Pravda o zločinu v Polné! Potomek svědka tvrdí: Ženy ho neměly rády, ale nevraždil!
7 fotografií
Dnes večer odvysílá Česká televize druhý, závěrečný díl válečného dramatu – Zločin v Polné – o soudním procesu, jenž vstoupil do československých dějin. Dosud totiž není jasné, kdo na jaře 1899 zavraždil Anežku Hrůzovou, i když byl za tento hrůzný čin odsouzen 22letý mladík židovského původu Leopold Hilsner (†51). Toho v seriálu ztvárnil Karel Heřmánek mladší (26). Proti Hilsnerovu obvinění z rituální vraždy se tehdy postavil i pozdější prezident T. G. Masaryk. Nám se podařilo najít vnuka člověka, který byl Leopoldovým zákonným zástupcem. Charles Heller (69) se narodil v Londýně a dnes žije v kanadském Torontu.
„Leopold žil zpočátku s matkou, jenže časem našel zázemí na židovském výboru. Proč? To se asi nedozvíme. Jeho matka byla chudá a vzhledem k Leopoldovým potřebám to zřejmě už nezvládala. Můj dědeček Siegfried Heller, který byl za tamní židovskou komunitu zodpovědný, se stal jeho zákonným zástupcem,“ poodhaluje nové skutečnosti Charles Heller.
Celý příběh začal ve středu 29. března 1899 nedaleko Polné na Vysočině vraždou devatenáctileté Anežky Hrůzové z Malé Věžničky. Mladá žena tudy chodila do učení ke švadleně. Rodina Anežky ji z neznámých důvodů začala postrádat až o tři dny později.
Hrůzovou našli ležet bez známek života nedaleko lesní cesty pod smrkovými větvemi. Byla svlečená s košilí obtočenou kolem hlavy a s hlubokou ránou na krku. Na místo se s četníky nahrnulo velké množství zvědavců, kteří tak dokonale zničili téměř všechny potřebné stopy.
Podezření na rituální vraždu
Při pozdější rekonstrukci vyšlo aspoň najevo, že Anežka byla napadena zezadu holí a kamenem do hlavy. Potom jí vrah hodil na krk smyčku a vzápětí podřízl hrdlo. Kdo však označil Hilsnera jako první za viníka, se neví. Anežka údajně zemřela při rituální židovské vraždě a její krev jako krev panny měla posloužit Židům k zadělání macesu, nekvašeného chleba. Antisemitský motiv mnozí ochotně přijali.
„Smyslem aféry bylo, že už před vraždou se většina lidí rozhodla za všechno špatné vinit Židy. A když byla Anežka zavražděna, vymysleli si příběh o Hilsnerovi. Byli spokojeni, že našli Žida, který špatně komunikoval a neuměl se dostatečně bránit,“ domnívá se Charles Heller.
Masaryk věděl, že je nevinný
Leopold Hilsner pracoval příležitostně, spíše se potuloval po okolí a žebral. Obviněn byl ale bez důkazů, jen mu přitížilo, že se ze strachu obhajoval vymyšlenými alibi.
„Nejsme si jisti, co s ním bylo špatně, ale zřejmě byl nějak mentálně postižený, a tak neuměl s lidmi mluvit. Nebyl schopen vydržet v práci, proto je popisován jako nezaměstnaný nebo žebrák. Masaryk věděl, že je nevinný, ale neměl ho rád a popsal ho jako flákače. Leopold byl člověk s chabou sociální inteligencí a jeho přítomnost nebyla ženám příjemná. Ale někdy mu to myslelo. Třeba když ho zatkli, poznamenal: Tak, a teď mají svého obětního beránka! Také řekl, že to byl on, kdo učinil Masaryka prezidentem. A byla to asi částečně pravda, protože po této aféře byl Masaryk nucen Prahu opustit a až poté začal budovat svoji opravdovou kariéru jako státník. Znám lidi, kteří mají nediagnostikované neurologické postižení, zdají se být blázniví, ale na druhou stranu jsou inteligentní. Takový mohl být i Leopold,“ říká Charles.
Soud se stal hitem pro zvědavce
První soud s Leopoldem proběhl v Kutné Hoře. Pro nedostatek místa čekali mnozí na rozsudek dokonce i pod okny soudu. Hilsner dostal trest smrti.
„Můj otec Otto Heller mi prozradil, že když byl Leopold vyzván, aby šel na policii vypovídat, řekl mu můj dědeček Siegfried, ať klidně jde, že to bude v pořádku, protože je nevinný. Chtěl se řídit Masarykovými slovy – nebát se, nelhat a nekrást. Bylo to však marné. Leopold ale vrahem určitě nebyl,“ tvrdí Charles Heller.
