Takhle se napakovali tvůrci IZIP knížek! Byty, vily, domy...
IZIP, zkratka pro elektronické zdravotní knížky. Jenže tato čtyři písmenka označují spíše černou díru! Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která dost často nemá peníze třeba na léčbu těžce nemocných dětí, za projekt »pánubohu do oken« vyhodila téměř dvě miliardy korun.
Jenže on z toho »ten nahoře« zase až tolik neměl. Z ohromných částek se totiž mimo jiné bohatě odměňovali manažeři projektu, kteří si rozdávali půlmilionové odměny.
Možná i proto hlavní tváře IZIP – europoslanci Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký (oba ODS) či podnikatel Pavel Hronek – vlastní řadu nemovitostí, které z nich dělají dobře zajištěné boháče. Prohlédněte si, kam pánové, kteří nás přesvědčovali o výhodách elektronických zdravotních knížek, ukládají své miliony.
K čemu to mělo být?
■ Systém elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP měl umožnit sdílení informací o léčení pacientů mezi lékaři a usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Projekt podporovala VZP a knížku měli zdarma jen její pojištěnci. Na jeho počátku stáli tři lidé z praxe – lékař ORL Pavel Hronek, pediatr Milan Cabrnoch a rehabilitační lékař Miroslav Ouzký. Jejich jména se často citovala zejména ve chvíli, kdy se »profláklo«, že třeba v roce 2010 devět zaměstnanců IZIP dostalo odměny 59 milionů korun. Měsíčně si každý projektem obdarovaný manažer měl přijít průměrně na 546 tisíc korun!
■ VZP vlastní 51 procent akcí, zbylých 49 procent akcií držela neznámá švýcarská firma eHI eHealth International, na kterou své akcie převedli právě Cabrnoch, Ouzký a další akcionáři.
■ Projekt přesně za 1,8 miliardy korun bude do prázdnin ukončen. Dohodli se na tom ministr zdravotnictví Leoš Heger s premiérem Petrem Nečasem.
■ A zodpovědnost politiků za vyhozené miliardy? Zatím žádná, prý se zvažuje trestní oznámení kvůli možným únikům peněz z projektu. Jenže od zvažování ke trestu bývá u politiků zpravidla dlouhá cesta…
Nový systém - Opět za miliardy?
Nepovedený systém by měl podle ministra zdravotnictví Hegera být nahrazen celonárodním systémem vstupování do zdravotní dokumentace pacientů. Opět za stamiliony z kapes daňových poplatníků a pojištěnců. Zpočátku by začal jen u nemocnic, samostatné ambulance by k němu přistoupily až později.
Lékař, který by potřeboval data z léčení pacienta v jiné nemocnici, by nemusel »listovat« celým chorobopisem. Podíval by se prostřednictvím systému do závěrečné zprávy z hospitalizace.