Bolek Polívka (66): Zavřeli ho do blázince!

Jako začínajícímu herci mu hrozilo, že bude muset na vojnu, čemuž se zuby nehty bránil. Tak jako mnozí jiní se snažil uhrát svou neschopnost bránit vlast získáním papírů »na hlavu«. To se mu ale šeredně vymstilo! „Simuloval jsem endogenní depresi, někteří simulovali i vyšší formy poškození,“ vzpomíná s úsměvem Polívka s tím, že celkem se do blázince nechal zavřít čtyřikrát, jednou dokonce na celé tři měsíce. „Byl jsem na oddělení, kde byly ochranné léčby, kriminálníci, byl jsem vyšší kasta, dokonce jsem měl už modráky, nejen tepláky. Na tom jsme si dávali s těmi chroniky záležet, aby na nás bylo vidět, že jsme tam už vlastně doma. Jak mi pak řekla jedna doktorka, jsem prý stejně blázen, protože jen blázen by tohle mohl podstoupit,“ směje se dnes majitel modré knížky.

Nějakou dobu se mu neusínalo lehce. „Vedoucí naší světnice, kde nás bylo šest, byl kanibal. Oni u něho našli doma jeho deníček, kde si kreslil, co s tou Maruškou, která za ním chodila, udělá, čím ji zabije, co bude na řízky, takhle si ji v tom deníčku porcoval. Naštěstí, když po ní šel s pohrabáčem, tak se ubránila, a když našli deníček, skončil v blázinci – a stal se náčelníkem naší světnice. Lidojed, to se blbě usíná,“ zavzpomínal před třemi lety v projektu Národní kronika Bolek Polívka, kterého můžete vidět každé pondělí na České televizi.

V šestém Případu 1. oddělení s názvem Nenávist, který včera reprízovala Česká televize, si střihl malou roli i Roman Skamene (61), který se proslavil rolí veksláka ve filmu Bony a klid (1987). Herec má na natáčení kuriozní vzpomínku. „Mám rád Ondru Vetchého. Protože jsem nečetl scénář, tak jsem vůbec nevěděl, proč tam na mě tak strašně řve. To byla sranda! Režisér nás nechal, i když jsme vůbec neříkali nic ze scénáře, všichni se řehtali a nakonec to tak i nechali, protože to bylo prostě dobrý,“ svěřil deníku Aha! Skamene s tím, že role veksláků jsou mu asi souzené.