Dvě malé Němky: Chodí u nás do školy, a neumějí česky!

Do Jihlavy jejich rodiče přivedla práce pro jednu německou firmu. A protože mezinárodní školy jsou jen v Praze, nezbylo rodičům nic jiného, než je dát do české školy. „Museli bychom s dcerou každý den dojíždět 140 kilometrů, což nepřipadalo v úvahu. Proto jsme se rozhodli naši Lisu umístit do české školy. Je šikovná a zvládne to. Už dochází do kurzů češtiny,“ vypráví tatínek Marcel Pavlič.

„Naše dcera tady bude chodit do školy ještě příští rok. Potom se asi vrátíme zpátky do Německa,“ říká matka malé Iriny Mergel.

Jazykovou bariéru musí každý den překonávat také jejich třídní učitelka Naďa Kokešová. Ta vede výuku převážně v češtině, úkoly musí ale dívkám vysvětlovat v jejich rodném jazyce. Velkým pomocníkem je jí německá asistentka, kterou má na některé hodiny k dispozici. „Je to náročné. Musím neustále dávat pozor, jestli holčičky chápou látku, kterou jim vysvětluji. Myslím si ale, že jim učení půjde. Je na nich totiž vidět, že mají o školu zájem a hlavně že je to baví,“ říká učitelka.

Na jihlavské škole jsou ale na školačky z ciziny zvyklí. Kromě těchto dvou Němek se zde učí dalších 21 dětí cizí národnosti – ze Slovenska, Vietnamu, Mongolska, USA a Arménie.

Co musejí prvňačky z Německa znát?

• Dej mi svoji svačinu!
  Gib mir dein Schulbrot!
• Do kolika je dnes škola?
  Bis wann gibt es heute Unterricht?
• Paní učitelko, chci čůrat.
  Frau Lehrerin, ich muss auf die Toilette.
• Ať mě ten chlapeček netahá za vlasy!
  Bitte, der Junge darf nicht meine Haare zupfen!
• Chci domů! Ich will nach Hause!

8.9.2006