Sportovní komentátor Petr Svěcený: Nechci skončit jako živá mrtvola!

„Před pěti lety jsem byl schopný se kvůli práci uhnat a odnesl jsem to velkými zdravotními problémy. Proto se teď snažím trochu šetřit,“ říká. A skvělou regenereaci našel v golfu, k němuž vede i tříletou dcerku Kristýnku. Ta své dětské golfové hole nechce prakticky pustit z ruky a vypadá to, že za pár let bude válet lépe než táta. Roste z ní Tiger Woods v sukních?

Vy si doma pěstujete malého golfového šampiona?
„Spíš se dceru snažím nasměrovat ke sportu obecně, nejen ke golfu. Často třeba jezdíme lyžovat. Kristýnka už zvládá obloučky i zastavit, což je na tříleté dítě hodně dobrý výkon. Doma trénujeme tenis, ale hlavně dobře kope do balonu, takže z ní třeba jednou bude fotbalistka.“ (smích)

To byste jí dovolil? Někteří tatínkové mají totiž problém, když jejich dcery chtějí hrát fotbal…
„Zrovna před pár dny jsem měl ve Studiu fotbal jako hosta Pavlínu Ščasnou, naši nejlepší fotbalistku. Je to moc sympatická slečna, která mě přesvědčila o tom, že i ve fotbale jsou krásné holky. Možná je to jen mužské tabu, že by se ženy neměly věnovat fotbalu. A kdyby se tomu Kristýnka chtěla v budoucnu věnovat, nebudu jí bránit. Ať dělá, co ji baví.“

Ale koukám, že u ní zatím golf vede. Má dokonce vlastní dětské hole a pořád se snaží trefovat do jamky. Budete s ní jednou objíždět turnaje?
„To by mě opravdu bavilo. Aspoň bych měl klid. (smích) Ale být v něčem nejlepší není důležité. Důležitější je, aby měla ráda pohyb a sport. Dnešní svět je totiž mnohem horší než za nás. Na děti číhá mnohem víc nástrah, které je mohou dostat na špatnou cestu, což je asi hrozba pro všechny rodiče. A sport je dobrá alternativa, jak je zabavit.“

Nedávno jste se s manželkou rozvedli, ale vypadá to, že váš vztah s dcerou to naštěstí vůbec nepoznamenalo…
„Domluva s bývalou ženou funguje úplně fantasticky, Kristýnku můžu vidět kdykoli chci, za což jsem moc vděčný. Jsem rád, že s ní můžu být tak často, jak to jde. Vždyť je to můj poklad.“

Rozvod už máte za sebou, neplánujete s přítelkyní svatbu?
„Zatím je všechno moc čerstvé. Teď je mi dobře tak, jak to je.“

Vyzkoušel jste mnoho sportovních odvětví, ale srdce jste nakonec stejně jako mnoho dalších známých tváří nechal u golfu. Co vás na tom tak bere?
„Je to strašně zvláštní sport, nepopsatelný pro ty, kteří ho nehrají. Když přestřelíte stometrové jezero a trefíte se na green k jamce, je to euforický pocit. Pro mě je to mnohem silnější zážitek, než dát gól ve fotbale. Určitě mi dají za pravdu i všichni fotbalisti a hokejisti, kteří také propadli golfu. Neznám člověka, který by začal s golfem a řekl, že je to nuda. Ale je to obrovský žrout času.“

Pravidelně komentujete zápasy Ligy mistrů, to vám musí spousta lidí závidět…
„To asi ano, v tomto ohledu mám výjimečné povolání. Když můžete sledovat tahle utkání přímo na místě, je to obrovský zážitek. Vzpomínám si, jak jsem se jako malý kluk těšil na fotbalový přenos třeba čtrnáct dní předem. Dneska se na různých programech vysílá tolik fotbalových utkání, že už si lidé kvalitního fotbalu prakticky neváží, přestává být výjimečný.“

Dá se vůbec u komentování sportu zůstat celý život, nebo je to práce jen na pár let?
„Dřív to někteří kolegové dokázali, ale dnes je v televizi obecně velký hlad po nových tvářích. Když něco funguje patnáct let, přestává to lidi bavit jen proto, že je to staré. Takže dnes je to o hodně těžší. Hodně důležitá je sebereflexe. Poznat, kdy už lidem začínáte vadit, a včas přestat. Nechtěl bych se stát živoucí mrtvolou téhle branže. Aby si celý svět říkal, že už jsem za zenitem, a já bych si myslel, že je to super.“

A kdybyste zjistil, že lidem začínáte vadit, tak byste odešel?
„Určitě. Zatím se snažím mít co největší zpětnou vazbu a poznat, jak na mou práci lidi reagují. Jestli se jim líbí nebo ne. A snažím se vnímat kritiku. Protože tohle děláme pro lidi, ne pro svůj dobrý pocit.“

Jako fotbalový komentátor se dáte považovat za odborníka. Jaký fotbalový tým je podle vás nejlepší?
„Mezi nejlepší se vejde tak deset pat-náct týmů, které jsou něčím výjimečné. Třeba Chelsea je výjimečná díky trenérovi a koncentrací hvězd. Ale hvězdy nedělají dobrý tým, což v minulosti dokázal Real Madrid. Dodnes se z toho nemůže dostat, protože těch hvězd je tam až moc. Já raději hodnotím týmy podle toho, jestli hrají atraktivní fotbal. A to se o Chelsea rozhodně říct nedá. Takže mám raději Barcelonu, z Anglie Arsenal a Liverpool.“

Jako sportovní novinář a komentátor máte práce nad hlavu. Není to únavné pracovat ještě navrch na zábavném pořadu Neuvěřitelný svět rekordů a kuriozit?
„S Vojtou Bernatským jsme kamarádi a máme podobný smysl pro humor. Proto jsme se chtěli věnovat i jiné oblasti než jen sportu. Příležitost přišla, Česká televize nás oslovila a my vyhráli konkurz. Je to přesně ten typ pořadu, kde se můžeme skutečně vyblbnout. Vymýšlíme ho sami a můžeme představit náš typ humoru. Ale je to taky velký žrout času.“

Máte vůbec nějaký volný čas, nebo to všechno požere práce?
„Snažím se, aby nepožrala. Před pěti lety jsem byl do všeho hrr a byl jsem schopen pracovat prakticky nonstop a nespat. A odnesl jsem to velkými zdravotními problémy. Mám závažný problém s ledvinami, který vznikl z toho, že jsem pořád přecházel všechny nemoce a nikdy nic nevyležel. Teď se snažím dost šetřit, protože bych za pár let nechtěl skončit někde na prkně.“

Autor: Leni Kabeláčová
Foto Aha!: Josef Mašek