5 nejjedovatějších tvorů planety

Třicet vteřin! Pouhých třicet vteřin! Během nich se dvanáctkrát nadechnete, čtyřicetkrát vám udeří srdce, v moři uděláte deset temp a uplavete patnáct metrů. Anebo se taky třicet vteřin můžete zmítat v křeči, bolest vám nedovolí ani zakřičet, a vy se v hrozných mukách udusíte... Před chvílí jste si totiž nevšimli, že se kousek od vás pod hladinou vznáší medúza čtyřhranka. Právě jste se stali obětí jejích smrtelně jedovatých chapadel. Právě čtyřhranka je totiž vůbec nejjedovatějším tvorem planety. Kdo další je smrtelně jedovatý?

Medúza čtyřhranka smrtelná

Zemřete za 30 sekund

Co je zač: Rozhodně největší zabiják mezi jedovatými zvířaty. Každoročně má na svědomí stovky lidí koupajících se na australských plážích. Čtyřhranka sice vypadá jako nafouknutý igeliťák plovoucí po hladině, ale jen tak se mu vyhnout nedá. Pod vodou totiž plavou až desetimetrová jedovatá chapadla.
Jak zabíjí: Přiblížit se k čtyřhrance znamená téměř jistou smrt. Chapadla se totiž volně vznášejí ve vodě. Tam, kde se dotknou lidské kůže, vytvářejí rudé pruhy připomínající normální spáleninu. Oběť nejdříve ochrne, pak se zastaví plíce a nastává kolaps celého organismu. Ve vodě nemá člověk nejmenší šanci na záchranu.
Omyl: Možná máte dojem, že nebezpečné medúzy žijí jen v tropických mořích, ale není to pravda. Velice podobní tvorové (polypi) se nacházejí i v mořích okolo Evropy. A tak se na dovolené můžete setkat třeba s měchýřovkou portugalskou, jejíž žahavá chapadla dokáží člověka usmrtit stejně spolehlivě jako chapadla čtyřhranky. Případů končících smrtí je ale méně.

Had taipan

Zemřete za 10 minut

Co je zač: Tak tohle je opravdový zabiják. Jako většina jiných jedovatých zvířat kouše jen v sebeobraně, ale pokud se tak stane, oběť nemá prakticky žádnou šanci. Taipan žije v Austrálii, kde je mimochodem doma sedm z deseti nejnebezpečnějších hadů. Dorůstá až tří metrů, člověk se s ním může často setkat kolem vesnic nebo farem. Taipan totiž s oblibou požírá myši a krysy, kterých je kolem člověka vždycky dost.
Jak zabíjí: Když je v ohrožení, útočí bez nejmenšího varování. Jeho zuby jsou až dvanáct centimetrů dlouhé, takže kousnutí nejen pekelně bolí, ale hlavně způsobuje rychlý kolaps. Dnes už existuje účinný protijed, ale smrtí končící případy rozhodně nejsou výjimkou.
Omyl: Říká se, že nejjedovatější je kobra nebo mamba černá. Proti taipanovi je ale jed kobry jen slabým odvárkem. Někteří lidé už přežili desítky kousnutí za sebou. O dost nebezpečnější je mamba černá. Co do účinnosti jedu je ale až někde na pátém místě pomyslného žebříčku jedovatosti. I tak ale ročně zabíjí v Africe stovky lidí. Bez rychlé lékařské pomoci bývá její kousnutí smrtelné.

