otázku neodpovím jinak. Neříkám nikdy nikdy!“
Míříte v létě s Karlem někam na dovolenou?
„Určitě na chalupu, kam jsem s rodiči od svých dvou let jezdila na letní byt. Mám to tam strašně ráda a pochopitelně, že se tam v létě chystám. Těším se na smaženici, protože loni to bylo s houbami hodně špatné. Jinak jedeme s dcerou Natálkou a vnukem Hugem do Itálie. Přijedou tam pak za námi i muži z naší rodiny. Takže doufám, že to bude fajn, i když mám smlouvu na novou knihu a budu mít taky nové představení v Divadle U hasičů Manuál zralé ženy. A musím si už vše promyslet a začít psát. Takže si představuju, jak budu ležet na pláži a mozek mi bude v té tělesné nečinnosti horečně pracovat.“
„Doma se u stolu scházíme všichni denně až na Petra, který studuje v New Yorku. Teď ovšem přijede, protože se zde staví cestou na svou uměleckou stáž, kterou bude mít dva měsíce v Lotyšsku. Natálie teď hodně pracuje, taky píše scénáře a chystáme spolu projekt, který představíme na podzim. Hodně dlouho jsme na něj myslely a teď konečně, když to vzala pevně do rukou, se vrhneme do útoku! Těším se a jsem ráda, že budeme pracovat spolu.“
A co Hugo?
„Vnuk dokáže zabavit úplně všechny a vždycky. Není okamžik, aby se nevědělo, že je doma. Tuhle jsem měla pocit, že dceři slibuje – já už budu hodnej... Ptala jsem se jí večer, co provedl. A ona řekla – to jsi ho slyšela špatně, on neříkal, já už budu hodnej, ale NEBUDU hodnej! Hádali se, že nechtěla, aby si pustil počítač.“
Rozhovor v plném znění si můžete přečíst v tištěné verzi časopisu Aha.