Než vystavíte tělo slunci...
PRAHA (duš, dos) – Letošní léto v Česku příliš bohaté na teplé slunečné dny není, o to víc se ale všichni těšíme na chvíle, kdy se nám na obloze ukáže slunce. Vyrazíme k vodě, budeme se opalovat a... Možná se spálíme! I když odborníci každoročně varují před nadměrným opalováním, stále přibývá těch, kteří kvůli nezdravému slunění onemocní nádorovým onemocněním kůže.
Jak vzniká opálení?
Slunce vysílá na zem světlo, které se skládá z krátkovlnných až dlouhovlnných paprsků. Jen střední vlnové délky jsou viditelné jako světlo. Pro opalování jsou důležité UV paprsky, které se člení do tří skupin. UV-A a UV-B dopadají na kůži, přičemž UV-B jsou při opalování intenzivnější a také nebezpečnější. Živé buňky, jimiž je tvořena vrchní část kůže – pokožka (epidermis), obsahují pigmenty. Mají růžovou barvu a pod vlivem slunečních paprsků se zabarvují, což má za následek zhnědnutí kůže.
Proč máme pihy?
Kožní buňky (melanocyty) pod vlivem slunečního záření produkují hnědý pigment melanin. Tvorba pih závisí na tom, kolik tohoto pigmentového barviva člověk má. Čím je ho méně, tím je pleť citlivější a objevuje se více pih.
Slunce není jen zabiják!
Nadměrné slunění škodí, ale slunce má pro lidský organismus i blahodárné účinky. A ne malé! Řada studií prokázala, že slunce snižuje hladinu cholesterolu v krvi, kladně ovlivňuje i přeměnu cukrů a má léčivý efekt i na řadu kožních onemocnění, od akné až po lupénku. Pomáhá k detoxikaci organismu a zvýšení jeho přirozené imunity. Sluneční záření také ovlivňuje tvorbu vitaminu D, který podporuje vstřebávání fosforu a vápníku, což je důležité při tvorbě kostí a zubů. Pokud organismu tento vitamin chybí, je zvýšená pravděpodobnost výskytu osteoporózy (řídnutí kostí) a vzniku onemocnění srdce a cév.
