Pět let po teroristickém útoku na Spojené státy

A SVĚT JE JINÝ...

Toho zářijového odpoledne málokdo věřil tomu, co viděl v mimořádných televizních zpravodajských vstupech. Připomínaly totiž spíš záběry z nového akčního filmu. Čtyři minuty před devátou hodinou ráno atlantického času narazilo do severní věže Světového obchodního centra první letadlo s 92 pasažéry na palubě. Když o osmnáct minut později narazilo další letadlo i do druhé věže, bylo všem jasné, že nejde o náhodu, ale o teroristický útok.

První budova se zřítila po hodině, druhá o další tři čtvrtě hodiny později. Spolu s oběťmi dalších dvou letadel a pracovníků Pentagonu napočítaly úřady po třech letech vyšetřování přesně 2996 mrtvých. Těla čtyřiadvaceti z nich nebyla nikdy nalezena. Co přišlo poté?

Máme strach z výškových budov
Až do jedenáctého září byly mrakodrapy symbolem luxusu. Do horních pater se stěhovaly úspěšné firmy. Pracovní den ve věžáku ale dnes nahání mnoha lidem hrůzu. Někteří Američané po útocích dokonce opustili dobře placená místa jen kvůli tomu, aby nemuseli každé ráno stoupat desítky metrů vysoko do mamutích staveb. Na Manhattanu, kde stojí snad nejvíce mrakodrapů na světě, se po 11. září 2001 kanceláře vylidnily a trvalo celé roky, než se alespoň do některých míst firmy vrátily.
Může se to ještě změnit?
Zřejmě ne. Jednou otřesená důvěra se těžko získává zpět. Většina lidí nucených pracovat ve výškových budovách bude mít už zřejmě navždy strach z leteckého nebo bombového útoku, požáru nebo podobné katastrofy.

Omezení v letadlech
Přísná bezpečnostní opatření při nástupu do letadel většinu cestujících po zářijových útocích nepříjemně překvapila. Ale pochopili, že si budou muset zvyknout, pokud chtějí doletět do cíle. Když se zjistilo, že i přísné kontroly jsou »děravé«, bylo třeba ještě přitvrdit. Proto dnes k některým letům pasažéři nastupují pouze v nejnutnějším oblečení a s plastikovým pytlíkem na osobní věci v ruce.
Může se to ještě změnit?
Naopak, bezpečnostní opatření budou spíš dále přitvrzovat. Do práce by se měly zapojit modernější přístroje, které budou kontroly provádět bez povšimnutí cestujících. Riziko, že někdo použije letadlo jako zbraň, totiž neklesne už zřejmě nikdy.

Teroristické hrozby v Česku
Od Sametové revoluce se čeští vojáci pravidelně účastní zahraničních misí pod velením OSN. První ani druhá válka v Iráku nebyla výjimkou, naše armáda má vojenské specialisty i v Afghánistánu. Spolu s dalšími západními zeměmi tak můžeme být trnem v oku teroristům. V hledáčku islámských fundamentalistů jsou také Židé po celém světě. Početné komunitě žijící v Čechách tak hrozí nebezpečí ještě větší.
Může se to ještě změnit?
Zatím patříme do jednoho pytle s dalšími západními státy, které se konfl iktů na Blízkém východě vojensky účastní. Riziko útoku v České republice tak spíše poroste.

Dovolená v Orientu
Vydali byste se dnes na dovolenou třeba do Iráku, Afghánistánu nebo Sýrie? Těžko. A nebezpečí hrozí téměř ve všech muslimských zemích, včetně Filipín, Egypta nebo Turecka. Zvláště bílí Evropané a Američané jsou v mnoha zemích oblíbeným terčem atentátníků nebo únosců.
Může se to ještě změnit?
V nejbližších letech jistě ne. Napětí mezi muslimskými zeměmi a západem je stále veliké, a rozhodně nezmizí ze dne na den. V lepším případě to bude trvat desítky let.

Bojíme se létat
Bude to v nás už asi navždy! Protože letadla už nepadají jen kvůli technickým a lidským chybám, ale i díky teroristům. Jednou za čas se dozvíme, že přísná bezpečnostní opatření nefungují, jak by měla. Jindy zase přijde zpráva, že teroristé vymysleli další skvělý způsob jak poslat letadlo k zemi. Díky obavám z létání zkrachovalo po zářijových útocích několik leteckých společností.
Může se to ještě změnit?
Pokud se útoky nebudou opakovat, strach časem zmizí. Ale na podezřívavé pohledy spolucestujících si asi bude muset zvyknout každý z nás.

»Dvojčata« ve filmu
Každý film, který se alespoň pár minut odehrával v New Yorku, nám nabídnul pohled na symbol města, na »Dvojčata«. Ta bývala dominantou Manhattanu a zároveň jedněmi z nejvyšších mrakodrapů světa. Slavný obraz ale z filmů navždy zmizel, v některých připravovaných snímcích dokonce zapracovaly střihačské nůžky.
Může se to ještě změnit?
Celá parcela, na které »Dvojčata« stála, je dnes zalitá betonem. Jisté je, že původní budovy na ní už nikdy nevyrostou. Plánuje se ale stavba jediného mrakodrapu, ještě vyššího než byly dva předchozí.

Ceny ropy
Až na pár výjimek rostou celá desetiletí se železnou pravidelností. Teroristické útoky ale zvýšily obavu západních států o ložiska, která obsahují více než polovinu světových zásob ropy. Jsou totiž v »horké zóně«. Obchodní burzy reagují na jakoukoliv změnu na Blízkém východě, a rostoucí nebo klesající ceny ropy se po čase projeví i na stojanech českých benzinek.
Může se to ještě změnit?
Celý svět v to doufá. S cenou ropy totiž nehýbe její dostatek nebo nedostatek, ale spíš obavy obchodníků. Nejistá politická situace na Blízkém východě způsobuje na burzách nervozitu, a ta pak tlačí ceny vzhůru.