Pavouk Atrax robustus

Zemřete za 30 minut

Co je zač: Nepředstavujte si žádného obra velkého jako dlaň. Tenhle »pavouček« měří jen tři až pět centimetrů, jeho kousnutí ale bývá smrtící. A nejde o nijak vzácný druh, běžně totiž žije okolo australského Sydney. Hnízdo vystlané pavučinou si staví i v lidských obydlích, takže setkat se s ním není až zase taková vzácnost. Než byl v roce 1985 objeven protijed, umíraly na jeho kousnutí desítky lidí ročně.
Jak zabíjí: Až sedm milimetrů dlouhými tesáky prokousne bez problému nejen lidskou kůži, ale i oblečení či tenkou botu. Navíc se kousáním nejen brání, ale hlavně útočí na svou kořist. Jeho výpady z hluboké a dobře maskované nory jsou proto naprosto nečekané.
Omyl: Když se řekne »smrtelně jedovatý pavouk«, vybaví se vám zpravidla pavouk zvaný černá vdova velký jako talíř. Skutečnost je ale trochu jiná. Snovačka, přezdívaná taky černá vdova, není pro člověka zase takovým nebezpečím. Ve skutečnosti je samička tohoto pavouka velká jen zhruba dva centimetry a člověka kousne, jen když se cítí být ohrožená. Její kousnutí je pro člověka velmi bolestivé, ale nebývá smrtelné. Menší sameček je člověku neškodný.

Ryba odranec smrtící

Zemřete za 60 minut

Co je zač: Jedna z nejzajímavějších ryb na mořském dně. Ne, to není omyl – právě tam se odranec schovává. Má k tomu dokonalé vybavení, celý totiž vypadá jako kus šedohnědého kamene.
Jak zabíjí: Sám sice neloví za pomoci jedu, smrtící ostny na hřbetě má pouze na obranu. Většinu času totiž tráví zapasovaný mezi kameny u dna. Napůl je zahrabaný do písku a ostny mu chrání odkrytá záda. Právě v tom je největší nebezpečí pro člověka. Ostny jsou totiž tak pevné, že snadno propíchnou i podrážku boty. Člověk pak celkově ochrne, často ho za několik desítek minut čeká smrt.

Plž homolice mapová

Zemřete za 5 hodin

Co je zač: Ve světových mořích člověk napočítá stovky druhů těchto špičatých ulit. Žije v nich ale plž s nejjedovatější slinou na světě. Ulity homolic patří k tomu nejkrásnějšímu, co je možné na mořském dně najít. Sběratelé po nich šílí, a tak nejeden potápěč riskuje svůj život při jejich lovu.
Jak zabíjí: Na špičatém konci ulity má homolice malý otvor, ze kterého vystřeluje »harpunu« – jazyk připomínající chobot, na jehož konci je dutý hrot. Do něho homolice schová jed a jazyk vystřelí po kořisti. Když je jí noha potápěče, jde mu okamžitě o život. Jed obsahuje až 700 různých toxických látek, a bleskově člověka ochromí.

I ptáci jsou jedovatí...

O nich jsme si dlouho mysleli, že jsou neškodní. Velkým překvapením byl ale v roce 1989 objev ptáka z rodu Pitohui, jehož peří i drápy obsahují celkem účinný jed. Nedobrovolně se o tom přesvědčil zoolog, který tuto nečekanou ptačí vlastnost objevil. Pták ho poškrábal na rukou a nečekané účinky se projevily téměř okamžitě. Tenkrát to naštěstí neskončilo smrtí, ale jen dočasným ochrnutím.

ZABIJÁCI KOLEM NÁS

V Česku žije ve volné přírodě jen pár druhů, kterým se dá říkat jedovaté.
Zmije obecná – nejznámější český had s jedovými zuby. Uštknutí zmijí je sice nebezpečné, ale zdravý člověk ho přežije bez následků. Pozor by si měly dávat malé děti, u nich může jed způsobit vážné potíže.
Vosy, včely, sršni – jejich bodnutí je nepříjemné, ale samotný jed je velmi slabý. Zdraví nebo i život může ohrozit spíš alergická reakce, která se u některých lidí objevuje.

Smrtící alergie
Na následky uštknutí hadem nebo bodnutí hmyzem zemře v Česku jen asi padesát lidí ročně. V naprosté většině případů navíc nezabíjí jed, ale alergie na některou z látek, které obsahuje. Silně alergický na včelí nebo vosí bodnutí je asi každý padesátý člověk. Život může někdy ohrozit i protijed (neboli sérum), který se podává po uštknutí zmijí.

Autor: Jan SKÁLA