Nový výzkum zoologů - Kolibřík rychlejší než raketoplán
NEW YORK – Člověče, marně se snažíš bojovat s větrem v zádech proti času, marně vymýšlíš ty nejdokonalejší stroje. Co je to proti přírodě? Na takového kolibříka stejně nikdy stačit nebudeš! Ne, nespletli jsme se. Vědci v Kalifornii teď zjistili, že titěrný ptáček dokáže, obzvláště když chce udělat dobrý dojem na samičku, vyvinout rychlost až 80,5 km/h!
Ptáte se, no a co? Vždyť vaše škodovka je dvakrát rychlejší? Jenže! Kdyby kolibřík nabyl rozměrů běžného vozu (čtyři metry), byl by podle jednoduché rovnice (rychlost v poměru k délce těla) schopný vyvinout rychlost až 2093 kilometrů za hodinu! Tedy dvojnásobek rychlosti zvuku. Kam se hrabe takový raketoplán! Pokud porovnáme počet vlastních délek, o které se kolibřík či stíhačka dokážou přemístit za sekundu, je výsledek ještě více ohromující! Kolibřík, který měří jen 10 cm, se dokáže za sekundu přemístit o 383 svých délek, zatímco raketoplán o pouhých 207 svých délek. K dosažení tak mimořádného výkonu kolibřík zamává tisíckrát křídly a spálí své pohonné hmoty (většinou nektar z květů) asi 400krát rychleji než člověk. Kdyby měl i člověk tak rychlý metabolismus, rozehřál by tělo natolik, že by se upekl zaživa.
A další rekordmani z živočišné říše
-
Vorvaň je fenomenální potápěč
V hloubce 700 metrů je tlak dvacetkrát vyšší než za normálních atmosférických podmínek. Ve velmi hlubokých oceánech (1 km) je tlak vzduchu nad tisíc atmosfér. Dost na to, aby praskla každá kůstka, každý orgán v těle. Vorvaň se ale dovede potopit až do hloubky tří kilometrů! Jak to dělá? Má velmi flexibilní žebra, která si dokážou poradit s výpadky plic. Srdeční frekvence se snižuje, aby se déle uchovala zásoba kyslíku. Ten se ukládá v krvi, a tak se tento tvor dokáže potopit na 90 minut bez potřeby vyplavat a nadechnout se vzduchu. -
Holub se nikdy neztratí
Proč poštovní holub dovede doručit dopis? Někteří ptáci, například holubi, dokážou číst magnetické signály země. V zobáku mají částečky železa. Díky nim jsou obdařeni obzvláště dobře vyvinutým smyslem cítit magnetické změny. Využívají ale také čich! Nejdříve čichají vůni čpavku, typickou pro každé hejno holubů, a pak po čichu rozpoznají své vlastní hejno. -
Husa dokáže letět vysoko nad Himálajem
Nad nejvyšším pohořím světa se nezřídka ozývá kejhání hus. Tak vysoko jako ony dokáže letět jen jumbo jet. Vzduch je ve velehorách řídký, proto horolezci potřebují kyslíkovou masku. Teplota je nižší než v zimě na Sibiři. Huse ale přesně tyhle podmínky vyhovují. Řídký vzduch představuje nižší odpor a extrémní zima chrání tvora před přehřátím. -
Mikrobi vydrží 100 stupňů Celsia
Žádný organismus nemůže přežít zahřátí na teplotu vyšší než 40 stupňů Celsia. To jsme se učili ve škole. Ale! Vědci objevili desítky mikrobů, které se dokážou přizpůsobit teplotě vody až 100 stupňů Celsia.
