Veronika Žilková: Hádky se sestrou! Kvůli vážnému zranění maminky

Veroniko, byla jste u toho, když se maminka probouzela z narkózy. Jaká byla její první slova?
„Poprosila mě, jestli bych ji nemohla učesat. To pro mě bylo potěšující, že se po operaci hned stará, jak vypadá.“

 A jak mamince krček spravili?
„Nevyměnili kloub, ale dali jí tam hřeby, které tam už zůstanou. Žádná další operace za čas být nemusí. A to je vzhledem k další narkóze a jejímu věku skvělé.“

Maminku budou asi brzy stavět na nohy.
„Ano, nemá také sádru. Má z toho velkou radost. Když si náš Kryšpín zlomil stehenní kost, měl dva měsíce nohu v sádře a po půl roce musel na další operaci. Naše babička se raduje, že je na tom tedy mnohem líp a musí to všechno skvěle zvládnout.“

Jak často za maminkou do nemocnice chodíte?
„Denně. A nejen já, ale i sestra Jarmila a bratr Štěpán. A denně k večeru Agáta, její nejoblíbenější vnučka. Štefan žije v Panamě a zpáteční letenku už má, bohužel, dopředu koupenou, takže nemůže déle zůstat. I tak ale babičce udělalo radost, že k úrazu došlo zrovna, když měla všechny tři děti pohromadě."

Babička žije sama, kdo jí ten večer, když upadla, přivolal sanitku?
„Jak otvírala lednici a spadla, mobil měla jen kousek opodál. Doplazila se k němu a zavolala Agátu a my potom všichni sanitku. Chci říct, že je moc důležité, aby takto staří lidé měli mobil. Bez něho bychom ji také mohli najít na zemi až druhý den.“

Má už maminka nějaké chutě?
„Má. Zrovna jí vezu jahody a jsem ráda, že nemusím až k dvanácti měsíčkům, ale jen do Lidlu. Taky je skvělé, že Všechny moje lásky mají stále pauzu a já mám na mámu víc času.“

Až se maminka uzdraví, kde bude bydlet? Sama?
„Kdepak! Se sestrou se teď hádáme, kdo si ji domů vezme. To je hezké, viďte? O mnoho seniorů nemají děti vůbec zájem a naopak je doma nechtějí. V případě, že nad sestrou vyhraji, budu muset ale přestavět nějak dům. Už mám plány v hlavě!“