Tragická vzpomínka Jana Přeučila (77): Děsivá ztráta otce! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Tragická vzpomínka Jana Přeučila (77): Děsivá ztráta otce!

„Na chvíle tatínkova zatčení nikdy nezapomenu,“ říká herec Jan Přeučil.
„Na chvíle tatínkova zatčení nikdy nezapomenu,“ říká herec Jan Přeučil. (Foto Aha! - Martin Pekárek, archív Jana Přeučila)

Nedávno zesnulá komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová (†94), která má podíl na justiční vraždě české političky Milady Horákové, má na svědomí i další oběti politických procesů padesátých let. Mezi nespravedlivě odsouzené patřil i František Přeučil (†89), politik, který měl to štěstí, že z jejích spárů vyvázl »jen« s doživotním trestem. Právě na svého otce zavzpomínal pro nový seriál Nedělního Aha! jeho syn, herec Jan Přeučil (77).

Odsouzen na doživotí

František Přeučil, nakladatel a poslanec Československé strany národně socialistické, byl osobním přítelem Jana Masaryka a Milady Horákové, v písemném styku byl i s Winstonem Churchillem. Politická angažovanost se mu však po únoru 1948 stala osudnou. Právě ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou byl v padesátých letech odsouzen na doživotí. „Stb si pro tatínka přišla 8. listopadu 1949,“ vzpomíná syn, herec Jan Přeučil, kterému bylo tenkrát 12 let. „Když jsme potom s maminkou a sestrou Martičkou slyšeli v rádiu rozsudky a táta byl po vynesených trestech smrti jmenovaný jako první s trestem na doživotí, doma jsme se objímali a plakali štěstím,“ dodává.

Maminka nápor nevydržela

Následovaly roky věznění, z toho šest let v Leopoldově, dopisy a krátké návštěvy rodinných příslušníků. Jedna z návštěv však byla pro syna Jana zvláště těžká. „Tatínkovi jsem musel oznámit, že maminka zemřela. Odešla v roce 1959 na první svátek vánoční před půlnocí a bylo jí 49 let. Nevydržela ten stres a nápor,“ vzpomíná se smutkem v hlase Jan Přeučil, který již při otcově zatčení tatínkovi slíbil, že se o rodinu postará.

Bál se řídit auto

V roce 1963 byl František Přeučil podmíněně propuštěn, o pět let později, v roce 1968, mu byla podmínka zrušena. „Po návratu bylo tatínkovi 55 let. Měl sedmiletou podmínku, proto byl opatrný, aby neudělal sebemenší přestupek. Nikdy si nesedl za volant, správně přecházel ulici a nikdy se nezapletl do žádné rvačky. Věděl, že by stačila maličkost a byl by zpátky ve vězení,“ říká Jan Přeučil.

Uhořel ve vlastním domě

V roce 1989 se František Přeučil dočkal pádu komunistů a společensky se angažoval. Byl rehabilitován, založil Klub Milady Horákové a snažil se lidem připomínat krutá padesátá léta i to, jak se český národ tenkrát choval. V roce 1996 však tragicky zahynul při požáru domku, který si z peněz za odškodné pořídil. „Byl skvělý otec. Vychovával mě k rovnosti, zásadovosti, pravdomluvnosti a přátelství,“ dodává Jan Přeučil.


Od 12 hlavou rodiny

Pane Přeučile, jaké jsou vaše dětské vzpomínky na tatínka do doby, než ho odvedla StB?
„Když tatínka zatkli, bylo mi dvanáct let. Do té doby jsme se sestrou Martičkou prožívali ohromný život. Tatínek s maminkou se o nás skvěle starali a rodinná atmosféra byla úžasná. Byli vášnivými divadelními ochotníky, což mě velice ovlivňovalo, a pravidelně nám hráli loutkové divadlo. Byl to rituál, na který jsme se kaž-
dou neděli odpoledne vždycky těšili. Mimochodem, od tatínka jsem nikdy nedostal ani pár facek.“

Předpokládám, že zatčení vašeho otce vám z paměti asi nikdy nevymizí. Jak to probíhalo?
„Osmého listopad roku 1949 v půl páté ráno vtrhlo do našeho bytu pět chlapů. Byl to pro nás šok. Tátu odvlekli v okovech a od té doby jsem ho skoro 15 let neviděl. Pokud nepočítám krátké a ostře sledované návštěvy ve vězení.“

Rozloučili jste se, když ho odváděli?
„Ano. Vzpomínám si, že měl přes sebe župan, já byl v postýlce a on uchopil mou hlavu do rukou, na kterých měl pouta. Řekl mi, že jsem tady jediný chlap, který se musí o ty dvě holky, maminku a sestru, postarat. Tím mě zároveň korunoval na hlavu rodiny.“

Jeho uvěznění rodinu zřejmě ještě více stmelilo...
„Samozřejmě. Vzpomínám si na okamžik, když jsme po rozsudku dostali z věznice poštou krabici s tatínkovým pyžamem a županem, ve kterém ho odvlekli. Pyžamu jsme pak dávali pusinky, protože jsme z něho cítili tatínkovu vůni.“

Vzpomínáte na okamžik, kdy jste se dozvěděl o jeho smrti?
„Byl jsem doma, když mi v půl jedenácté v noci volal tatínkův soused a sdělil mi, že hoří tátův barák. Stalo se to asi tři roky po smrti jeho druhé ženy Elišky Hruškové. Vinou zkratu elektrického vedení tatínek v noci ve spánku uhořel. Byl zdravý, plný elánu a bylo mu skoro 90 let. Vidím to jako symbolický odchod. Byl totiž velikým vyznavačem myšlenek Mistra Jana Husa, bojujícího za pravdu a za lidskost.“



Autor:  Jaroslav Benda

Přečtěte si
univerzalnizena
1. 2. 2015 • 21:15

amplituda

univerzalnizena
1. 2. 2015 • 16:31

na dozivoti a este se dozil devadesátky dedek se nemel spatne

wernerovamagdalena
1. 2. 2015 • 13:27

*** bolševický.

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.