Hilsnera zachránil před trestem smrti Masaryk, který se za odsouzeného postavil a motiv rituální vraždy odsoudil jako pověru. Odvolací soud ve Vídni rozsudek poté zrušil. Během nového projednávání v Písku se ovšem rozhodovalo nejen o smrti Anežky, ale Leopold měl být také viníkem neobjasněné vraždy Marie Klímové, ke které došlo na téměř stejném místě, jen o rok dříve. Hilsner byl znovu odsouzen bez přímých důkazů.
Odseděl si 18 let!
Na oprátce ale nakonec opět neskončil, protože se mu v roce 1901 rozhodl císař František Josef I. trest snížit, a namísto popravy dostal Leopold »pouze« doživotí. V Praze na Pankráci strávil téměř 18 let, než ho na základě milosti s podlomeným zdravím v březnu 1918 omilostnil císař Karel I. Hilsner žil potom pod změněným jménem Heller ve Velkém Meziříčí, v Praze a ve Vídni.
Změnil si jméno
„Ukazovali si na něj a nazývali ho vrahem. Proto si změnil jméno na Heller, protože Heller byl jeho poručníkem a Heller zní trochu jako Hilsner. Mrzí mě dnes, že jsem si o tom všem s otcem více nepovídal, i když se snažil, stejně jako přeživší holocaustu, o špatných věcech nemluvit,“ uzavírá Charles.
Chtějí Hilsnera očistit
„Považuji za mravní povinnost Leopolda očistit a je neuvěřitelné, že ještě v roce 2016 nejsou rakouské úřady ochotny rituální vraždu zavrhnout. Jako by jim nestačilo, že bylo za druhé světové války zavražděno 6 milionů Židů v Osvětimi. Postoj Rakušanů ve třetí říši je přece také děsivý. Pro rehabilitaci v České republice se toho podniklo hodně, nicméně nejvyšší, a tudíž rozhodující soudy sídlí ve Vídni,“ říká Petr Vašíček (53), aktivista za Leopoldovu nevinu.
A Charles Heller, jeden z předních židovských skladatelů současnosti, k tomu dodává: „Rakušané se brání, že ho rehabilitovat nelze, protože habsburská říše, během které byl Leopold odsouzen, už neexistuje. Ale soudní rozhodnutí také říkají, že Rakousko je následníkem Habsburků. Před pár roky nazval rakouský ministr případ soudním nezdarem.“
Rozpory ve vyšetřování
Pro Hilsnerovu nevinu hraje i fakt, že Anežka nezemřela údajně na místě, kde byla nalezena. Její šaty byly prý jen trochu navlhlé, přestože noc po vraždě pršelo. A taky, proč Anežku začala rodina hledat až po několika dnech? Před odchodem z domu se měla pohádat s matkou i bratrem. Podezření ale padlo i na neznámého tuláka, který se v té době producíroval v okolí. A ještě ke všemu se v roce 1922 našla nedaleko Polné mrtvá Marie Pytlíková. Usmrcena byla podobně jako obě dívky a její vražda zůstala rovněž neobjasněna.
Případ Leopolda byl srovnáván s příběhem francouzského důstojníka Alfreda Dreyfuse, kterého obvinili v roce 1894 ze špionáže na základě zfalšovaných důkazů. Během 10 let byl dvakrát odsouzen. Nakonec ho omilostnila amnestie prezidenta.
Za rehabilitaci už zaplatil milion!
„Hilsnera jsem nemohl znát osobně. Každopádně z popisu událostí, vyšetřování případu i z mého soukromého hledání pravdy pochybuji, že by vraždy byl schopen. Více by určitě napověděla analýza DNA, ale nevím, zda je reálná. Boj za Hilsnerovu rehabilitaci mě stál už 40 tisíc eur (1,08 mil. korun). A to jsem si stačil vyšetřováním udělat ještě mnoho nepřátel, především v české diplomacii. Zatímco jsem si cesty třeba do Izraele platil z vlastní kapsy, jiní si lítali po světě za peníze židovského muzea,“ tvrdí Petr Vašíček, Čech žijící v Německu.
Leopold zemřel v 51 letech, pravděpodobně na rakovinu. Poslední léta bydlel ve Vídni, kde je také pohřben, na více adresách. „Ta poslední byla na Obere Donaustrasse 4v 1020, kde jsme proti vůli české ambasády věnovali Hilsnerovi pamětní desku v češtině, hebrejštině a němčině,“ dodává na závěr pianista a psychiatr Petr Vašíček.
7 fotografií
