Herec Václav Kopta: Vzkaz od mrtvého dědy! »Poslal mi ho na telefon...«
10 fotografií
Osudová setkání s duchy! Úplně první zkušenost s filmem měl Václav Kopta (50) při konkurzu na legendární komedii Ať žijí duchové! (1977), kde nakonec skončil jako zpěvák v dětském sboru. Po 40 letech hraje Jouzu ve stejnojmenném muzikálu, který měl v pátek premiéru v pražském Kongresovém centru. A s nadpřirozenými silami se taky setkal. Dědeček, spisovatel Josef Kopta (†67), z jehož pera pochází např. Hlídač č. 47, se s ním spojil ze záhrobí!
Jako dítě jste měl prý hrát ve filmu Ať žijí duchové?
„Tak blízko jsem toho nebyl. Pamatuju si ale, že pomocná režisérka z Barrandova paní Mikešová chodila po školách a vybírala zajímavý typy na představitele dětských rolí. Chvíli jsem žil v naději, že bych mohl filmovat, protože mě vybrala do nejužšího kruhu. V jídelně nás seřadili, fotili a tam jsem hned zase vypadl. To bylo poprvé, kdy mě to lízlo, že bych mohl jednou stát před kamerou. Pak vlastně až do Sněženek a machrů jsem nic nenatočil a potom taky ne. Já to tak v životě mám, že mám dlouhý pauzy.“
V muzikálu Ať žijí duchové! hrajete vedoucího jednoty Jouzu, kterého vytrestají nadpřirozené bytosti. Setkal jste se někdy s duchy nebo nějakým nevysvětlitelným jevem?
„S duchy se občas setkávám. To jako jo, ale že by to bylo něco nadpřirozenýho, to ne. Každý občas vyvolává duchy! Ale já na ty tajemna moc nejsem. Jsem poměrně pragmatický člověk, i když jedna zajímavá věc se mi přece jen stala...“
Co to bylo?
„Před pár lety jsem byl s manželkou a našima holkama na prohlídce Bílkovy vily u Chotkových sadů. František Bílek v ní nejen dělal své sochy, ale taky tam vyvolával duchy. Tam se děly opravdu okultní záležitosti! Paní průvodkyně mě upozornila, že nahoře se promítá film, ve kterém jsou záběry mého dědečka Josefa. Byl to velice slavný spisovatel, ale bohužel jsem ho nezažil... A sotva jsem vstoupil do té projekční místnosti, viděl jsem dědu, jak se s mým malým tatínkem a s mým malým strejdou drží za ruce a chodí po zahradě domu, kde já teď žiju. Vešel jsem zrovna ve chvíli, kdy ta smyčka, která měla tři a půl hodiny, vysílala záběry s ním. To byla první věc, která mě trochu zaujala. A najednou mi telefon v kapse začal dělat strašný věci.“
Jaké věci?
„Nic jsem nezapnul, neaktivoval, ale zničehonic se spustila nějaká hra, která se nedala zastavit. Nešlo to vypnout, ten telefon úplně zešílel. Vydával zvuky jako na matějský. Musel jsem jít ven a teprve když jsem vyšel, tak to přestalo. Dodneška nikdo neví, co to bylo za aplikaci. Nikdy jsem ji nestáhl, nebyla tam wi-fi, nebylo možný to aktivovat. Zjevilo se to jenom v té chvíli. Byl to asi vzkaz od dědečka... Od tý doby neberu nadpřirozený věci jen tak na lehkou váhu. Takže ať žijí duchové!“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěné verzi Aha!
10 fotografií
