Máme nedokonalé tělo, ale naštěstí... Vědci vědí, jak nás vylepšit!

Bože, co jsi to způsobil

Jejich názory, co by se dalo změnit, zveřejnil britský vědecký časopis The New Scientist.

Mozek

Pokaždé, když se praštíme do hlavy, narazí se mozek na špičaté výběžky, které jsou kolem vnitřní strany lebky.
Jak by se to dalo zlepšit: Potřebujeme lepší izolaci a hladší povrch lebky. Naše mozkové buňky se také příliš rychle poškozují nedostatkem kyslíku. Některé druhy žraloků přitom vydrží bez kyslíku dokonce déle než hodinu, zatímco u člověka dochází k poškození mozku během pár minut.

Oči

Zadní a přední části oka jsou propojené, takže vidíme ostře ve středu, ale máme neostré periferní vidění. Sítnice, která mění obrázky na elektrické impulzy pro mozek, se nachází za cévami, které tento přenos umožňují. Světlo musí projít malým místečkem mezi krevními cévami a nervy. Výsledkem je, že máme daleko horší zrak než zvířata.
Jak by se to dalo zlepšit: Kdyby měla sítnice širší záběr, zlepšil by se nám zrak a hlavně bychom lépe viděli za tmy. Rozhodně by to pomohlo třeba fotbalistům. Viděli by totiž na míč ze všech úhlů.

Uši

Nejméně sedmdesát procent dětí trpí infekcí ucha před dosažením třetího roku věku. Jsme k tomu náchylní, protože naše Eustachova trubice, spojující střední ucho s nosohltanem, je příliš nízká a dlouhá. Do uší neproudí dostatek vzduchu, takže se zde skvěle daří bakteriím. Další velkou závadou jsou lehce poškoditelné vláskové buňky, které zajišťují sluch a dají se snadno zničit přílišným hlukem. Jejich zánik pak způsobuje postupnou ztrátu sluchu.
Jak by se to dalo zlepšit: Ach, mít tak křídla jako pták! Ne, spíše mít uši jako pták! Ty totiž opeřencům můžeme závidět ještě víc. Ptačí uši si automaticky znovu vypěstují místo zaniklých nové vláskové buňky. Proto také ptáci nikdy netrpí ztrátou sluchu.

Ústa

Největším nebezpečím je udušení. Ústy totiž dýcháme a zároveň jimi přijímáme potravu. To není zrovna ideální řešení! Jídlo, které směřuje hltanem do žaludku, se může snadno dostat do průdušek.
Jak by se to dalo zlepšit: Tělo potřebuje jednoduchou bezpečnostní síť, která by zachytila jídlo a zabránila jeho průniku do průdušek, aniž by zabránila proudění vzduchu do plic.

Zuby

Je jich příliš mnoho. Dospělý chrup tvoří dvaatřicet zubů, přitom by jich stačilo dvacet. V době kamenné bylo zubů potřeba víc, protože tehdejší jídelníček se skládal převážně ze syrového masa, což vyžadovalo víc síly při žvýkání. Jenže dnes je doba jiná! Příliš mnoho zubů je také důvodem, proč tolik dětí potřebuje úpravu skusu. A to nemluvíme o zubech moudrosti, které jsou pouhým špatným vtipem rozmařilého tvůrce. Předali nám je naši předci, kteří ale měli větší čelist a častěji si zuby poškodili.
Jak by se to dalo zlepšit: Příště prosíme méně zubů, bez tzv. »moudráků« se taky obejdeme, stejně s nimi nejsme chytřejší.

Krk

Je jednou z nejzranitelnějších částí těla. Vyčuhuje z těla a podpírá těžkou hlavu. Jeho zranění může vést k ochrnutí. Krční obratle nedrží dobře pohromadě, a tak s nimi máme problémy celý život.
Jak by se to dalo zlepšit: Nejlepší by bylo mít krk krátký jako gorila či rovnou nemít žádný.

Srdce

Některé orgány, například játra, mají výhodu, že se obnovují. Srdce mezi ně bohužel nepatří. Sebemenší poškození může znamenat dramatické zhoršení zdravotního stavu. Příčinou selhání srdce může být i srdeční záchvat, při němž srdeční svaly nedokáží pumpovat okysličenou krev do plic a dalších orgánů.
Jak by se to dalo zlepšit: Chtělo by to srdce, které se dokáže obnovit stejně jako játra. Srdce také potřebuje nový oběhový systém, ve kterém by nedocházelo k ucpávání cév.

Slepé střevo

Tento orgán je obestřen tajemstvím. Nezdá se totiž, že by měl pro tělo zvláštní význam kromě určitých důkazů o tom, že může být důležitý pro imunitní systém. Když ale dojde k jeho zanícení, může nás to i zabít.
Jak by se to dalo zlepšit: Ať už je jeho přínos pro imunitu jakýkoliv, není tak velký, aby vyvážil čas strávený operací a bolest, kterou dokáže způsobit. Takže bez slepého střeva se rozhodně obejdeme.

Pohlavní orgány

Mužským genitáliím nepřetržitě hrozí poranění, zatímco ženské jsou náchylné k infekci.
Jak by se to dalo zlepšit: Bylo by lepší, kdyby se genitálie nacházely spíše uvnitř těla a měly vestavěný chladicí mechanismus, aby nedocházelo k jejich přehřátí. Přehřátí varlat totiž může vést k neplodnosti. Proto jsou například v ohrožení všichni kuchaři.

Kolena

Lidské koleno čelí v průběhu života velkému náporu. Musí snášet nárazy během chůze nebo běhu, čímž se také opotřebovává chrupavka, která zabraňuje kostem, aby se o sebe dřely. Když dojde k jejímu poškození, je to velký problém, protože chrupavka se dost špatně regeneruje.
Jak by se to dalo zlepšit: Lepší odpružení má každý jiný tvor než člověk. Zadní nohy zvířat jsou utvořeny tak, aby tělo poháněly dopředu silně a rychle, váha celého těla se tak přenáší daleko rovnoměrněji než u člověka. Kdybychom na tom byli stejně, lépe bychom běhali s poloviční námahou, měli bychom lepší rovnováhu a nebolela by nás tolik záda.

Chodidla

Poté, co jsme slezli ze stromů, pro jejichž zdolávání jsme používali všechny čtyři údy rovnoměrně, zrodila se z ohybu na dolních končetinách chodidla. Jsou ale hodně slabá v pohlcování tlaku, který vzniká chozením nebo během.
Jak by se to dalo zlepšit: Řešením by byla vrstva tuku na zadní části chodidla, která by lépe bránila nárazům.

Buňky

Dokonce i buňky jsou navrženy špatně. Každá obsahuje malé váčky, kterým se říká mitochondrie. V nich se spalují cukry a vyrábí se zde energie, která buňky posiluje. Jenže během tohoto procesu vznikají i vysoce ničivé molekuly, kterým se říká volné radiály. Ty mohou narušit DNA, jež se také uchovává právě v buňkách.
Jak by se to dalo zlepšit: Vědci netuší, ale je to absurdní. Jako kdybyste si schovali návod na obsluhu parního stroje do pece.

Autor: (šum)