Přiznání Pavla Zedníčka: Nějaký ten milion už mám....

Co vás v současné době nejvíc zaměstnává?
„Dotočil jsem seriál Četnické trampoty. Ten se natáčel už od září, takže jsem šmejdil mezi Prahou, Jimramovem, Luhačovicemi nebo Velkou Bíteší, zkrátka jsem furt někde. Do toho hraju v Mimoni, v Plzni, takže je to takový cestovatelský podzim.“

Dalo se to skloubit s natáčením pořadu Kurňa, co to je?
„My v podstatě natočíme za tři dny šest dílů jednou za dva měsíce. Takže tři dny po dvou dílech to není zase tak náročný. Víc práce to naopak dá mé Hance, která má na starost scénáře a shánění hostů.“

V soutěži je také disciplína hádání předmětů. Je nějaký, který vás překvapil tak moc, že si na něj pamatujete dodnes?
„Tak je tam spousta hezkých předmětů, co posílají lidi. Nejkurióznější byla věc, kterou si upletl nějaký pán. Bylo to něco jako klaunský nos, ale do špičky, se dvěma šňůrkami. A představte si, že to měl na nuda pláž jako ochranu intimních partií!“ (smích)

Pořad navazuje na úspěšný Kufr. Váhal jste, když jste po letech dostal nabídku od televize Barrandov?
„Konzultoval jsem to s Alešem Ulmem, který byl u zrodu Kufru. A protože proti tomu nic neměl, tak jsem neváhal. Změnili jsme jen název a přidali pár věcí. Teď tam Kuba (synovec Zedníčka – pozn. red.) dokonce začal dělat pantomimu na písničku a soutěžící musí uhodnout její název. Tak to je taková další novinka.“

Jak často jste jezdil na Moravu na natáčení?
„Někdy jsem tam byl v týdnu i čtyři dny za sebou. Točil jsem celý den, odehrál představení a v noci pěkně zpátky domů. A sám vždy řídím, protože mě nebaví sedět vedle šoféra. Stejně bych vedle něho nikdy neusnul.“

To musíte najet strašně moc kilometrů!
„To ano. Jak se dřív udělovalo ocenění za milion kilometrů bez nehody, tak bych ho možná dostal. Nějaký ten milion mám už asi najetý. Ale nikdy jsem to nepočítal.“

Dalo by se říct, že v autě trávíte víc času než doma?
„Auto je můj druhý domov. Proto v něm mám taky všechno, kdyby se cokoli stalo. Mám tam náhradní oblečení a dokonce i lopatu!“

Vaši rodiče ještě žijí?
„Mamina před dvěma roky umřela, ale táta ještě žije. Příští rok mu bude třiadevadesát let. Je ve výborný kondici, 
a dokonce si letos řekl, že chce do Řecka k moři.“

Jeli jste?
„Vypravili jsme se tam a tatík byl úžasný. Prvně byl u doktora, aby se zjistilo, že je v pořádku. A než jsme vyrazili, protože má francouzské hole, objednal jsem mu odvoz k letadlu, aby to pro něj bylo méně náročné. Když jsem mu ale přivezl ten vozíček na letišti, tak byl naštvaný, že z něj dělám invalidu! A pak jel jako Švejk na Sarajevo... Jenže v Řecku ho naštvali ještě víc, protože tam k letadlu přijel autobus s plošinou, a to se styděl.“

Jak jste si dovolenou užili?
„Bylo to skvělé, ale pak říkal, že moře je moc slaný, vlny moc rychlý a jídlo na prd. My jsme mu tam předkládali mořský plody a on říkal, že není nad hanáckou housku! Už teď se ale těší, že příští rok zase někam pojedeme...“

Když vás tak poslouchám, váš tatík je hodně aktivní a hlavně svérázný důchodce.
„To tedy je. Sleduje sport, luští křížovky, je na internetu, posílá SMSky, skypuje, loni se rozhodl jít na operaci očí. Teď vidí líp než já. A to se teď ještě rozhodl, že by šel na odstranění pytlů pod očima!“

Nepřijde vám, že se o sebe stará víc než vy?
„Já jsem taky vlastně už důchodce jako tatík, ale on má víc času než já. Možná, až budu v jeho věku, tak to budu taky dělat, hlídat se a chodit na pravidelné preventivní prohlídky k doktorovi.“

Jak jste na tom s péčí o své zdraví vy?
„Zatím si z něho v tomhle směru neberu moc příklad. Nemám čas. Ale Hanča mě sem tam donutí, abych si udělal generálku, jestli je všechno v pořádku. Ale zatím je to všechno v pohodě.“

Stal se vám někdy na jevišti nějaký trapas?
„Ten se stavá každou chvilku! Jednou jsem třeba ztratil zub. Přední jsem měl nandavací, a než mi dali ten nastálo, tak jsem řekl něco, co končilo na T, a zub vylítl do první řady! Naštěstí nebylo jeviště vysoký, takže když jsem nemluvil, mohl jsem ho hledat. Našel jsem ho a dohrál představení.“

Jaké měl Pavel Zedníček dětství? K čemu ho maminka nutila a jak je na tom s adrenalinovým sportem? To se dozvíte v tistěné verzi sobotního deníku Aha!