Ostré zuby, jedovaté ostny - Vítejte ve Středozemním moři!

● Na co narazíte v Chorvatsku?
● Kde v Řecku žijí mořské želvy?
● A kdopak se nám to skrývá na dně?

Věřte, že ke svému jménu nepřišel náhodou. Až se s ním potkáte, nezkoušejte mu uplavat, stejně by měl navrch. Když zůstanete pěkně v klidu, nejenže se vrátíte domů zdraví, ale můžete se mezitím trochu rozhlédnout pod hladinou. Fantastických zvířat tam jsou totiž tisíce…

Ježovka
Tenhle černý mořský ježek nejde přehlédnout. Malá kulovitá schránka je obsypaná ostrými jehlami, které jsou navíc duté a obsahují slabý jed. Šlápnout na něj bosou nohou znamená zkaženou dovolenou. Ulomené ostny totiž zůstanou v ráně a ven jdou velmi špatně. Takže malá rada na závěr: Pokapejte ránu šťávou z citronu a nechte chvíli působit. Zbytky ostnů půjdou vytáhnout lépe.

Vodnář
Stejně jako všichni vodní hadi tohoto druhu je jedovatý. Jeho kousnutí je sice bolestivé, ale ne smrtelné. A vidět ho plavat, to za trochu strachu rozhodně stojí!

Chobotnice
I když nemá příliš dobrou pověst, je to mimořádně inteligentní tvor. Nejčastěji číhá na kořist přitisknutá na mořském dně. Dokáže se perfektně zamaskovat. Během pár vteřin změní barvu a strukturu kůže přesně podle podkladu, na kterém leží. Z této pozice dokáže ulovit kořist, která je jen o málo menší než ona sama.

Niťovka
Je to sice ryba, ale její ploutve připomínají spíše tenounké chůdy. Po nich se prochází po dně proti mořským proudům. K obživě jí stačí jen drobní korýši, kteří se nevyhnou její otevřené tlamě.

Platýs
Pozor, ať na něj náhodou nešlápnete! Ne, že by byl člověku nebezpečný, ale určitě byste se pěkně lekli. Platýs je totiž ryba placatá jako talíř a většinu svého života stráví přimáčknutá na písčitém dně – někdy jen pár metrů od břehu. Díky dokonalému maskování zcela splývá s okolím. Má ještě jednu neuvěřitelnou zvláštnost – obě oči se mu v dospělosti přesunou na jednu stranu těla. Proto u dna leží vlastně na boku.

Letoun
Proslulá létající ryba. Když pod vodou nabere rychlost, vyskočí nad hladinu a roztáhne prsní ploutve do tvaru velkých vějířů. Rozhodně s nimi nijak nemává, prostě jen plachtí do té doby, než ztratí rychlost a padne zpátky do vody. Běžně uletí několik desítek metrů rychlostí až 65 kilometrů v hodině. Zaznamenán byl ale i rekordní let delší než jeden kilometr.

Žralok
Ve Středozemním moři můžete potkat hned několik druhů žraloků, včetně pro lidi velmi nebezpečného žraloka bílého, kterého proslavil fi lm »Čelisti«. Žije i ve světových oceánech, ale ve Středozemním moři kupodivu dorůstá rekordních délek, někdy i přes sedm metrů. Oranžové plavky radši nechte doma! Je totiž ověřeno, že žralok na tuhle barvu reaguje dost nevrle. A pokud se rozhodne zaútočit, nekousne si jen do nich.

Vorvaň
Řeč je o jednom z největších podmořských savců světa. Nepříliš dobrou pověst získal díky románu Bílá velryba, kde coby Moby Dick bojoval s lidmi a ničil jejich Autorlodě. Dokáže se potápět až do hloubky jednoho kilometru. K tomu mu slouží i dutina v hlavě plná spermacetu – vorvaního tuku. Ten se mu v minulosti stal málem osudným, když ho kvůli němu a zubům stovky let lovily velrybářské lodě. Dnes je přísně chráněný.

Štítovec lodivod
Má pohodlný život, většinu času se totiž veze. Na hlavě má velkou žebrovitou přísavku, kterou se přichytí třeba na žraloka nebo na trup lodi. Pak se jen pomalu posunuje a okusuje drobné živočichy na povrchu. Hostitele tak zbavuje parazitů.

Rejnok
Ve Středozemním moři je nejběžnějším druhem rejnok ostnatý, žijí tam ale i čtyři další druhy. Pomalým vlněním ploutví se pohybují těsně u dna a většinou loví malé rybky. Často se dokáží bleskově zahrabat do písku, kde čekají na kořist. V tu chvíli z nich koukají jen oči a dýchací otvory těsně za nimi.

Mořský ďas
Schovává se na mořském dně a využívá svůj vzhled k dokonalému maskování. Většinu života proleží na dně a čeká na ryby plavající kolem. Láká je přitom napodobeninou červa, která roste z jeho zad. V jediném okamžiku pak otevře obrovskou tlamu, která tvoří dvě třetiny jeho těla, a kořist nasaje a spolkne. Samečci jednoho z dalších druhů ďasů jsou až čtyřikrát menší než samičky, které dorůstají i dvou metrů. Často se sameček zakousne do těla družky, později jejich těla srostou. Jejich krevní oběh se propojí a sameček se tak vlastně stává parazitem, který se přiživuje na své hostitelce.

Měsíčník
Unikátní je nejen diskovitým tvarem, ale i ohromující velikostí. Tenhle až čtyřmetrový kolos pomalu plave mořem a okusuje okolo plovoucí medúzy. K pohybu mu stačí dvě obrovské ploutve, kterými střídavě vesluje. Malé ploutvičky na bocích slouží jako kormidla.

Kareta obrovská
Velkou porci štěstí budete potřebovat ke spatření mořské želvy – karety obrovské. Patří totiž mezi nejohroženější druhy ve Středozemním moři. Pokud se však vypravíte na řecký ostrov Zakynthos a zaplatíte si zvláštní výlet lodí za karetami, pravděpodobně je na pár chvil uvidíte. Jinde to bude zázrak. Karety dorůstají délky až jednoho metru při váze 150 kilogramů.