Odborníci varují: Přestanou nám fungovat mobily i televize...

Zdá se, že lidstvu nestačí, že odpadky zaneřádilo planetu Zemi, ale rozhodlo se trochu toho bince umístit i do vesmíru. Od vypuštění první umělé družice Sputnik sice uběhlo teprve 50 let, ale za tuto dobu jsme stačili na oběžnou dráhu odhodit více než 15 tisíc kusů odpadu většího než tenisový míček. Naposledy se »vytáhli« Číňané, když při lednovém testu vojenské rakety zničili nefunkční umělou družici a vytvořili tím více než 1600 nových kusů smetí! Podle odborníků budeme svého bordelářství brzy litovat!

Statisíce odpadků

Funkční družice, zbytky nefunkčních družic, horní stupně různých nosných raket, případně trosky a zbytky po srážkách. Tak vypadá oběžná dráha Země. Podle odborníků je až 93% veškerého lidmi vyrobeného materiálu ve vesmíru nepotřebné a nefunkční smetí. Celkem se kolem Země pohybuje okolo 5 tisíc tun odpadků! A jak to všechno víme? Americká armáda totiž provozuje síť radarů schopných sledovat pohyb těchto objektů na oběžné dráze. Smetí menší než 10 cm sice vidět není, ale odhady hovoří jasně: kolem Země poletuje minimálně 100 000 kusů odpadků menších než tenisový míček. A těch ještě menších? Možná až několik desítek milionů! Vzhledem k tomu, že všechna tato tělesa se pohybují rychlostí často několikanásobně vyšší než vystřelená kulka, je vesmírný odpad pro funkční družice a vesmírné lodi opravdu velmi nebezpečný!

Blíží se katastrofa?

Větší kusy trosek a odpadu se navíc dále srážejí, rozpadají se na menší kousky a hustota odpadu se tím výrazně zvyšuje. Šance, že se družice, nebo vesmírná stanice plná kosmonautů stane obětí těchto trosek, se tedy každým dnem zvyšuje. Od roku 1991 byly zaznamenány už tři takové kolize. Například v roce 1996 byla na oběžné dráze letícími troskami poškozena francouzská vojenská družice Cerise, která se srazila se zbytkem jiné francouzské rakety Ariane, zničené o 10 let dříve. V roce 2005 narazily 32 let staré trosky americké rakety Thor do jednoho z fragmentů čínské rakety CZ-4. Tyto srážky se naštěstí obešly bez obětí na životech. Katastrofa je prý ale téměř nevyhnutelná! Výzkumníci amerického NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) už vytvořili počítačový model, tzv. LEGEND, který umožňuje předpovídat další vývoj znečištění. Výsledky jsou šokující! I kdyby lidé okamžitě přestali vysílat do vesmíru další lodě a družice, bude se přesto následkem srážek množství nepořádku zvyšovat a nakonec jich bude víc, než těch, které padají k Zemi a neškodně shoří v atmosféře.

Mobily a televize v ohrožení

Podle modelu LEGEND je nejhorší situace na oběžných drahách ve výšce 90 - 100 km. V této vzdálenosti od Země se pohybuje největší množství komunikačních, navigačních a meteorologických družic. Celých 60% všech kolizí probíhá právě v této výšce. Je tedy klidně možné, že na naší planetě přestane fungovat satelitní televizní vysílání, nikdo nebude spolehlivě schopen předpovědět počasí, a dokonce může vesmírné smetí i výrazným způsobem omezit používání mobilních telefonů i dalších moderních technologií závislých na vysílání družic. Jak se asi lidé závislí na mobilech naučí opět žít bez nich? Navíc je ohrožen i vesmírný výzkumný program. Američané například vážně uvažují o tom, že se znovu vypraví na Měsíc. Loď plná kosmonautů by se ovšem při své dlouhé cestě musela bezpodmínečně probít skrz hustou vrstvu vesmírného smetí, loď v ceně mnoha milionů a hlavně lidé na palubě by se tím ocitli ve smrtelném nebezpečí.

Astronautům mizí úsměv ze rtů

Několikrát už astronauti obývající Mezinárodní vesmírnou stanici hovořili o děsivých zvucích, které se občas ozývají z volného vesmírného prostoru. Často to prý zní jako kdyby někdo proti plášti stanice vrhal plechovky. K většímu poškození zatím nedošlo, protože pláště stanice jsou velmi dobře chráněny. Podle expertů by ale troska velikosti grapefruitu mohla být zničující. O život by pravděpodobně přišli astronauti na palubě a několikaletá práce, spojená s obrovskými finančními náklady, by přišla vniveč.

Vědci vyzývají: Uklízejme po sobě!

Většina světových vesmírných agentur sice má nějaký plán, jak zamezit dalšímu šíření vesmírného nepořádku, i jak uklidit ten stávající, vzájemná spolupráce mezi národy ale zatím nefunguje. Jediné, na čem se agentury byly zatím schopny dohodnout, je tzv. pravidlo 25 let, podle kterého všechno, co je do vesmíru vypuštěno, musí do 25 let z oběžné dráhy zmizet. To se dá udělat především tak, že družice je navedena do zemské atmosféry, kde beze zbytku shoří.

Co všechno létá kolem Země

● Nejstarším vesmírným smetím je zřejmě americká družice Vanguard 1, která odstartovala 17. 3. 1958.
● Během prvních deseti let fungování sovětské vesmírné stanice Mir bylo do volného prostoru vypuštěno kolem 200 pytlů s odpadky.
● Když v roce 1966 americký astronaut Michael Collins vystoupil do volného prostoru, upustil při tom kameru. Ta stále poletuje vesmírem a možná jednou sestřelí třeba loď na cestě na Měsíc.
● V roce 1965 jiný americký astronaut Ed White upustil při výstupu mimo loď rukavici. Celý měsíc tento kus skafandru obíhal kolem Země neuvěřitelnou rychlostí 28 000 km/h.

Dobytí Měsíce? Američané prý podváděli!

V poslední době se v souvislosti se snahou NASA vyslat vesmírnou loď na Měsíc čím dál častěji hovoří o tom, že americké dobytí Měsíce v roce 1969 bylo ve skutečnosti monumentálním podvodem! Američané prý všechno natočili ve studiu. Jaké mají někteří vědci pochybnosti?

1. Jak je možné, že skafandr amerického kosmonauta je osvětlen i na straně, kde nesvítí Slunce, když Měsíc nemá žádnou atmosféru, ve které by se světlo rozptylovalo?

2. Jak to, že americká vlajka na snímku vlaje, když na Měsíci není žádná atmosféra?

3. Jak to, že astronauti mají různě dlouhé stíny, což je možné pouze v případě osvětlení blízkým bodovým reflektorem?

4. Jak je možné, že motor lunárního modelu nevyhloubil na povrchu Měsíce žádný kráter a navíc nebyly vidět žádné plameny z trysek?

5. Na kameni je na jednom záběru jasně viditelné písmeno C. Kde se tam vzalo? Nebylo to třeba jenom označení nějaké filmové rekvizity?

6. Jak je možné, že na snímku nejsou vidět vůbec žádné stopy po vozidle? To vypadá, jako by ho přivezl jeřáb!

7. Proč nejsou na obloze vidět žádné hvězdy? Není to proto, že by každý astronom dle jejich umístění bezpečně poznal, že snímek nebyl pořízen na Měsíci, ale na Zemi?

8. Fotografický film se taví při teplotě 65 °C. Na Měsíci je ovšem až 140 °C. Jak tedy astronauti mohli fotit?

Autor: (mik)
Foto: profimedia.cz, archiv, infografika Rastislav Bujna