Byli jsme v kómatu

Nejdelší kóma - Nejdéle byla v kómatu Američanka Elaine Esposito. Zemřela ve věku 43 let. V bezvědomí byla 37 let a 11 dní.

12. července 2008 • 02:00

LONDÝN – Jaké to je probudit se po deseti letech »spánku«? Neworský hasič byl vždy skoupý na slovo, když se ale nedávno probudil po desetiletém kómatu, rozmluvil se tak, že nebyl k zastavení.

Zkušenosti lidí, kteří se probrali z dlouhého spánku

Jiní lidé po procitnutí z bezvědomí zvládají cizí jazyky, kterými dříve nevládli, jako třeba osmnáctiletý plochodrážní jezdec Matěj Kůs, který po úrazu mozku začal plynně mluvit anglicky, nebo jako Kanaďanka Rosemarie Dore, jež po mozkové příhodě mluvila jako námořník. Jaké jsou další zkušenosti lidí, kteří se probudili po delší době z kómatu?

Britka Julie Bidgewater (56) utrpěla několik zranění hlavy a poté ji srazilo auto. V kómatu byla tři a půl roku. Takhle popsala své zkušenosti. „Během tohoto období jsem neměla absolutní pojem o čase a prostoru. Vůbec jsem si neuvědomovala, co dělám. Dívala jsem se na sebe jakoby z velké výšky. Pozorovala jsem se, aniž jsem věděla, že to jsem já. Vybavuji si ale některé zvuky, třeba pípání při ztrátě signálu nemocniční televize. Také vím, že jsem toužila po životě více než po smrti,“ popisuje. Julie si ale překvapivě pamatuje, že žena, která ležela vedle ní, zemřela. Když se probudila, svá první slova pronesla v perštině. V jazyce, který se učila před mnoha lety a který již dávno zapomněla. I přesto, že je na tom fyzicky velmi dobře, psychicky se cítí jakoby v jiném těle. A přiznává, že se její osobnost hodně změnila. „Jsem teď moudřejší, silnější, ale zároveň také zranitelnější a lehkomyslnější. Před zraněním jsem byla ve svém těle spokojená. Teď se cítím jako vetřelec, který bez mapy přistál na cizí planetě. Jako když poprvé cítím hloubku moře,“ dodává paní Bidgewater.

Co je kóma podle encyklopedií

■ Slovo je odvozeno z řeckého »koma«, které znamená hluboký spánek.
■ Je to stav hlubokého bezvědomí, během něhož není člověk schopen reagovat na stimuly okolí. Obvykle má zavřené oči a nemluví. Ve vegetativním stavu (pacienti mají zachovaný cyklus spánku a bdění, dýchají bez přístrojů) se mohou oči otvírat a zavírat a člověk může reagovat na zrakové a sluchové stimuly.
■ Ačkoliv jsou při minimálním vědomí, někdy pacienti dokážou uchopit předměty a odpovídat na otázky.