Písničkář Hutka (69): O emigraci, uprchlících i Havlovi!
9 fotografií
Přesně rok před sedmdesátkou se stal Jaroslav Hutka (69) počtvrté otcem. K synovi Vavřincovi (46) z prvního manželství a dcerám Kláře (25) a Elišce (21) z třetího manželství přibyla koncem dubna Theodora. Její maminkou je o 37 let mladší grafická designérka Magdalena Hodkovicová (32), s níž písničkář žije od roku 2006. V otevřeném rozhovoru pro deník Aha! promluvil nejen o dětech, ale také o životě v emigraci či přátelství s prezidentem Václavem Havlem (†75).
Potom začala soustavná policejní šikana neboli akce Asanace, která byla vedena především proti signatářům Charty 77. Následně jste emigroval do Holandska. Jak dlouho jste tam žil?
„Byl jsem tam deset let. A rok v Německu.“
Jezdíte tam pořád?
„V Holandsku mám přátele i občanství, ale moc tam nejezdím. Za poslední tři roky jsem tam byl dvakrát, předtím asi patnáct let ne. V létě se mi tam nechce, jsou hezčí místa na světě a jinak je to trochu studená země, i když díky ní žiju jako v pohádce, neboť jsem poddaným krále. Takový zbloudilý Holanďan.“
Odešel jste tehdy úplně bez jazykových znalostí?
„Ano, nic jsem neuměl, byl jsem pitomec. První roky byly strašný, člověk se tam stal hlupákem, protože se tam nedomluví, nerozumí a začne hloupnout. Musel jsem se učit jazyky, nebo bych tam skončil. Udělal jsem si v holandštině repertoár a tím jsem se uživil. Ale moc se to neví, nikdo tady po mně nechce, abych zpíval holandsky. Pak jsem šel do Německa s tím, že jsem se německy naučil taky v Holandsku a myslel jsem, že to tam pro mě bude lepší, protože to je větší a romantičtější země. No ale přišel převrat, tak jsem spálil mosty a vrátil se.“
Jak na tu dobu vzpomínáte?
„Ze začátku to nebylo příliš přátelské, protože Češi nemají rádi uprchlíky ani ze svých vlastních řad. Naštěstí jsem měl svoje publikum a ten první nejhorší půl rok jsem měl kolem sebe lidi, kteří mě měli rádi. Ostatní kamarádi emigranti zase odešli. Řekli si, že nebudou žít na nepřátelském území.“
Co pro vás zpětně patří mezi silné zážitky?
„Velký zážitek bylo setkání v roce 1975 s disidenty. Netušil jsem, že tady žijí lidi jako Havel. Nesledoval jsem po ok upaci rádia, ani zahraniční, ani české. A oni nevěděli o nás, že zpíváme, protože byli soustředěni na zahraničí a všichni jsme byli izolovaní. To nesl režim.“
Jaké bylo první setkání s Václavem Havlem?
„Poprvé jsme se potkali v bytě u Ivana Klímy. Havel byl fajn kluk a rychle jsme se skamarádili. To bylo příjemné období, kdy se v té šedivé diktatuře dařilo zachovat si svobodu, stýkat se se svobodomyslnými lidmi a dělat třeba i velké koncerty.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěné verzi Aha!
9 fotografií
--------------------------------
Meku ahoj lásko
