Největší pověry o počasí. A meteorologové se smějí...
Mezi lidmi stále koluje množství pověr a mýtů týkajících se počasí. Říkáme třeba, že bolavé klouby značí přicházející déšť, nebo že se dá vývoj počasí poznat podle tvarů mraků. Skutečně jsou tato tvrzení pravdivá? Zeptali jsme se na to odborníka! Výsledky jsou více než zajímavé!
Podle barvy oblohy a tvaru mraků lze předpovídat počasí
Tvrzení: Jedna z mnoha pověr říká, že podle zabarvení oblohy a tvaru mraků lze snadno určit, jaké bude počasí. Stačí si zapamatovat správné tvary mraků a odstíny oblohy a budeme vědět, jak a přibližně kdy se změní počasí.
Meteorolog Jiří Kulíšek: V tomto případě se nejedná o nějaký blábol, ale o fakt. Jenom je potřeba vědět, který tvar a která barva co znamená. Například pokud v letním dopoledni na obloze uvidíte mraky ve tvaru rychle rostoucích věží a odpoledne se vrcholky těchto věží začnou rozmazávat, případně mraky získávají tvar kovadliny, je téměř jisté, že k večeru pořádně zaprší. A jak je to s barvami? Důležitá je tzv. červánková úseč, tedy místo těsně nad obzorem. Je dobré si pamatovat, že pokud je nejblíže obzoru barva červená, nad ní oranžová a nakonec žlutá, nastane téměř jistě proudění mořského vzduchu nad pevninu a to s sebou vždy nese zvětšení oblačnosti a také déšť. Naopak purpurová červeň na jasné obloze po západu slunce nebo stříbřitá záře nad západním obzorem dlouho po západu slunce znamená, že zítra můžete deštníky nechat doma a vybavit se plavkami.
Pravdivost tvrzení: Tohle je pravda!
Měsíc nám napoví, jak bude
Tvrzení: Další z oblíbených pověr říká, že jak bude zítra, poznáme podle toho, v jaké fázi se nachází měsíc.
Meteorolog Jiří Kulíšek: Vcelku logicky se v tomto případě jedná o absolutní nesmysl. Počasí se přece nemění v pravidelných intervalech jako měsíc! Je pravda, že měsíc, stejně jako slunce, určuje svým gravitačním působením příliv a odliv moře. Méně už se ví, že takové pravidelné pohyby se působením těchto vesmírných těles dějí i v atmosféře. Tyto pohyby se ovšem vzhledem k malé hustotě atmosféry projevují jenom velmi nepatrnými změnami v tlaku vzduchu. Vliv na počasí je tedy malý.
Pravdivost tvrzení: Naprostý nesmysl!
Nejlepší meteorolog? Rosnička!
Tvrzení: Sklenička od zavařeniny a v ní zavřená nebohá rosnička s malým žebříčkem. Obrázek, který jistě každý dobře zná. Po rosničce se chce, aby šplhala po žebříčku a skřehotala, když má přijít změna počasí.
Meteorolog Jiří Kulíšek: Tato pověra vůbec nestojí na nějakých reálných základech. Proč by proboha rosnička měla lézt po nějakém připraveném žebříku? A proč by měla vydávat nějaké zvuky jenom proto, že se blíží déšť? Dneska už asi nikdo nezjistí, kde se tento nesmysl vzal. Pravda je taková, že jediný důvod, proč rosnička leze po žebříčku, je touha po troše pohybu ve stísněných prostorách malé sklenice. Docela jinak je to i s jejími drsnými, skřehotavými zvuky, které by měly značit příchod deště. Vysvětlení je opět jednoduché rosničky se totiž tímto způsobem svolávají v době páření. Čím silnější a výraznější je samečkův hlas, tím větší je šance, že se do něj nějaká samička zamiluje. Jediné, co je tak rosnička schopna indikovat, je znečištění životního prostředí. Je totiž velmi citlivá a každé znečištění ji zabíjí. Také proto je velmi ohrožená a zákonem chráněná.
Pravdivost tvrzení: Nesmysl!
Vlaštovky létají nízko, bude pršet!
Tvrzení: Vlaštovky jsou prý tak geniální, že poznají, kdy se blíží déšť, a aby to sdělily lidem, létají nízko nad zemí.
Meteorolog Jiří Kulíšek: Pravda je trochu jiná. Vlaštovky sice opravdu létají nízko, pokud se blíží špatné počasí, ale důvod je prozaický, mají prostě hlad. Živí se totiž hlavně hmyzem, který blížící se déšť signalizovaný nízkým tlakem tlačí k zemi. Vlaštovky se tak přizpůsobí a loví v nízkých výškách. Mouchy u země nevidíme, zato vlaštovky ano. Takže tato pranostika se zakládá na pravdě, ale ne snad proto, že by byly vlaštovky školeny v hydrometeorologii, ale prostě proto, že nechtějí umřít hlady!
Pravdivost tvrzení: Ano, většinou je to pravda!
Bolí mě klouby. To zase bude pršet…
Tvrzení: Kolikrát jsme už slyšeli naříkat lidi kvůli tomu, že je něco bolí, a je tedy jasné, že přichází změna tlaku a s ní spojený déšť. Je to pravda?
Meteorolog Jiří Kulíšek: Tzv. meteorosenzibilita, tedy citlivost lidského těla na změny počasí, je lékařsky ověřený fakt. Velmi sporné je ovšem spojování různých zdravotních problémů, třeba bolesti kloubů, s vývojem atmosférického tlaku. I ty největší atmosférické změny tlaku jsou totiž relativně malé například ve srovnání se změnou tlaku při překonání výškového rozdílu třeba deseti pater výtahem. To by nás musely klouby bolet takřka neustále. Jisté ale je, že tělo vnímá ne jeden, ale hned několik vlivů počasí. Mnohem citlivější než na tlak jsme třeba na tepelný stres vyvolaný dusným počasím, tedy kombinací vysoké teploty a vlhkosti vzduchu a malou rychlostí vzduchu. Takže citlivější lidé opravdu mohou bez záruky poznat na svém těle, že se blíží nějaký nečas. Nemá to ale nic společného s tlakem, jedná se o kombinaci mnoha různých vlivů.
Pravdivost tvrzení: Něco na tom je!
