Uplakaná vdova po Haničincovi (†77): Hořká zpověd o jeho hrobu! Co se u něj odehrává?
3 fotografie
Ani po téměř osmi letech od smrti Petra Haničince (†77) se vdova Radka Haničincová (65) nemůže s odchodem slavného herce vyrovnat. Téměř denně za ním na hrob chodí a povídá si s ním. Na důkaz své trvající lásky nosí stále snubní prsten.
Herec je pochovaný na hřbitově ve středočeských Bratronicích, kde s poslední manželkou prožil poslední léta života poté, co přišli o pražský byt. „Vybral si místo pod vrbičkou,“ řekla Nedělnímu Aha! vdova Radka, která se chodí vyplakat na hrob. Se svým milovaným Petrem si povídá a radí se s ním o všech důležitých krocích. Moc ji tíží, že už není na tomto světě a že už s ním nesdílí společný život. „Nechci žádného druhého. Takovej druhej už se nenarodí,“ řekla se slzami v očích. Svého muže má stále ve vzpomínkách, v mysli i v srdci. Nejhorší jsou pro ni večery. „Denně mě bolí, že odešel. Hlavně, když v televizi dávají Dobrou vodu nebo jiné seriály a filmy, ve kterých hrál. Často vzpomínám i na to, jak jsme si pouštěli muziku. Je to pryč,“ říká hořce.
Snubák nesundá
Když se seznámili, bylo Petrovi už 53 let. Radka byla o 20 let mladší a stala se jeho čtvrtou a poslední manželkou. „První jsem se zamilovala do jeho hlasu, teprve potom do obličeje,“ vzpomíná vdova. „Pro mě to byl především mužskej. Krásnej a charismatickej. Měl hrozně citlivou duši a pro rodinu by udělal první poslední,“ rozpovídala se Radka a po tvářích se jí koulely slzy. „Pořád ho mám tady,“ držela se rukou na srdci. Na důkaz stálé lásky k manželovi, který po těžké nemoci odešel z tohoto světa 7. listopadu 2007, ukázala snubní prsten, který nikdy nesundala. A prý ani nesundá!
Co řekla Radka o manželovi?
„Byl monogamní. Aspoň, co byl se mnou, tak já o ničem nevím.“
„I kdyby měl přijet ze zájezdu ve tři ráno, tak vždycky chtěl jet domů.“
„S mojí dcerou jsme mu říkali Petřík hrošík.“
Co řekl Haničinec o manželce?
„Ženu jsem nechal doma. Někdo přece musel pohlídat tu naši zvěř.“
„Radunko, dala bys mi štrampličku?“
„Život mi byl nakloněn a já si teď jenom přeju, aby byl vlídný, až tu nebudu, na moji Radunku. Té vděčím za to, že jsem tak dlouho živ.“
3 fotografie
