30 případů majora Zemana: Podívejte se, jak nás oblbovali komunisté! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

30 případů majora Zemana: Podívejte se, jak nás oblbovali komunisté!

Honza Zeman povstal podle tvůrců z pracujícího lidu.
Honza Zeman povstal podle tvůrců z pracujícího lidu. (: archiv)

Seriál 30 případů majora Zemana patří mezi kultovní česká díla. Kultovním není proto, že by vynikal kvalitou zpracování nebo dějem, ale proto, že si v době svého vzniku i po sametové revoluci našel nemalé publikum.

Seriál objednaný Ministerstvem vnitra tehdejšího Československa kombinuje atmosféru doby s komunistickou propagandou a manipulací s historií. Vskutku děsivý koktejl…

Zrození majora Zemana

Po roce 1969 lidé přestávali respektovat Sbor národní bezpečnosti SNB. Veřejnou bezpečnost neviděli jako hromadného hrdinu chránícího jejich bezpečí, ale jako prodlouženou ruku totalitní vlády. Ministerstvo vnitra proto potřebovalo názor veřejnosti změnit. Dosud používaná propaganda se v tomto případě bohužel neosvědčovala, a tak vznikl plán na natočení kriminálního seriálu, který měl mít původně 28 dílů a měl se odehrávat v letech 1945 – 1973.

Major Herych? Příliš německé!

Seriál měl být »nepatetickou oslavou bezpečnostní práce« a hlavní hrdina měl vypadat takto: nebojí se riskovat, dokáže se postavit nepříteli tváří v tvář, dokáže se prát a střílet. Z lidu měl povstat sympatický hrdina, který by byl protikladem detektivů ze »zápaďáckých kriminálek«. Už bylo jasné, že případů musí být třicet, jako symbol 30. výročí vzniku SNB. Zbývalo jen vymyslet majorovo jméno. První jméno ve hře bylo Herych, ale neprošlo, protože bylo příliš německé. Další možné bylo Horák, ale nakonec vyhrál Zeman.

Měla to být kriminálka, ale zvrtlo se to…

Seriál měl režírovat Jaroslav Šikl († 1985), který přišel s prvotním námětem. Ve chvíli, kdy už se řešilo obsazování hlavní role, ministerstvo vnitra rozhodlo, že seriál nebude jen kriminální, ale bude hlavně politický. Byla sestavena skupina poradců – ideová komise pro seriál, která měla za úkol pohlídat všechny detaily. Jaroslav Šikl byl vyškrtnutý z KSČ, a proto ho ideová komise zbavila režisérského křesla. Dodatečně mu později nepřiznala honorář za námět a podstrčila námět svého nohsleda, který označovala za původní. Post režiséra přijal Jiří Sequens (85), který samozřejmě musel plnit požadavky ideové komise.

Major Zeman měl vždy přednost

Za nového hlavního hrdinu byl odsouhlasen Vladimír Brabec (73). Aby premiéra proběhla v plánovaném čase, tedy v roce 1975, s natáčením se pospíchalo. Režisér Sequens odmítl, aby seriál točily dva týmy. Jenže Vladimír Brabec dostal v roce 1975 z přepracování infarkt a lékař mu samozřejmě doporučili zpomalit. Ministerstvo vnitra tedy »omluvilo« Vladimíra Brabce z práce v Národním divadle, a tak se mohl věnovat jen seriálovému hrdinovi. Vedení komunistické strany na úspěchu seriálu opravdu záleželo. Ministerstvo vnitra dokonce uvolnilo přes 21 000 marek na nákup západoněmecké osvětlovací techniky.

Pokažená oslava 30. výročí SNB

Kvůli vysokému tempu natáčení bylo do února 1975 připraveno prvních deset dílů seriálu. Tvůrci tak splnili svůj stranický úkol. Jenže Laboratoře Barrandov kvůli technickým problémům nakonec vysílaly první díl seriálu až v lednu 1976.

Soudruhu, to se nám tam nehodí!

V ideové komisi, která rozhodovala o podobě seriálu, zasedali pánové, kteří měli zkušenost z kontrarozvědky a dlouho pracovali pro StB (Státní tajná bezpečnost). Vycházeli sice ze skutečných kriminálních případů, kterých měli na výběr 180, ale neváhali si je pozměnit k obrazu ideovému. Využívali ty případy, které jim hrály do karet, a když se jim to hodilo, změnili prostě historii.

Snažili jsme se propagandu nevidět

Seriál 30 případů majora Zemana se stal masově sledovaným. Jistě i vzhledem k tomu, že takový seriál u nás v době svého uvedení neměl obdoby. Lidé ho sledovali jako kriminálku a snažili se od něj oddělovat propagandu. Vedení komunistické strany bylo také velmi potěšeno a odměnilo Vladimíra Brabce cenou Klementa Gottwalda a Jiří Sequens se stal národním umělcem.

Vladimír Brabec v roce 1976:
Mám tu postavu rád

„Já ho bráním, mám ho rád, jsem jím plný tak, jako jsem na prknech Národního divadla byl pln Cyrana. Vím, že chybuje, má své nedostatky, ale autoři seriálu nechtěli vytvořit neprůstřelného, vševědoucího hrdinu, supermana. Zeman je jen člověk, tedy i chybující. Nikdo učený z nebe nespadl, na něm je vidět případ od případu, že se má čemu učit a také se o to snaží. A v tom je jeho největší lidská síla. Proto je postavou ze života, skutečnou.“ (rozhovor s Vladimírem Brabcem, Mladá fronta 6. března 1976)

Proč seriál vydáváme?

Snad žádný jiný seriál nevzbuzuje v lidech tolik emocí jako právě 30 případů majora Zemana. Dílo, které vzniklo na zakázku tehdejší komunistické diktatury, totiž mnohým bolestně připomíná, co všechno byli komunisté schopni udělat, aby navždy umlčeli i ten nejslabší hlas svobody. Statisíce pošlapaných lidských osudů, desetitisíce rozdělených rodin, tisíce politických vězňů, stovky mrtvých… Tahle hluboká a místy stále krvácející jizva z dějin naší země nikdy nezmizí. I když tvrdě odsuzujeme komunistická zvěrstva, rozhodli jsme se v Nedělním Aha! tento kontroverzní seriál vydat na DVD. A to i přesto, že v nedávné době se kolem tohoto díla znovu rozvířila debata o tom, jestli by mělo být vůbec znovu uváděno a jestli jeho vysílání není dokonce trestné. Seriál totiž vypráví příběhy tak zřetelně překroucené a tak prokazatelně mění historii, že není pro diváky těžké komunistickou propagandu rozkódovat.

A existuje i další důvod, proč chceme seriál na DVD vydat – zdá se totiž, že příliš rychle zapomínáme. Dnes, kdy můžeme cestovat, kam chceme, kupovat si, co chceme, a říkat, co nás zrovna napadne, si totiž už jen málokdy vzpomeneme na to, v jakém režimu jsme přežívali ještě relativně nedávno. A na to, co se dělo těch smutných 40 let, by neměl zapomenout nikdy nikdo…

Petr Holan
vedoucí redakce Nedělního Aha!

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.