Slunce míchá koktejl smrti
PRAHA – Třicítka na teploměru už začíná být běžným každodenním jevem letošního června. Ale bude ještě hůř! Naše planeta je nejrozpálenější za posledních nejméně 400 let a bude se dále oteplovat.
Rok 2005 byl nejteplejším rokem od konce 18. století, kdy se začaly měřit teploty. Průměrná teplota na naší planetě byla 14,6 stupňů Celsia. Stoupá hladina moře, rozšiřuje se poušť, záplavy a hurikány jsou častější a intenzivnější. Teplotní extrémy také přispějí k vyšší úmrtnosti v souvislosti s přírodními katastrofami. S tím, jak se planeta zahřívá, přibývá i zdravotních rizik. Jde zejména o šíření infekčních onemocnění.
Podle nejnovějších výpočtů vzrostla teplota na zeměkouli ve 20. století o jeden stupeň Celsia. Do roku 2100 by to mohlo být již o tři až šest stupňů. „Celkově jsme ve střední Evropě ve fázi oteplování už od konce minulého století,“ říká klimatolog Vít Květoň. Co tedy bude dál? „Existují různé klimatologické modely. Některé předpokládají, že se průměrná globální teplota koncem století zvýší až o 6 stupňů Celsia, což by byla samozřejmě katastrofa.“ Někteří vědci tvrdí, že už v polovině tohoto století budou třeba na Moravě subtropy. Úplní pesimisté varují, že už na konci tohoto století může být na Zemi takové klima, že lidstvu bude hrozit zánik.
Kdo může za oteplování?
ČLOVĚK
„Člověk je skutečně jedním z faktorů, které se podílejí na dlouhodobém kolísání klimatu,“ tvrdí klimatolog Vít Květoň. „A zejména pak jeho působení v posledních 50 až 100 letech.“
PLANETY
„Z dlouhodobého hlediska se mění elipsoida, tedy dráha oběhu Země okolo Slunce, i sklon Země vůči Slunci,“ dodává klimatolog. To podle něj vysvětluje různé doby ledové a meziledové.
SOPKY
Sopečná činnost vyvolávala skleníkový efekt spojený s oteplováním ovzduší hlavně v minulých stoletích. Nyní je daleko větší vliv člověka.
